foto: PrahaIN.cz/Martin Kuba
Krajské volby ukázaly vše, s čím se dalo počítat. Oslabení vládní koalice i sílu jednotlivců. Mezi ně bezesporu patří Petra Pecková, Jaroslava Pokorná Jermanová, Jana Mračková Vildumetzová a potom také Karel Havlíček, Jan Grolich, Martin Kuba.
Zaujala mě také silná pozice Oldřicha Bubeníčka na Ústecku a Ladislava Oklešťka v Olomouckém kraji. Těch příběhů by se našlo určitě víc. Mediálně nejzajímavější je však Jihočeský a Středočeský kraj. Dlouhodobě se zde totiž profilují dvě výrazné osobnosti, již zmíněná Petra Pecková a Martin Kuba.
Rozumné vedení hnutí STAN i ODS by dalo všanc své posty a prosilo by oba, aby se posadili na uvolněný plac. Nejlépe na ten nejvyšší.
A to se stoprocentně nestane.
Důvodů je mnoho a ryzí politika v nich žádnou roli nehraje. Být v čele vládnoucí strany je meta snad každého voleného zastupitele. Petr Fiala navíc dodá, že Martin Kuba by šel na ruku Andreji Babišovi. A to by bylo špatně? V ODS je ale řada názorových proudů, a tak jednoduché to rozhodně není.
Mě mnohem víc zajímá STAN. Jestli totiž někdo splňuje atributy, které bych očekával od lídra, je to právě Petra Pecková. Její výhodou je přímočarost, rozhodnost a popularita. Nevýhodou je ženské pohlaví a emoce. Párkrát jsme si psali a téměř vždy žasnu nad mírou její upřímnosti.
Autor: Štěpán Mareš pro PrahaIN.cz
Žene se žena
Mnohem zdrženlivější je v tomto ohledu její předchůdkyně Jaroslava Pokorná Jermanová.
U Petry Peckové jsem podobný výsledek nečekal. Myslel jsem na zhruba dvacet procent. Přednostní hlasy (18.289) mě usadily do židle a přinutily na chvíli nevnímat zápas Hradce Králové se Slováckem.
Ani Petra Pecková pochopitelně nestane v čele STANu. Vedení ji vnímá jako regionální političku. Což je špatně a ukazuje to na nemohoucnost, která Víta Rakušana beztak odstaví od kormidla. U Ivana Bartoše to šlo ráz na ráz. Piráti se možná příští rok dostanou do Sněmovny, ale moc šancí bych jim nedával.
Petra Pecková v čele hnutí STAN by mohla svérázným způsobem komentovat politiku, ale hlavně by mohla řídit. Byla by vítanou změnou.
Jasně, v jejím kraji se najdou desítky jednotlivostí a potíží, jenže ty existují všude. Nezažil jsem, snad s výjimkou Andreje Babiše, že by někomu tak záleželo na čistém chodu úřadu. Kdykoli jsem v minulosti něco zjišťoval, Petra Pecková to věděla a komunikovala. Stejně jako Andrej Babiš v době premiérování. Na něco jsem kápnul, ozval se a chtěl vědět, jak to změnit, pokud je to, co vím, pravda. Ač šlo místy o úplné banality.
Že jsem si při telefonátech vyslechl řadu velmi specifických slov, není potřeba rozmazávat.
Petra Pecková chtěla vždycky rovinu. To beru.
Zdroj: Štěpán Mareš pro PrahaIN.cz
Konec bude, až bude konec
Vít Rakušan se z mého pohledu stal peónem na vládní šachovnici. Nemá zásadní vliv a mně osobně nemá co sdělit.
Naopak ten, kdo obsah má, už zmíněný Martin Kuba, zůstane nadosmrti v Českých Budějovicích. Do vedení partaje pronikne leda jako řadový místopředseda. O čemž také pochybuji.
Politika je především o trpělivosti.
Úspěch Kuby i Peckové za chvíli odezní a přestane se o nich mluvit. Stav věcí se usadí.
Sněmovní volby nemají s těmi krajskými nic společného. Letošní účast byla slabá a nevolila Praha. Přesto je jasné, že ANO bude schopno získat třicet procent a zvítězí. Jestli mu k tomu bude gratulovat Petr Fiala nebo Vít Rakušan, nevím.
Oba tito politici by si však měli uvědomit, že největší devízou šachisty není naučené herní schéma, ale moment, kdy hráč pozná, že prohrál.