KOMENTÁŘ: Čínský ratlík Putin na svém hnojišti jen vztekle štěká

Přestože se válečný zločinec a vor v zakoně Vladimir Putin snaží každou chvíli harašit použitím jaderných zbraní, ve skutečnosti mu to jeho páníček – Čína – nikdy nedovolí. To by si měl konečně uvědomit i Západ a přestat se bát Putinova poštěkávání zpoza plotu.

Jak známo, Číňané dali v minulosti Mordoru několikrát na vědomí, že použití jaderných zbraní na Ukrajině je naprosté tabu. Je proto s podivem, že se ještě neozval některý z význačných světových politiků s prohlášením typu: „Je legrační, jak se čínský ratlík Putin snaží nahánět jadernou hrůzu, když ho jeho páníšek z Pekingu pevně drží na vodítku.“

Takové prohlášení by mělo význam nejen z hlediska vyjasnění faktů, ale také jako výchovná facka. Věrní Putinovi mouřeníni si myslí, že Rusko je výspa světa; přitom je to obyčejné hnojiště, které jednou skončí jako čínská kolonie.

Nejde však samozřejmě jenom o politická gesta. Hlavní je praktická pomoc Ukrajině. Západ by se měl vzpamatovat – neslibovat Ukrajině členství v NATO a EU a místo toho jí co nejrychleji dodat veškeré zbraně, které potřebuje. Připomeňme si nedávný výrok předního opozičníka a bývalého šachového mistra světa Garryho Kasparova: „Kdyby Amerika dodala Ukrajině všechno, co je třeba, za měsíc by bylo po válce.“

Patová situace

Velmi důležitou zprávou z poslední doby ohledně Ukrajiny je britská analýza, která tvrdí, že Rusko by v případě vítězství a okupace Ukrajiny nemělo sílu tuto záležitost ekonomicky zvládnout. Rusku prý tak vyhovuje současný patový stav – stejně jako Západu. Západ se bojí ruských jaderných zbraní, Rusko nejen své prohry, ale paradoxně i vítězství. Nelze si v této souvislosti nevzpomenout na vynikající knihu Berlínský deník, v níž americký novinář a bývalý zpravodaj v nacistickém Německu William L. Shirer vyjádřil údiv na tím, že Hitler a jeho nohsledi jako by si vůbec neuvědomovali roli ekonomiky ve válce.

Kdyby si však Západ nakonec opravdu v nějaké modifikaci zopakoval hanebné mnichovanství a Rusko na Ukrajině zřídilo rozsáhlý protektorát, můžeme si připomenout zkušenosti lidí z míst, jež Rusové okupovali krátce po přepadení Ukrajiny. Nešlo přitom „jen“ o mučení a vraždění civilního obyvatelstva, nýbrž taky o „normální“ lidské záležitosti. „Ukradli, co se dalo, a žili jako prasata,“ popsali později životní styl okupantů osvobození Ukrajinci.

Kdo tohle proboha obhajuje – nebo snad dokonce chce?