foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Velikonoční vajíčka, ilustrační foto
Velikonoční pomlázka je zvyk, který je dnes rozšířen více na Moravě než v ostatních částech našeho státu a častěji se s ním potkáme na vesnicích než ve městech. V Čechách je ale víc rozmanitý. Rozhodně nemůžeme spojovat tradiční pondělní velikonoční zvyk s církevními oslavami, které velikonoční nedělí končily. V případě pondělní pomlázky jde skutečně o zvyk ryze lidový a světský. A velmi často v něm šlo v průběhu historie i o sex.
Nejprve si musíme říct, že první stopy a zmínky o tomto lidovém veselí můžeme najít už ve 14. století. Církev překvapivě nad těmito světskými „radovánkami“ blahosklonně v průběhu staletí přivírala oči a nebránila jim. K nárůstu obliby této tradice došlo u nás hlavně v průběhu 19. a 20. století. V posledních letech však koledníci z větších měst téměř vymizeli.
Velice překvapující je velká různorodost této tradice pramenící z různých krajových specialit.
Muži – Ženy: 1:1
Význam tohoto rituálu je v „omlazení“ ženy. Koneckonců ve slově pomlázka stejný slovní základ přímo bije do uší. Tradice vypráví, že vyšlehání ženy jarním zeleným proutkem vede k jejímu omlazení, k utužení zdraví, plodnosti a ženské síly. Někde se k tomu dokonce dodává, že vyšlehaná dívka či žena nezprašiví a nebudou jí štípat blechy. Doufám, že tuto poznámku šikující se postmodernistické bojovnice za rovnoprávnost velkoryse přehlédly. Budiž jim k tomu pomůckou skutečnost, že se ženy v minulých staletích a desetiletích dokázaly s „útiskem“ mužů vyrovnat po svém a nepotřebovaly k tomu hnutí MeToo a podobně. Jednoduše se na muže vrhly hned po pondělním poledni, nebo někde dokonce druhý den o povelikonočním úterý jim všechno vrátily. I ony se pustily do šlehání mužů zelenými proutky, protože která z nich chtěla mít doma v novém roce povislého, schlíplého a nezdravého mrzouta.
V některých částech země, a to zvláště ve Slezsku a na severní Moravě, šla vrbová pomlázka stranou a nahradila ji pěkně studená voda či rovnou házení do rybníka nebo potoka. Uchylovali se k tomu zástupci jak mužského, tak i ženského tábora. K omlazení dotyčné či dotyčného to prý vedlo stejně spolehlivě.
Jde téměř o české specifikum
Zajímavé ale je, že některá místa našeho území jsou „pomlázkou“ téměř nedotčena. Tento zvyk neznají obyvatelé některých částí Šumavy a česko-rakouského pomezí.
Naproti tomu právě přes výše zmiňované Slezsko se zvyk velikonoční pomlázky přelil i do některých části Polska a na Slovensko. Nemá zde však rozhodně tak silnou tradici jako v našich podmínkách. Jinde ve světě se velikonoční koledování v této podobě neobjevuje.
Psali jsme
Kam vyrazit na velikonoční nákupy? Vyjde vás levněji upéct beránka doma, nebo je lepší vyrazit pro hotového do obchodu? Porovnávali jsme pro vás…
Historické zápisy, zvláště ty starší z období od 14. do 17. století, připomínají, že koledníci si za „omlazení“ dívky často jako odměnu vysloužili vejce, ale často i pohlavní styk.
Pozor na bolest hlavy
Velmi pestré je i názvosloví celého světského svátku. V Čechách se setkáváme s výrazem pomlázka, koleda, jižní Morava zná mrskačku, Slovácko zase šlahačku. V Podkrkonoší narazíme na houdovačku, jinde na šibačku, metlačku nebo binovačku.
Ať tak či tak, současní mladší koledníci se vracejí většinou domů s pusou umazanou od čokolády a s několika pomlácenými vařenými vejci v tašce. Ti starší mají pomlázku ozdobenou řadou různobarevných pentlí a k tomu těžkou hlavu po neuvěřitelném koktejlu posilujících panáků, které dostanou za odměnou.
Pro vznik tohoto textu posloužila především paměť autora, dále webové stránky s etnografickou tématikou a veřejně přístupné zdroje Wikipedia.