foto: Hans Štembera pro PrahaIN.cz/Petr Gazdík
KOMENTÁŘ: Hlavní líčení v kauze Dozimetr má začít letos v září, jen pár týdnů před důležitými volbami do Poslanecké sněmovny. Server PrahaIN.cz se touto kauzou zabývá od samého začátku. Upřímně nevím, jestli bych našel jediné místo, které jsme při našem zpravodajství opomenuli.
Přečetl jsem stovky stran policejních dokumentů, obsáhlé sdělení obvinění i následnou obžalobu. Vyslechl nářky, kritiku, výhrůžky i chválu. K tomu si vryl do paměti desítky fotografií z hotelů (nikdy nepublikovaných), stovky stran odposlechů a rozhovory s lidmi, kteří se v případu nějakým způsobem objevili: známí, svědci, kamarádi, ale i někteří obžalovaní.
Mediální pozornost se dlouhodobě soustředí na předsedu hnutí STAN Víta Rakušana. Osobně jsem při studiu materiálů na jeho jméno narážel jen zřídka. Pro Michala Redla byl zřejmě skutečným partnerem Rakušanův tehdejší „šéf“ Věslav Michalik, alespoň pokud mluvíme o Čechách.
Michalik byl velmi inteligentní, a co je důležité, měl přehled a kontrolu. Sám jsem si to ověřil při několika osobních setkáních. Vztah mezi ním a Redlem bych na základě pár indicií popsal jako smířlivý. Nebyli ani přátelé, ani nepřátelé. Michalik Redla převyšoval v analytickém myšlení i odbornosti. Oba však výborně rozuměli číslům.
A právě proto jsem zmínil výslovně „Čechy“.
Protože zásadním kontaktem Michala Redla byl Petr Gazdík.
Vzpomínám si na svůj článek z června 2022 s docela věcným titulkem: Redl se měl s Gazdíkem sejít v absolutně zabezpečené kanceláři. Komunikovali přes mobil s kryptografickou ochranou
Článek tehdy vyvolal značnou pozornost a od té doby se několikrát stalo, že nás bývalý ministr školství obvinil z údajného nadržování Andreji Babišovi. Pochopitelně byla jeho slova ostřejší.
Přesto si o Petru Gazdíkovi nemyslím nic špatného. Naopak. Vybudoval silnou politickou značku, vydělal a zanechal za sebou nesmazatelnou stopu.
To ale patří minulosti.
Za poslední dva týdny jsem o Dozimetru publikoval asi deset rozsáhlejších textů. Měl jsem možnost mluvit se zdroji blízkými vyšetřování, výslechům i svědectvím. Všechny se shodly na jediném: hnutí STAN čeká několik bezesných nocí.
Pokud by Michal Redl skutečně promluvil o vazbách, které měl, o společných večeřích v Praze, o dohodách v pozadí, mohlo by to pozastavit dech nejednomu jménu z byznysu i politiky. O mnoha klíčových postavách se zatím oficiálně nemluví.
Všechno má svůj čas, neboť pražský DP není jedinou větví Dozimetru.
Petr Gazdík je v tuto chvíli mimo mediální zájem. To se může rychle změnit. Vít Rakušan se k němu veřejně nevymezí, protože by se tím nestřílel do nohy, ale rovnou do jater, plic i krku.
Petr Gazdík je totiž kus historie STAN. Byl hlavou i srdcem hnutí.
A navíc, pokud projde soudním testem bez ztráty kytičky, nic mu nebrání v návratu. Proč ne? Vít Rakušan by konkurenci potřeboval.
Jak se mezi zasvěcenými říká, právě přítel (pražský advokát) Petra Gazdíka měl získat údajnou nahrávku z tajné schůzky vedení hnutí STAN. Komu by tímto krokem pomohl, není třeba objasňovat.
Osobně jsem nahrávku neslyšel, pouze viděl tři odlišné přepisy. A všechny se shodovaly slovo od slova. V souvislosti s ní se spekulovalo především o tom, zda Vít Rakušan mohl, či nemohl vědět o policejní akci zaměřené na Petra Hlubučka. Troufám si na 98 procent tvrdit, že věděl.
Člověk zkrátka může mít pod kontrolou spoustu věcí, ale nikdy ne úplně všechny…