KOMENTÁŘ: Nejen zastávky na znamení, ale novinkou je i malá roztomilá bojovka dopravního podniku

07. 07. 202419:23
KOMENTÁŘ: Nejen zastávky na znamení, ale novinkou je i malá roztomilá bojovka dopravního podniku
foto: Redakce, PrahaIN.cz/Autobus; ilustrační foto

Nechci hartusit, nechci lomozit ani nechci křičet hlasem toho spravedlivého. Některé komentáře můžou být spíše pro zasmání, a proto píšu i tento. Nestalo se nic vážného, na chyby má právo každý.

S předstihem několika týdnů nás pražský dopravní podnik informoval o tom, že s příchodem letních prázdnin se v autobusech mačká čudlík na výstup opravdu před každou zastávkou, protože ty jsou nově už jen na znamení. Mnoho lidí to možná trochu zmate, před exponovanými stanicemi to teď vypadá jako v televizní soutěži, kdy všichni útočí na výstupní čudlíky a ve voze se rozhořel boj o tlačítka.

Chystám se ke psaní další části seriálu Praha neokoukaná, a tak si naplánuju cestu do opravdu téměř zapomenuté výspy Prahy – do Zadní Kopaniny. Vím, že pro mě je nejlepší dojet metrem B do stanice Stodůlky a odsud autobusem 246 do stanice s poněkud poetickým názvem Zmrzlík. Sbalím Květu, tedy roztomilou drsnosrstou jezevčici, a vyrážím.

Ve Stodůlkách ještě na označníku stanice kontroluji, zda jede spoj 246 v čas, který ukázala internetová aplikace. Všechno souhlasí. Nastoupím. Hlavou mi běží: „Pátá zastávka, po stanici Zahrádky, nezapomeň zazvonit.“ Ještě kontrola na panelové grafice v autobuse a všechno souhlasí. Hlas ve voze mezi každou stanicí informuje, že musíme v autobuse hlásit výstup, a tak jen co se rozjede autobus ze stanice Zahrádky, už mačkám tlačítko a nad dveřmi se objeví velké STOP.

Autobus jede až nezvykle hodně dlouho, trochu znejistím a zkouknu grafiku, ale i když jsme v polích, najednou nápis následující stanice Zmrzlík prostě a jednoduše přímo před mýma očima tajemně, aniž bychom minuli jakoukoliv stanici, prostě zmizí. A zase jedeme mezi poli a už nás vítají první domy Zadní Kopaniny. Prostě jsme jeli úplně jinudy. Nic se neděje, je krásný den, a tak si procházku okrajovou částí Prahy s Květou ještě prodloužíme, vracíme se a na nejbližší křižovatce odbočíme směrem ke stanici Zmrzlík.

Focení v Zadní Kopanině, stejně jako hledání místních zajímavostí zabralo pár hodin a na konci cesty jsem došel s unavenou jezevčicí až ke stanici Maškův mlýn. Dívám se, kdy přesně odjíždí autobus 246 směr Stodůlky. A najednou to vidím. Velká provázkem přivázaná cedule k označníku hlásí, že stanice Zmrzlík je z důvodu havárie plynovodu na 14 dní od 11. června uzavřená. Je sice už týden po skončení uzávěrky, ale třeba se to protáhlo.

Sedáme do autobusu a přijíždíme ve zpětném směru do stanice Zadní Kopanina. Dvě starší dámy vystupují a autobus se má rozjíždět. Jenže najednou se otevřou dveře od kabiny řidiče a ten nakoukne mezi cestující: „Prosím vás, kdo to tady zná? Vůbec nevím, kudy mám jet.“

Hned za řidičem sedí nalevo pán ve středních letech: „V pohodě, my vás vyvedeme.“ Souhlasí i žena, která sedí také hned za řidičem, ale tentokrát na pravé straně. Tentokrát autobusem zní, že projíždíme stanicí Zmrzlík, ale stejně jako ráno, jedeme úplně jinudy. „A teď vpravo šéfe,“ radí cestující na prvním sedadle. „Pozor, bude to ostře doprava,“ přidává se žena.

„Pozor, tady ta zatáčka je hodně nebezpečná, je nepřehledná,“ nepřestává radit cestující a já se bavím. „Nedávno mně tam vylítnul jeden blbec v autě, málem do mě vrazil. Ještě, že jsem jela úplně na kraji,“ souhlasí žena a rázem vůbec neplatí, že za jízdy se s řidičem prostě nemluví. Jako v nějaké italské komedii. „A teď už jenom doleva a jsme zase na trase,“ ukončí své navigátorské umění muž hned za řidičem.

V podstatě dojedeme do cíle svépomocí a za vzácného a úžasného spojení sil řidiče a navigačních schopností několika cestujících. A do toho všeho před každou stanicí celým autobusem zní hlas herce Jana Vondráčka, že všechny stanice jsou už jen na znamení. Někdy by ale stačilo namluvit také, že stanice Zmrzlík je dočasně zrušena.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných