foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Prodej jízdenek, ilustrační foto
Městská hromadná doprava v Praze není jen levná. Ve skutečnosti je rok od roku relativně levnější. Patří k tomu nejlepšímu, co česká metropole nabízí. Je rychlá, spolehlivá, poměrně bezpečná a ve srovnání se západní Evropou, ale také s krajskými městy v Česku také mimořádně levná. Což je z dlouhodobého hlediska problém.
Radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS) tento týden upozornil na zajímavé číslo: dotace na hromadnou dopravu v metropoli už dosáhla téměř 24,5 miliardy korun ročně. Cestující dnes podle města platí pouze asi 14 procent skutečných nákladů, zbylých 86 procent doplácí metropole ze svého rozpočtu.
Bude se zdražovat?
Otázkou je, kolik peněz Praha nechává ležet na stole tím, že roční kupon drží od roku 2015 na 3 650 korunách a nikdo nemá odvahu jeho cenu zvednout, i když, jak sám radní Kovářík říká: „To je číslo, které je enormně nízké a dlouhodobě neudržitelné.“ Takže tématem rozhodně je, zda se bude roční kupon zdražovat. Asi ne.
Řekněme si, proč.
Za deset let zdražilo téměř vše, tedy až na roční jízdenku. Průměrná mzda v Česku vzrostla zhruba z 26,5 tisíce korun na více než 49 tisíc korun. To představuje nárůst přibližně o 86 procent. Kdyby částka, kterou Pražané utratí za roční Lítačku, rostla stejným tempem, stála by dnes okolo 6 800 korun.
Ani při mnohem mírnějším srovnání s inflací současná cena neobstojí. Kumulativní inflace mezi roky 2015 a 2025 dosáhla přibližně 55 procent. Čistě inflačně přepočtená cena ročního kuponu by dnes byla kolem 5 700 korun. Jinými slovy: MHD v Praze není jen levná. Ve skutečnosti je rok od roku relativně levnější.
Jde o priority
Argument o neudržitelnosti zní logicky. Jenže Praha zároveň nepatří mezi města, která by bojovala o přežití. Naopak. Hospodaření za rok 2025 skončilo výrazným přebytkem. Praha navíc dlouhodobě patří mezi nejméně zadlužené evropské metropole a drží velmi silný rating. Na účtech tak leží obrovské finanční rezervy, které se v součtu pohybují kolem 200 miliard korun.
MHD navíc není běžná služba. Snižuje tlak na individuální dopravu, pomáhá lidem dostat se do práce, do škol i k lékaři a je jedním z důvodů, proč se Praha navzdory dopravním problémům ještě úplně nezadusila auty.
Ekonomicky dává smysl říct, že cestující by měli platit více než 14 procent nákladů. Nicméně, pokud si to můžeme dovolit, proč by právě levná a kvalitní veřejná doprava neměla být jednou z věcí, za které město své peníze utrácí?
Politický jed
Každý pražský politik tato čísla zná. A každý také ví, proč s nimi moc nešermuje. Zvýšení ceny jízdného se dotkne statisíců lidí okamžitě a viditelně. Na rozdíl od investic nebo dlouhodobých reforem nepřináší žádný okamžitý politický zisk.
Průzkumy mluví jasně: většina Pražanů je jednoduše proti zdražování. Od roku 2015 se proto nenašla žádná garnitura, která by se do takového kroku pustila. Navíc, v roce 2015 Praha Lítačku dokonce zlevnila, do 30. června 2015 totiž stála 4 750 korun.
Přitom samotná matematika je neúprosná. Pokud by Praha prodávala zhruba 330 tisíc ročních kuponů a jejich cena se pouze dorovnala na inflační úroveň, přineslo by to podle hrubého propočtu navíc přibližně 650 až 700 milionů korun ročně. To není ani zanedbatelná položka.
Gró problému ale leží jinde. Obětovat popularitu a s velkou pravděpodobností i politickou kariéru kvůli rozhodnutí, které se dá snadno odložit, dokáže jen málokdo.
A tak Praha dál provozuje jednu z nejlevnějších velkoměstských doprav v Evropě, město dál doplácí desítky miliard korun ročně a všichni zúčastnění doufají, že tuto otázku bude muset řešit až někdo po nich.