KOMENTÁŘ: Odměnou pro koledníky bývala vejce, ale i pohlavní styk. Alespoň tak to píší staré české kroniky

04. 04. 202320:30
KOMENTÁŘ: Odměnou pro koledníky bývala vejce, ale i pohlavní styk. Alespoň tak to píší staré české kroniky
foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Velikonoční vajíčka, ilustrační foto

Velikonoční pomlázka je zvyk, který je dnes rozšířen více na Moravě než v ostatních částech našeho státu a častěji se s ním potkáme na vesnicích než ve městech. V Čechách je ale víc rozmanitý. Rozhodně nemůžeme spojovat tradiční pondělní velikonoční zvyk s církevními oslavami, které velikonoční nedělí končily. V případě pondělní pomlázky jde skutečně o zvyk ryze lidový a světský. A velmi často v něm šlo v průběhu historie i o sex.

Nejprve si musíme říct, že první stopy a zmínky o tomto lidovém veselí můžeme najít už ve 14. století. Církev překvapivě nad těmito světskými „radovánkami“ blahosklonně v průběhu staletí přivírala oči a nebránila jim. K nárůstu obliby této tradice došlo u nás hlavně v průběhu 19. a 20. století. V posledních letech však koledníci z větších měst téměř vymizeli.

Velice překvapující je velká různorodost této tradice pramenící z různých krajových specialit.

Muži – Ženy: 1:1

Význam tohoto rituálu je v „omlazení“ ženy. Koneckonců ve slově pomlázka stejný slovní základ přímo bije do uší. Tradice vypráví, že vyšlehání ženy jarním zeleným proutkem vede k jejímu omlazení, k utužení zdraví, plodnosti a ženské síly. Někde se k tomu dokonce dodává, že vyšlehaná dívka či žena nezprašiví a nebudou jí štípat blechy. Doufám, že tuto poznámku šikující se postmodernistické bojovnice za rovnoprávnost velkoryse přehlédly. Budiž jim k tomu pomůckou skutečnost, že se ženy v minulých staletích a desetiletích dokázaly s „útiskem“ mužů vyrovnat po svém a nepotřebovaly k tomu hnutí MeToo a podobně. Jednoduše se na muže vrhly hned po pondělním poledni, nebo někde dokonce druhý den o povelikonočním úterý jim všechno vrátily. I ony se pustily do šlehání mužů zelenými proutky, protože která z nich chtěla mít doma v novém roce povislého, schlíplého a nezdravého mrzouta.

V některých částech země, a to zvláště ve Slezsku a na severní Moravě, šla vrbová pomlázka stranou a nahradila ji pěkně studená voda či rovnou házení do rybníka nebo potoka. Uchylovali se k tomu zástupci jak mužského, tak i ženského tábora. K omlazení dotyčné či dotyčného to prý vedlo stejně spolehlivě.

Jde téměř o české specifikum

Zajímavé ale je, že některá místa našeho území jsou „pomlázkou“ téměř nedotčena. Tento zvyk neznají obyvatelé některých částí Šumavy a česko-rakouského pomezí.

Naproti tomu právě přes výše zmiňované Slezsko se zvyk velikonoční pomlázky přelil i do některých části Polska a na Slovensko. Nemá zde však rozhodně tak silnou tradici jako v našich podmínkách. Jinde ve světě se velikonoční koledování v této podobě neobjevuje.

Historické zápisy, zvláště ty starší z období od 14. do 17. století, připomínají, že koledníci si za „omlazení“ dívky často jako odměnu vysloužili vejce, ale často i pohlavní styk.

Pozor na bolest hlavy

Velmi pestré je i názvosloví celého světského svátku. V Čechách se setkáváme s výrazem pomlázka, koleda, jižní Morava zná mrskačku, Slovácko zase šlahačku. V Podkrkonoší narazíme na houdovačku, jinde na šibačku, metlačku nebo binovačku.

Ať tak či tak, současní mladší koledníci se vracejí většinou domů s pusou umazanou od čokolády a s několika pomlácenými vařenými vejci v tašce. Ti starší mají pomlázku ozdobenou řadou různobarevných pentlí a k tomu těžkou hlavu po neuvěřitelném koktejlu posilujících panáků, které dostanou za odměnou.

Pro vznik tohoto textu posloužila především paměť autora, dále webové stránky s etnografickou tématikou a veřejně přístupné zdroje Wikipedia.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných