foto: PrahaIN.cz/Pavel Bém
KOMENTÁŘ: Co má společného znělka Eurovize, píseň skupiny Sifon a kniha Radka Johna Memento? Drogy. Román mimochodem vyšel poprvé v roce 1986, pak ještě v letech 1987, 1989, 1990, 1995 a 2009. Na přelomu osmdesátek a devadesátek se jednalo o hodně velké téma.
Bouřlivé vody sestavování Babišovy vlády ještě více načechrala informace, že miliardář loví Pavla Béma, bývalého primátora Prahy, do svého týmu jako protidrogového koordinátora. Trochu pikantní je, že ho má v týmu rovněž současný pražský primátor Bohuslav Svoboda a rada hlavního města. Soudím, že jedním zadkem se na dvou židlích sedět nedá. Zvláště pak, pokud se budou možné výsledky promítat do politiky.
Ihned se vyrojily oslavné články týkající se Pavla Béma.
Já si vzpomněl na dobu, kdy jsme tématu drog věnovali na stránkách deníku Expres na začátku devadesátých let spoustu místa. Pracoval jsem v novinách, které se neutěšené situaci, hlavně v noční metropoli, programově věnovaly. Pavel Bém s Radkem Johnem v té době opanovali dnes již bývalé kino Blaník na Václavském náměstí, kde se konala „osvětová přednáška“ na téma drogy snad každý den.
Je třeba říct, že Pavel Bém zdaleka nebyl v Praze sám, kdo se snažil, aby děti nefetovaly. S drogami v té době „pracoval“ třeba Ivan Douda.
Byl jsem u toho
Velkou autoritou byl Jiří Presl, který od roku 1982 vedl pražské Středisko drogových závislostí. Oba se sešli při založení organizace Drop-In. Připomenu i Jana Cimického.
Tehdy také fungovaly tzv. Komise boje proti negativním jevům mládeže, jejichž součástí byli další protidrogoví odborníci, psychologové a psychiatři. A lidé z praxe. I já jsem do nich docházel, nejen když jsem pracoval v pasťáku.
V Praze 4 bylo v roce 1990 přes 50 základních škol a už si nepamatuji, kolik středních, ale dohromady to bylo několik tisíc potenciálních zvědavců, kteří by mohli chtít „ochutnávat“ a mnozí již měli větší či menší zkušenosti s drogami.
Nejspíš i proto vznikl seriál programů na Brumlovce, kterou tehdy vedli bratři Hejmové se svým otcem. Jednalo se o programy proti Blaníku o něco surovější, více ze života a ve smyslu toho, že se jich účastnili i „kovaní“ konzumenti. Dětem lezly oči z důlků, když jim mladík ukazoval rozpíchané ruce a vyprávěl, co s ním heroin dělá.
Byl úspěšnější Blaník, nebo Brumlovka?
To se nedalo měřit tehdy, a úspěšnost se nedá měřit ani dnes.
Přestože u mladých klesá spotřeba alkoholu, denně kouří až čtyři procenta dětí ve věku 13 až 15 let a desetina studentů ve věku 15 až 19 let. Dvě procenta mladých experimentuje s pervitinem nebo kokainem, heroin a jiné opiáty zná dobře zhruba jedno procento, to není důvod k radosti.
Situaci na drogové scéně by pomohlo řešit větší množství center pro drogové závislé, které ovšem na svých městských částech jejich představitelé nechtějí.
Petice sepsaná starostkou Prahy 1 Terezií Radoměřskou (TOP 09) proti zřízení nízkoprahového kontaktního centra pro drogově závislé v podchodu metra Můstek je spíš výrazem zoufalství nad bezkoncepčností při řešení problému, protože volba tohoto místa z hlediska provozu ve stanici opravdu žádný smysl nedává, už jen s ohledem na bezdomovce, kteří ve vestibulu bydlí.
Bém ani Babiš žádnou koncepci nenastaví, protože nejdůležitější budou pro majitele ANO průzkumy veřejného mínění.
S dlouholetým využitím zkušeností z více oborů…