foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Andrej Babiš
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) tlačí už třetí týden na snížení cen pohonných hmot a vyzvala dominantní distributory, zejména Orlen a MOL, k omezení marží na 2,50 korun u benzinu a 3,50 korun u nafty. Sledoval jsem tiskovou konferenci, kde mimo jiné padlo: „Celková situace v oblasti zásobování ropou a pohonnými hmotami je v Evropě napjatá a možná by si to i vyžadovalo nějaké celoevropské řešení. My budeme kontaktovat naše partnery ve střední Evropě, německou a rakouskou vládu.“
Slova patří předsedovi kabinetu a hnutí ANO. Rozumím. Chápu. Z tiskové konference vyplynula řada důležitých slov. Namátkou: Orlen Unipetrol, Visegrádská skupina, ropovod, maďarský MOL či Polsko. Uvedený výčet nechávám bez dalšího komentáře. Z jednotlivých termínů však bezpochyby vyplývá, o jak velký a široký problém, který vyvolal nedomyšlený útok USA a Izraele na Írán, se jedná.
Premiér Babiš dělá totéž, co by dělali jeho předchůdci Petr Fiala, Mirek Topolánek, Jan Fischer, Vladimír Špidla a další. Snaží se jednat a přimět byznysmeny ke snížení marží. Že nejde o snadnou debatu, naznačilo pokračování pondělního rokování.
V právě uvedeném odstavci jsem však sdělil to nejzásadnější. Babišova vláda na nynější stav věcí kouká očima občanů, obyvatel České republiky. Zástupci čerpacích stanic optikou byznysu, svých příjmů a rozdělování zisku akcionářům. A to se pohybujeme ve světě, který se běžně nepotkává, natož aby společně hovořil a hledal průsečíky.
Obávám se proto, že jakkoli důležité myšlenky a snahy padly, půjde o krátkodobé řešení.
|
Prohlášení vlády ze čtvrtka 2. dubna:
Vláda rozhodla, že formou cenového výměru Ministerstva financí nastaví nejvyšší přípustnou výši marží čerpacích stanic u nafty a benzínu na 2,50 koruny. Toto omezení se netýká prémiových paliv. Při započtení daně z přidané hodnoty tento krok snižuje cenu nafty o 2,35 korun za litr. V případě benzínu zůstává spotřební daň na původní výši. Přijaté opatření bude platit zatím do 30. dubna. Ministerstvo financí připraví také návrh nového zákona, který umožní v budoucnu každé vládě v případě potřeby regulovat marže a tím i ceny pohonných hmot operativně nařízením vlády.
|
A co ČEPRO?
Na čem stojí jednotlivé státy? Ano, na výběru daní. A z čeho se přímé i nepřímé daně vybírají? Ze všeho. Platíme je všichni v cenách zboží, platíme je z toho, co vyděláme nebo vlastníme. Stát potřebuje peníze, soukromé firmy též. Jde o koloběh, spojené nádoby.
Majitelé sítí čerpacích stanic nemají sebemenší důvod razantněji ustupovat, neboť jim jde „jen“ o zisk. Nařídit jim cenu, to také není možné, nežijeme v Bělorusku. A tak zbývá jediné řešení, o jakém se ještě nemluvilo a které mě napadlo, když procházím všemožné příběhy nemocných, marně čekajících na finanční injekci od ostatních.
Já bych totiž navrhoval, aby se majitelé firem vzdali po dobu půl roku zisku. Jednoduché, ne? Tyto korporace mají z mého pohledu peněz habaděj a v dlouhodobém horizontu jim skutečně o nic nejde. Obyvatelům země ano. Vysoká cena pohonných hmot se projeví v cenách letenek, potravin, výstavby a všeho, co si člověk nedokáže nebo ani nemůže odpustit.
Chtíč a touha po zisku majitelů pump tak může být vykoupena mnohem horší situací, kdy lidé, obrazně řečeno, vydechnou a přestanou peníze takříkajíc točit.
Mě by jen zajímalo, jaké roční příjmy mají top manažeři státního ČEPRA v čele s magistrem Duspěvou.
Komentář byl napsán ve středu 1. dubna.