Když máš vztek(linu), neřeš covid!

23. 03. 202210:16
Když máš vztek(linu), neřeš covid!
foto: Markéta Šálková, PrahaIn.cz/Vítězslav Dobeš

KOMENTÁŘ Nejprve špetka povinného cvičení: Putin je bez sebemenších pochyb vrahem a válečným zločincem. Je nezbytné pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny nejen kvůli tomu, že ukrajinští muži bojují za nás, nýbrž i z hlediska „obyčejných“ křesťanských hodnot. Přesto si nemyslím, že bychom měli tolerovat také víceméně nekontrolovaný přísun ukrajinských zvířátek do České republiky.

Jasně, jde o vzteklinu. Tato nemoc má nepěkný průběh a ani finále života, který vzteklina spolehlivě ukončuje, není právě prima. I když by se mohlo zdát, že její průvodní znaky – podrážděnost a agresivita – patří do základní výbavy některých tuzemských politiků a jejich voličů, a to zejména na sociálních sítích (takže co bychom z toho jako dělali), mluvíme o nemoci, která je mnohem nemilosrdnější než covid-19. Je v tomto směru legrační, jak český stát stále jede svůj koronavirový setrvačník; děti z Ukrajiny se musejí urychleně očkovat proti covidu, aby mohly do školky, ale u jejich domácích mazlíčků nevadí reálné riziko, že svým kousnutím mohou roznášet brutálně smrtelné onemocnění. Podotýkám, že ČR je vztekliny zatím oficiálně prosta díky vakcinaci psů a lišek. Na Ukrajině přitom zmíněná nemoc rozhodně nevymizela.

Tento text rozhodně nemá ambici zařadit se mezi moudra, která vypouštějí různí kavárenští mudrlanti, kteří u kafíčka nebo panáka něčeho ostřejšího mudrují nad všemi konsekvencemi války na Ukrajině, a to většinou ve snaze nalézat stále nové a nové relativizace nezpochybnitelné ruské agrese. Jsem si dokonce dobře vědom jasné psychologické linky, kdy domácí zvířátka mnohdy představují pro uprchlíky poslední pojítko s domovem. Přesto je však faktem, že hodit přes palubu dlouhá léta úspěšného potírání vztekliny je nezodpovědné – a to jak vůči domorodcům, tak uprchlíkům.

Útulek to jistí

Není žádným tajemstvím, že většina zvířecích útulků praská ve švech. Putují sem totiž nejen nalezená a odložená zvířata, ale taky ta po zemřelých majitelích. Přímo se tedy nabízí řešení ohledně domácích miláčků pro Ukrajince. Co jim takhle věnovat očkovaná a prověřená zvířata z útulků? Dokonce lze předpokládat, že by se tímto krokem hlavně děti snáze identifikovaly s novou zemí, jež je přijala za vlastní.

Uprchlíci snad dokáží pochopit, že nejde ze strany jejich hostitelů o nějaký necitlivý přístup, nýbrž o oprávněnou starost nikoli pouze o zdraví, ale – v případě vztekliny – doslova o životy nás všech; i jejich. Kdyby to nebylo poněkud nepatřičné, skoro by se chtělo říct, že zatímco na Ukrajině padají skutečné pumy, vzteklina je bombou „mírovou“, časovanou a zákeřnější.

Karanténa nepomůže

Od autorit tohoto státu v souvislosti s rizikem nového výskytu vztekliny zaznělo, že by ukrajinská zvířata mohla nejprve putovat do jakési karantény, díky níž by se tato nemoc buď potvrdila, či naopak. Takový návrh je však, vzhledem k počtu uprchlíků a všem souvislostem s jejich příchodem, příliš složitý. Rozhodně nelze zaručit, že síto karantény „prolustruje“ všechna zvířata.

Řešení nastíněné v tomto textu není složité, má racionální jádro a lze jej okamžitě spustit – útulky jistě budou bezproblémově spolupracovat. Vykašlete se na povinnou vakcinaci ukrajinských dětí proti covidu; za dveřmi číhá skutečný zabiják. Vlastně dva: Putin a vzteklina.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných