Jsem asi jediný, komu v Praze poslali přeplatek 9.506 korun za energie

KOMENTÁŘ Poprvé, kdy jsem se ocitl na seznamu vyvěšeném na nástěnce ve vchodu našeho domu, jsem byl v modrých číslech. Zatímco všichni sousedé doplácejí desetitisícové částky, já tam trčím jako ten, komu se nějakým způsobem podařilo zastavit točení rulety na plynoměru a elektroměru. Předem upozorňuji, že jsem nepoužil žádné magnetické nástroje nebo snad nevnikl do státem chráněného tajemství zápočtů energií.

Musím uznat, že na mne v baráku nikdo nemluví. Dokonce se mi mnozí vyhýbají a pronášejí zvláštní poznámky o tom, že mám někoho v Bohemia Energy. Ne, prohlašuji, že nemám. I když tomu nikdo nebude věřit. Jsem zákazník poslední instance jako každý v domě a opravdu mne Pisařík nevozil ve svém Ferrari, a hlavně jsem mu neplatil spotřebu jeho závodních aut. To bych si opravdu nemohl dovolit.

Trochu se stydím, že každý doplácí kolem 15 – 20 tisíc a já dostal zpět kolem 10 tisíc.

Chodím kolem té nástěnky s vyúčtováním po špičkách, ale stejně vidím, že jsem se stal v tomto domě trochu vyvrhelem. Zatímco vdovy po válečných veteránech musejí teď sáhnout na jejich platy, děti s jedním (většinou) nebo více dětmi teď odvolávají jarní prázdniny na horách, já si libuji s 10.000,- Kč na účtu. Nevím, kolik nás takových běhá po Praze, ale rád bych takového šťastlivce také potkal.

Nicméně mne tato situace donutila přemýšlet, kde jsem dospěl k takovým úsporám? Myji se stále stejně, zuby si čistím těch pár minut, nelakuji si nehty, ale omýt si určité části těla a postříkat desodorantem, dělám stále stejně. Možná mě něco napadlo. Před rokem jsem si nechal zvednout zálohy kvůli vysokým doplatkům. Tehdy jsem byl oblíbencem domovní komunity, protože naopak jako jediný jsem doplácel. V té souvislosti mne napadlo, že moje tehdejší přítelkyně, která u mne bydlela, měla velice ráda koupání v horké vaně, lakování nehtů, pilování, dopouštění vody a komplikované vaření. Určitě by jí moje dnešní buřty s cibulí nebo škvarková pomazánka nechutnaly. Raději pekla hodiny kachnu nebo kuře, které jsme pak za pár minut zkonzumovali.    

Říkám si, zda nemohla být ona tou příčinou vysokých účtů? Přece jen ležet dopoledne ve vaně a dopouštět si horkou vodu, to asi nebude nejlevnější záležitost. Nebo dopřávat si hodiny pečení jídla, které sice skvěle chutná, ale zmizí téměř okamžitě…

Zmíněný přeplatek na mém účtě

Mnohdy si vzpomenu na krásné chvíle, kdy po dopoledni ve vaně vylezla ven a … tehdy jsem prostě nemyslel na účty, ale na úplně obyčejné lidské radosti.

Proto se domnívám, že lze snížit náklady na elektřinu a plyn. A nemyslím vhození fenu do vany s koupající se milovanou osobou nebo škrtnutí zápalky u unikajícího plynu. Ostatně té drůbeže by bylo škoda. Stačí si vybrat. Buď krasavici se svými nároky, nebo svět s trochou skepse, ale také samotu k rozjímání. Rozjímání je totiž stále levné a ani Pisařík nebo ČEZ ho nezdražili.

Je to tedy trochu smutný svět, dokud nejdete kolem nástěnky s rozpisem energií, kde celý dům plný krasavic a statných mužů doplácí na energii. Ano, chápu, že je to tak trochu také postavení poslední instance. Ale je pěkně teploučké, levné a velice, velice smutné. Už neuvidím nádherné nohy položené přes vanu a jen se mohu kochat online bankovnictvím.

Děkuji všem dodavatelům energií a vládám, že se postarali o můj život, že přežiji a budu ve svém smutku vážit, zda si vybrat mezi elektroměrem a ženou.