foto: Rudolf Komár pro PrahaIN.cz/Danuše Nerudová
Ještě jednou se musím vrátit k volbám do Evropského parlamentu. Kamarád mi totiž napsal, že u něj na vsi se volilo „dobře“. Tedy tak, že tam nevyhrálo ANO. Kamarád není fanouškem Babiše a Okamury.
Tato holá věta mi napověděla, že by bylo dobré se podívat na místa, která jsou spojena s některými protagonisty právě skončeného volebního klání.
Jestliže někdo vyvolával emoce, byla to Danuše Nerudová a Filip Turek. Druhý jmenovaný je pražský rodák a v hlavním městě získalo jím reprezentované soukolí celkem 7,6 procenta. Fajn údaj. Celkem 15.385 přednostních hlasů je určitě taky hezké vidět. Prostě lidi ze sídliště zatlačili slzu, otřeli kapotu staré Felicie a poslali mladou naději vstříc Bruselu. Turkovi se dařilo po celé republice, takže se jím nebudu tolik zabývat.
Co mě hodně překvapilo, byla osobnost Danuše Nerudové. Je úzce spjata s druhým největším městem v České republice (ano, ještě stále je to Brno). Dokonce tam v minulosti řídila Mendelovu univerzitu. O té škole nevím naprosto nic. Počítám však, že je s místem spjatá a studenti na ni s povděkem a vyšlechtěnou kytkou v klopě vzpomínají. Přesto zde obdržela jen 2.482 hlasů. Hodně? Určitě ne. Fotbalová kulisa s dvěma tisícovkami lidí je spíše pro ostudu.
Lidovci paběrkují
I přesto Nerudová vynikala. Třeba trojka kandidátky Petra Korlaar měla 681 hlasů. Kamarádi, rodina, je mi to jasné. Celkový výsledek v okresu Brno-město byl 9,08 procenta. V Praze dvanáct procent a 11.112 přednostních hlasů. Už vidím, jak Brňáci fandí metropoli. Leda k vyšším daním a cenám bytů.
Danuše Nerudová touto optikou na domácí půdě pohořela. Není divu. Dvakrát jsem ji slyšel, než jsem přepnul na TV Noe, a udivilo mě, jak blbě mluví. Hloupá určitě není, ale nezaujala mě vůbec ničím. Šminky a kostým nehodnotím, protože jsem neviděl její celou postavu. Naděje Víta Rakušana se prostě rozplynula a já se přesunul právě do rodiště ministra vnitra, kde jsem uviděl 11,4 procenta. Jde o Kolín. Také slabota. Marian Jurečka je z Přerova, kde SPOLU získalo procent sedmnáct a STAN šest. Slabota ještě větší.
Lidovecký kádr Zdechovský získal v rodišti (Havlíčkův Brod) 969 přednostních hlasů a František Talíř (netuším, kdo to je, ale asi něčí syn…), zde měl 368 hlasů.
Petr Fiala v Brně zabodoval, téměř třicet procent hlasů považuji za obrovský úspěch.
Ať žijí Průhonice
A ještě tu je vlastně jeden. Mé oblíbené Průhonice.
Pan předseda Babiš, tedy jeho ANO (jeho a nikoho dalšího), zde mělo 17,5 procenta. Možná si řeknete, že je to taky slabota, jenže hnutí v Praze skončilo na čtrnácti procentech. V roce 2019 to ovšem bylo 13,3 v Praze a 16,3 v Průhonicích. Aniž bych byl nějaký statistik, ANO zkrátka drobně posílilo.
Proč to celé píšu, má svou podstatu jinde. Nejde o žádnou tradici, historii, vděk.
Lidi totiž přestali hledět nazpátek, což potvrzují výsledky Kateřiny Konečné.
Krajské volby budou o osobnostech a řadě propletených subjektů, aby se jednotlivci, jako třeba hejtman Netolický v Pardubicích, udrželi další období ve funkci. Martin Netolický mi nevadí, jen si pamatuji, co všechno dělal, aby utlumil ČSSD a zůstal na trůnu. Krajské volby nebudou pro celkové směřování podstatné. Půjde o přípravu na Sněmovnu.
V krajích opět dojde k tomu, že bude vítězit ANO, aby bylo následně vyšachováno. Babiš tyto kroky zná a v budoucnu je využije jako odrazový můstek pro burcování voličů.
Tentokrát to už Praha nezachrání.