foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Zdeněk Hřib
Hodnotit výsledek voleb politické strany v souvislosti s jedním tématem se může jevit jako nepřípadné. Ovšem hned v druhé větě dokážu, jak se dá na téma voleb v pirátské straně nahlížet. Můj ctěný kolega z pražského zastupitelstva, náměstek primátora Hřib, se vyjádřil ve smyslu toho, že odmítá, aby jednotlivé názorové ostrůvky byly vydávány za názor politické strany.
Což při řešení otázek kolem nastavování systému hospodaření s odpady v České republice může mít opravdu zásadní význam. Neodpustím si připomenout téma povinného zálohování nápojových obalů z pera ministra Hladíka, protože emoce kolem jeho novely stále neutichají. Navíc se bude jednat v organizačním výboru Sněmovny o jeho zařazení na pořad jednání schůze.
Je třeba si všimnout jména nově zvoleného 1. místopředsedy Pirátů Martina Šmídy, bývalého radního Olomouckého kraje pro životní prostředí, a jednoho z nejhlasitějších odpůrců povinného zálohování. Po jeho zvolení se muselo orosit čelo nejen ministru Hladíkovi, ale i představitelům výrazně disentního názoru v Pirátské straně, tedy kroužku kolem Evy Tylové, náměstkyně primátora Komrskové a dalších pár Pirátů. Jestliže často vyslovuji přání, že nechci, aby byla Praha poslední v třídění odpadů, a samozřejmě dodám, že chci, aby rostl podíl recyklace odpadů získaných na nejen na území hlavního města, pak by se Piráti dokonce mohli stát spojenci v tomto úsilí.
Ke splnění cílů EU v oblasti odpadů a jejich recyklace nevede cesta přes povinné zálohování petek a plechovek. To je jen slepá cesta, jak přihrát peníze nápojářům Ti, kteří halasí, že přes petky a plechovky se to povede, jen hájí zájmy nápojářů, protože jde o obrovské peníze za pro ně tolik potřebnou surovinu. Odborníci ví, že plnění cílů zajistí jen moderní třídičky a servis, který zajistí dopravu z měst na ně. Odborníci mluví o „komplexním systému nakládání s odpady v ČR“. Nápojáři odborníky hanlivě nazývají těmi „odpadáři ve střetu zájmů“, ale oni ví, jak se k cílům dobrat. Aby bylo jasné, kdo je hlavně ta „odpadářská lobby“, třeba v Praze jsou to městem stoprocentně vlastněné Pražské služby a.s., nebo OZO v Ostravě, kde jsem nedávno byla. To nejsou žádní mafiáni, kterým by tloustly peněženky z petek, ale firmy a lidé, kteří plní zadání měst a obcí po celé republice, s cílem, aby byli spokojení lidé, a bylo dosaženo cílů, které po nás chce EU.
Celkem 19 z 27 statutárních měst se vyslovilo proti zálohování nápojových obalů, existují spousty usnesení zastupitelstev, které míří k jedinému, aby už skončilo období právní nejistoty a mohlo se konečně pokročit dál. Je to i Olomoucký kraj, ze kterého pochází nově zvolený 1. místopředseda Pirátů Šmída, usilující o moderní třídičku, která by dokázala zpracovat tuny odpadů, které produkujeme. Třídičkami lze za mnohem menších nákladů vytřídit mnohem větší množství petek a plechovek, ale i dalších surovin, a již se tak děje. Je na městech a obcích, aby nastavily pravidla, které povedou ke zjednodušení svozu odpadů, protože moderní optické třídičky si poradí s multikomoditním sběrem bez nejmenších problémů.
Nechtějte po mně, prosím, výzkumy veřejného mínění dokazující, kdo je pro, a kdo je proti zálohování. Je třeba zklidnit emoce, umět jasně pojmenovat, o co jde nápojářům, a co je třeba udělat pro to, aby byly splněny cíle EU do roku 2035, tak, jak je po nás žádáno. Připomenu, že signatáři dopisu premiérovi proti zálohování jsou mimo Svazu měst a obcí, také Sdružení místních samospráv, Asociace krajů ČR, Hospodářská komora, profesní svazy, Rada seniorů a spousta dalších. Proto se veřejně mluví o zmanipulovaných průzkumech používaných ministerstvem a Iniciativou pro zálohování, (organizací pod kontrolou nápojářů). Protože jak ukazuje známá scénka z Jistě pane ministře, každý průzkum vede ke kýženému cíli, pokud jsou správně položeny otázky a vynaložená částka na průzkum odpovídá tomu, jakého výsledku má být dosaženo.
Ještě bych ráda zdůraznila na závěr, že Česká republika třídí skvěle, ale mizerně se u nás recykluje. Důvod to má jediný, protože ve většině oblastí nejsou stanoveny podmínky pro to, aby bylo ekonomicky výhodné používat ve výrobě „odpadky“ k tomu, aby vznikaly nové věci. I u nás ale už máme firmy, které to umí a svou politiku tomu dokázaly přizpůsobit. Je třeba takové firmy propagovat a chválit, protože jen tudy vede cesta k tomu, abychom se dostali z kolečka věčného dohadování. To není problém jen Česka, ale celé střední Evropy. Česká společnost Lisa Tech, produkuje EKO‑linky, které zvládnou z tetrapakových obalů lisováním za vysokých teplot vyrobit stavební nebo nábytkářské desky. Své linky již montovala v USA, na Novém Zélandu, v Austrálii, ve Švédsku, jedna u nás pracuje, ale se sběrem tetrapaků se teprve spíš experimentuje. Mimochodem, automaty na zálohování petek a plechovek, kdyby novela prošla, budou stát kolem dvou miliard korun, plus provozní náklady. Jedna třídička postavená na „zelené louce“ stojí 300 miliónů, plus provozní náklady. Dnes vytřídíme 80 % petek, plechovky se pravda teprve učíme. Problém je ale v ostatních plastech, které chce ministr Hladík a nápojáři nechat dál na jiných. Střední Evropa, za investorsky a technologicky v oblasti třídění a zpracování odpadů před odvážnějšími kontinenty, poněkud pokulhává. Řešení tohoto problému se mělo Ministerstvo životního prostředí věnovat.
Čeká to i moji rodnou Prahu. Jistou výhodu máme v tom, že ZEVO Malešice vyřeší otázku, co s odpadem. Ale nefunkční třídička odpadů v Chrášťanech stárne každým dnem. Pomalinku vylézá na povrch, že při jejím nákupu nebylo asi všechno úplně tak, jak by mělo být. Nebudu připomínat, že onen problematický nákup jde za konkrétními jmény, protože to nic neřeší. Byla bych ráda, kdyby vedení města mělo dostatek odvahy k tomu situaci konečně vyřešit. Byť chápu, že covid, válka na Ukrajině a ministr Hladík se svým zálohováním situaci výrazně zkomplikovali. K řešení třídění a recyklace odpadů v ČR mohou Piráti přispět velmi výrazně.
Autorka: Lucie Kubesa, předsedkyně výboru životního prostředí, veřejného prostoru a pohřebnictví ZHMP za ODS