KOMENTÁŘ: Páni, to je jízda! Stavební uzávěry dělají z protestujících ekologů bezzubé komiky

Autobusová linka 124 je jednou z nejexponovanějších autobusových linek metropole. Spojuje přestupní uzel Želivského s údolím Botiče, zónou kancelářských budov na stanici metra C Budějovická a poměrně klidnou částí Prahy zvanou Zelený pruh.

Dnes je to ale také výletní linka, linka zoufalců a linka už mnoha přečtených knížek. Jak jinak popsat to, co se děje na silnicích v této oblasti.

Je hezké, že Dopravní podnik hlavního města Prahy před časem osadil některé zastávky na této lince digitálními informačními cedulemi. Před časem o tom PrahaIN.cz přinesla informace.

„Z celkového počtu 690 přístavků, které se musejí změnit, už má nový kabát celkem 250 z nich. Zatím to jde podle plánu. Nové zastávky překvapí cestující novinkou. U většiny z nich bude totiž digitální stojan s aktuálními příjezdy dopravních spojů. Ty se totiž mohou někdy i výrazně lišit od standardního jízdního řádu,“ uvedl tehdy v tiskové zprávě Tomáš Jílek, ředitel městské organizace Technologie hlavního města Prahy.

Chytré digitální sloupy už to vzdaly

Jenže technologie nebyla asi dostatečně pokročilá a dostatečně chytrá, aby odhadla to, co se děje na silnici. Přijdete totiž na zastávku a sloup vám poskytujete informace, že linka 124 odjede ze stanice Želivského za méně než jednu minutu. Další informace na chytrém sloupu pak říkají, že další autobus stejné linky pojede za jednu minutu a další za dvě minuty. Nepřijíždí nic. Když ani za pět minut autobus číslo 124 na stanici nedorazí, informaci o spoji s číslem 124 už na sloupu nenajdete. Sloup to jednoduše zabalil.

Kde zůstaly viset autobusy?

První překážkou, která je zpozdí o několik minut, je úsek od hotelu Don Giovanni na samotnou křižovatku Želivského. Tento dopravní uzel vlivem mnoha uzavírek v okolí jednoduše kolabuje. Světla na semaforech hrají už jen dekorativní úlohu a tramvaje to doprovázejí rytmickým zvoněním, aby si důrazem na vlastní hmotnost uvolnily ucpaný prostor. Funkci refrénu pak přebírá občasné naléhavé kvílení sanitek, které se snaží tudy procpat pacienta do jedné z přilehlých nemocnic. Někdy autobusu trvá dojet sem z obratiště i pět minut.

Druhý hororový úsek čeká cestující při cestě dolů ulicemi Soběslavská, U Zdravotního ústavu, Benešovská a Ruská do stanice Bělocerkevská. Podle grafikonu má tento úsek projet autobus za tři minuty. Jenže někdy mu to trvá osm až deset minut. Situace komplikuje rekonstrukce vodovodního řadu v ulici Benešovská, kde byl ze silnice ubrán jeden jízdní pruh.

A zcela vyčerpaní autobus opouštíme. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Křižovatka ulic Petrohradská – Nad Vinným potokem – U Seřadiště ve Vršovicích je dalším „milým“ zpestřením trasy. I tady se maká na novém vodovodu, a proto tu dopravu zastavují přenosné dočasné semafory.

Lahůdkou pro kloubové autobusy je pak výjezd do Nuselské ulice. Tady se už kolegiální řidiči dohodli na tom, že ten jedoucí po hlavní silnici zablokuje dopravu, aby kamarád z vedlejší mohl vyjet. Pokud však není žádný jiný autobus v dohledu, čekáte dlouhé minuty.

Někdy jsou i chodci rychlejší

Radost dělá jistě i úsek od Michelské po Vyskočilově na Budějovickou. Nejenže tu jsou další výkopové práce a doprava je svedena znovu jen do jednoho pruhu, ale jde o úsek, kde na délce 1,1 kilometru narazíte na sedmery semafory. Pokud chytnete na prvním červenou, zastavíte se ještě šestkrát.

Samotná lokalita Budějovické je pak ochromena dalšími uzavírkami. Dopravní zácpy zde přikrmuje nejen uzavírka ulice Na Strži kvůli výstavbě nové linky metra, ale i zjednosměrnění Budějovické ulice směrem na Kačerov.

V praxi to znamená, že do autobusu, který vyjel v 16:36 z konečné u hotelu Don Giovanni na Želivského, nastoupíte na první zastávce v 16:43. Na stanici Poliklinika Budějovická vystupuje člověk zcela vyčerpaný v 17:16. Cesta, která by podle grafikonu měla trvat dvacet minut, trvá minut čtyřicet.

Kilometrová vzdálenost mezi oběma body je 6,6 kilometrů. Nemusí být člověk zdatný matematik, aby si spočítal, že mezi body A a B jel autobus průměrnou rychlostí 9,9 kilometrů za hodinu.

Ve světle těchto okolností jsou protesty hnutí Poslední generace naprosto zbytečné. Toto ekologické hnutí v posledních dnech blokuje ulice metropole a žádá zavedení třicetikilometrového rychlostního limitu pro všechny pražské ulice.

Jak je vidět řada dobře naplánovaných stavebních uzavírek, semaforů a dělníků v oranžových vestách zvládne mnohem víc než plánované protesty ekologických aktivistů.

Pokud ale chtějí ekologové dál prosazovat snížení dopravní rychlosti v Praze, je nutné přemalovat transparenty. Místo číslice 30 v srdíčku je potřeba vepsat číslo 5.