foto: Bára Richterová, PrahaIN.cz/Bob Asher
Tomáš Haišman (+ 8. 3. 2018) patří k lidem, jejichž odkaz a příklad bychom si měli připomínat pokaždé, když Evropa sklízí hořké plody neúspěšné integrace migrantů z islámských zemí. Pokud by na odpovědných místech v evropských státech pracovalo více osobností Haišmanova typu, a nikoliv protekční frackové nebo levicoví superblouznivci, mohly být tyto země (například Švédsko nebo Francie) ušetřeny mnohých tragických okamžiků.
Tomáš Haišman téměř čtvrt století, od roku 1992, řídil na resortu vnitra odbor azylové a migrační politiky. Vytvořil základní teze a zásady českého přístupu k běžencům. Získal si všeobecný respekt pověstnou pracovitostí, schopností skvěle argumentovat, ale i svými nekompromisními postoji. Na prvním místě vždy hájil zájmy České republiky a jejích občanů.
Běžence, kteří se na území Evropy dostávají přes Středozemní moře, označil za ekonomické migranty. Vysloužil si tím nenávist českých ultralevičáků, kteří dokonce sepsali pamflet, kterým žádali jeho odvolání z funkce.
V okamžiku kdy Evropská unie oznámila, že bude přerozdělovat migranty mezi členské země EU, ostře její úmysl odmítl.
Je to už pět let
Prohlásil, na dnes už legendárním semináři v Poslanecké sněmovně, že se Evropská komise chystá provádět neomarxistické sociální experimenty na území členských států EU.
Vyslovil také přesvědčení, že migrace, kterou stát nezvládne, je mimořádným bezpečnostním rizikem pro občany i pro jejich zemi. Jako příklad uváděl situaci ve Francii a Velké Británii.
Nikdy ze svých postojů neustoupil a vždy je věcnými argumenty dokonale obhájil.
Z vnitra odešel Tomáš Haišman na vlastní žádost. Po téměř pětadvacetileté službě. Jako chargé d'affaires měl zastupovat Českou republiku v Kosovu. V nástupu do diplomatických služeb mu ale zabránilo těžké onemocnění. Zemřel 8. března 2018 ve věku pouhých 66 let.