KOMENTÁŘ: Orgie evropské levice dosáhly vrcholu, zavlaje nad Evropou nový hakenkrajc?

Ve Francii došlo k incidentu mezi arabským mladíkem a policistou, který skončil použitím služební střelné zbraně a smrtí osoby, která ignorovala policejní výzvu. Následoval klasický scénář.

Příslušníci přistěhovaleckých komunit v odvetě vyrazili do ulic a za pomoci ultralevicových bojůvek si začali vyřizovat účty se státem. Šokovaný svět sledoval hořící ulice francouzských měst. Cílem útočníků byly symboly státu, tedy školy, policejní stanice, komunitní centra a budovy radnic.

Násilí nabylo obrovského rozsahu a ministr vnitra byl nucen povolat do zbraně téměř padesát tisíc příslušníků policie a četnictva.

Atmosféra místy připomínala občanskou válku, která několik let zuřila v ulicích libanonského Bejrútu. Maskovaní útočníci ve skupinách napadali příslušníky bezpečnostních služeb zápalnými lahvemi či po domácku vyrobenými výbušninami a novináři hlásili na několika místech střelbu z pistolí, brokovnic a kalašnikovů. V ulicích hlídkovaly obrněné transportéry.

Levice chytila amok

Policista, který byl na začátku dramatických událostí postaven mimo službu, byl obviněn z vraždy a umístěn do vyšetřovací vazby. Na podporu jeho rodiny byla okamžitě vyhlášena veřejná sbírka, do které posílají peníze desetitisíce Francouzů z celé země. V rekordně krátké době překročila vybraná částka milion eur a neustále se zvyšuje.

Mohutná podpora zmíněného policisty doslova rozzuřila francouzské levičáky. Představitelé socialistů vyzvali k jejímu zrušení a začali tvrdit, že vybrané peníze prý posílí pocit nespravedlnosti.

Pak už se všechno rozjelo podle známých scénářů. K socialistům se hlasitým povykem připojili i ostatní představitelé evropské levice, a především aktivisté anarchistických a ultralevicových organizací. Ano, přesně ti, kteří se přímo podílejí na dovozu migrantů na evropský kontinent. Touží po vytvoření multikulturní, beztřídní společnosti bez států a hranic a občas je můžeme pozorovat, jak se přilepují k silnicím. Udivující je drzost levičáků a jejich neustálá chuť poučovat společnost. Přitom právě oni jsou přímo odpovědní za to, že Evropa je dlouhodobě v nejhorší bezpečnostní situaci od roku 1945.

Opět řvali, tentokrát kvůli Izraeli

Situace ve Francii se mírně zlepšila a levičáci se jako obvykle stáhli. Vzápětí ale nabrali dech a hystericky se rozeřvali podruhé. O 3.037 kilometrů dál totiž došla trpělivost izraelské vládě a po sérii útoků a vražd zahájila největší vojenskou operaci v Gaze proti arabským teroristům. Příslušníci speciálních jednotek objevili a zlikvidovali četné sklady zbraní a munice a zatkli několik stovek hledaných zločinců. Část příslušníků teroristických organizací Fatah, Hamas a Islámský džihád eliminovali v pouličních bojích.

Kromě obvyklých odsuzujících komentářů ze strany evropské levice pestrobarevnou podívanou tradičně připravil levičácký „nezávislý“ tisk. Araby žijící v Gaze vytrvale nazývá politickým termínem Palestinci, pro město Janin velikostí odpovídající Hradci Králové používá termín uprchlický tábor a obyčejné teroristy a zločince nazývá palestinskými ozbrojenci.

Temný účet

Evropa žije už mnoho let v neuvěřitelném napětí. V řadě států doporučují místní úřady občanům, aby nechodili do některých čtvrtí s tím, že nejsou schopny zajistit jejich bezpečnost.

Ve Francii, v Německu, Švédsku, Belgii, Španělsku a v dalších zemích opakovaně došlo k brutálním teroristickým útokům i antisemitským vraždám. V roce 2015 byla Francie nucena vyhlásit stav ohrožení po útoku na redakci Charlie Hebdo. V roce 2016 vyhlásila Belgie po krvavém incidentu a vraždách na bruselském letišti a v metru nejvyšší stupeň teroristické hrozby. Centrum Bruselu pak připomínalo válečnou linii. V ústí ulic hlídkovaly vojenské transportéry, vystavěná kulometná hnízda obsadily po zuby ozbrojené vojenské hlídky.

V roce 2017 vyhlásilo výjimečný stav také Švédsko. Poté, co uzbecký terorista vjel kamionem do lidí na pěší zóně ve Stockholmu. Nyní odsoudil soud v Německu na doživotí migranta z Eritreje. Minulý rok ve městě Illerkirchberg napadl dvě školačky ve věku třináct a čtrnáct let. Jedna dívka útok nepřežila, druhé se naštěstí podařilo utéct.

Výčet podobných incidentů by mohl dlouho pokračovat. Jsme svědky absurdní situace. Evropa už dávno nepřipomíná poklidný kontinent z druhé poloviny dvacátého století. Oběti teroristických útoků by už zaplnily rozlehlý hřbitov.

O co dnes jde?

Ukázalo se, že experiment se začleňováním migrantů z rizikových zemí byl z velké části neúspěšný. Evropská levice se ale tváří, že je všechno v pořádku a za pomoci obskurních neziskových organizací dokonce podporuje další migrační vlnu, a to především z afrického kontinentu. Vyčerpaná Itálie a Řecko už náporu přestává vzdorovat.

Je jenom otázka času, kdy obdivuhodně trpělivé evropské obyvatelstvo řekne dost. Pak se nabízí otázka, jakou cestu k nápravě si vybere. V parlamentní demokracii mohou lidé levicové blouznivce vyřadit ze hry u volebních uren a jimi podporované neziskovky zrušit. A za pomoci zákonů a dalších legálních cest deportovat rizikové skupiny do zemí jejich původu.

Hrozí ale i varianta, že pokud přijde další exces francouzského typu, zapomenou na demokratické principy a pořádek si sjednají vlastními silami.

Nejhorší čas by ale nastal v okamžiku, kdyby se Evropě „narodil“ nový vůdce a vystrašeným lidem by slíbil, že obnoví bezpečí a pořádek. To všechno už tady kdysi bylo. Jak se ukazuje, velká část politické reprezentace se z minulosti nepoučila. Do první linie tedy musí za podpory veřejnosti nastoupit ta část politiků, která ještě soudnost neztratila. A musí konat rychle. Pokud nechtějí riskovat, že se evropská města jednoho dne změní v bojující ghetta, nebo že nad nimi opět zavlaje prapor s novým hakenkrajcem. O nic jiného v dnešní Evropě nejde.