Kdo zamíří na Pražský hrad? Návod na volbu českého prezidenta

KOMENTÁŘ: Pravomoci nic moc, shlížení z Pražského hradu spíše symbolické, po jmenování premiéra druhé housle. To je ve stručnosti český prezident. Když už nám však zákonodárci dali možnost tuto osobu zvolit přímo, pojďme si tu hru s chutí zahrát.

Češi žijící v zahraničí a toužící po korespondenční volbě mají samozřejmě i nadále smůlu – republiku si rozvracet nedáme! To si, holenkové, musíte rozmyslet: buď chcete zradit vlast a pak nám tady do toho už nemáte co mluvit, nebo zůstaňte sedět pěkně doma na zadku; pak jste správným Čechem. Takový je přetlumočený názor tuzemského lidu, a to nejen ohledně prezidentské volby. Zákonodárci jsou si hobití povahy většiny svých voličů dobře vědomi, a proto je již dlouhá léta příslušná legislativní úprava, která by umožňovala korespondenčně volit hlavu státu i Čechům bydlícím v zahraničí, naprosto neprůchodná.

Babiš má poločas jistý

Leckterý domácí volič má přitom notně zamotanou hlavu. Pochopitelně s výjimkou fanoušků Andreje Babiše. Ti mají naopak zcela jasno, a i kdyby expremiér zavraždil příbuzné, nic by to nezměnilo na jejich horoucí lásce k Andymu.

V současné době se tu a tam v médiích znovu objevují články, které připomínají temné pozadí života a majetku slovenského ochotníka. Tyto texty ovšem nemohou nic změnit, natož ovlivnit. Babiš už v českém veřejném prostoru zapustil kořeny tak hluboko, že přistřihnutí koruny stromu nic neřeší.

Je tedy jasné, že žák Andrej si ty známky zajistí, pokud použijeme metaforu ze známého filmu Marečku, podejte mi pero. Predikce je jasná: Babiš do druhého kola prezidentské volby postoupí, a to i díky hlasům členů a fanoušků Trikolory, SPD a podobných uskupení. Na sociálních sítích totiž nejsou výjimkou názory uvedených straníků a sympatizantů, kteří chtějí volit právě bývalého premiéra, nikoli oficiálního kandidáta Jaroslava Baštu.

K urně až ve druhém kole

Kdo je voličem, který by to Babišovi nehodil ani za náklaďák kuřecího separátu, může vybírat z více možností, přičemž žádná evidentně není ideální. Fischer, Nerudová, Pavel… Není třeba zde vyjmenovávat všechny; víme, o koho jde.

Důležité je, zda si myslíme, že námi zvolený kandidát postoupí do druhého kola prezidentské volby proti Andreji Babišovi. Sofistikovanější úvaha pak zní, jestli tento kandidát má i na to, aby se nakonec opravdu stal prezidentem.

Ve veřejném prostoru se objevuje rovněž názor, který není pro soupeře Andreje Babiše kdovíjak lichotivý. Zaznívá, že lidé v prvním kole volit nepůjdou a volby se zúčastní teprve v tom druhém. Pokud k prezidentské volbě takto přistoupí velká množina voličů, proti Babišovi možná mohl kandidovat i univerzální Pavel Nerudný. Vše nakonec rozhodne druhé kolo. Údajná kvalita, či nekvalita kandidátů v prvním kole může být nakonec úplně podružná.

Volba na Hrad jako test

Andrej Babiš nedávno prohlásil, že premiér Petr Fiala a jeho ansámbl si neuvědomují, že po příštích sněmovních volbách se odeberou do opozice na hodně a opravdu mnoho let. To je odvážná úvaha, ale má jisté racionální jádro. ANO je navíc díky svému autorovi vytrvalý ohař a prostě si tu případnou změnu trpělivě vysedí do termínu řádných parlamentních voleb, bez uspěchaných chyb.

Jak bylo zmíněno na začátku tohoto textu, český prezident – navzdory siláckým pokusům nájemníků Hradu – hraje v tuzemské politice víceméně pořád jen druhé housle, jelikož žijeme v parlamentní demokracii. Prezidentská volba je však velmi zajímavým lakmusovým papírkem, jak je na tom aktuální rozložení voličských sympatií.

Pokud v druhém kole zvítězí Babišův protivník, většina lidí stále ještě vidí naději v jakémsi liberálním módu. Jestli však vyhraje expremiér, Petr Fiala si může pomalu začít balit premiérské cetky a ODS může začít nepokrytě drancovat, jak to má v genech. Ano, Babiš na Hradě, to by byla jasná zpráva, že v Česku bude po příštích volbách do Poslanecké sněmovny zase líp. To „líp“ pak potrvá nejméně dvě volební období, ne-li déle.