KOMENTÁŘ: Polákům krademe levné potraviny, oni nám Švejka

Žádným uceleným textem, nýbrž shlukem střípků je tentokrát můj článek do komentářové rubriky našeho čím dál populárnějšího webu. Laskavý čtenář snad promine. Člověk nemůže brát všechno až tolik vážně.

V mixu každodenních zpráv se najednou sešly moc pěkné kousky. Začněme příhodou, která by měla být typická pro Česko, nikoli pro Polsko, kde se udála.

Polská policie si přišla do prezidentského paláce pro dva opoziční politiky, kteří ještě nedávno – před parlamentními volbami – byli politiky vládními. V minulosti je stíhala justice. Od prezidenta pocházejícího z líhně totožné politické strany však před časem dostali milost. Nyní si pro ně opět přišla policie a oba politici skončili ve vazbě.

Pomiňme podstatu problému a soustřeďme se na komický rozměr této příhody: Oba politici se v době zatýkání nacházeli v prezidentském paláci, kde ale v tu chvíli nebyl prezident Andrzej Duda. Ten se pokusil bleskurychle do svého sídla vrátit a své politické souvěrce zachránit. Jeho kolonu však zdržel autobus číslo 180, který ji zablokoval. V Polsku se okamžitě rozjely spekulace, že autobus byl nástrojem vládních politiků. Být nešťastným řidičem zmíněného vozidla, seberu pas a jedu třeba do Německa montovat regály.

Jak známo, také v Praze máme autobusovou linku číslo 180. Podíval jsem se, kudy jezdí – tedy zda nehrozí, že i tento spoj by mohl být potenciálně zneužit k politickému boji. Obyvatelstvo může být bez obav. Tato linka vede ze Zličína do Dejvic (přes Řepy), přičemž jediným neuralgickým bodem je Krematorium Motol. Lze tedy pouze zablokovat nějaký pohřeb, kdy malé zdržení směrem dovnitř je nebožtíkovi asi skoro jedno a cestou ven už úplně šumafuk.

Podezírám Poláky, že celá příhoda má ještě další rozměr. Češi jim kvůli neschopnosti své vlády účinně řešit problémy (neformální tlak je opravdu málo) drancují Biedronku. Poláci za to Čechům kradou jejich typický švejkovský humor.

Spořivý Robert Fico

Z Polska přeskočme na Slovensko. Tamní premiér Robert Fico si koupil luxusní byt, na který mu však podle vší logiky neměly stačit oficiální příjmy. Kde na to vzal? Fico se hájí, že značnou část peněz na koupi bytu prý vysoudil od médií.

Na této kauze je nejlepší, jak Fico opět potvrdil pověst většiny socialistů. Jsou populističtí až hanba, přičemž nejvíce ze všeho je zajímají jejich vlastní požitky (a prožitky). Vzpomeňme v této souvislosti na slavné sociální demokraty v Praze. To třeba jeden pán při svém vstupu do komunální politiky vypadal v oblečení z konfekce jako tydýt a člověk by mu málem dal korunu. Za osm let věrné služby své městské části začal chodit oblékaný jako holywoodská hvězda, pořídil si drahé vozítko a zahraniční nemovitost. Na rozdíl od Fica se s nikým nesoudil.

Na závěr ještě dvě drobnější zprávy. Bývalá ministryně financí a zároveň aktuální hvězda světového mírového hnutí Alena Schillerová z ANO chce – v případě úspěchu ve volbách – znovu zavést EET. Toto opatření by však nemělo zůstat osamoceno. Pokud paní Alena zamýšlí skutečný návrat do skvělé babišovské doby, musí taky vrátit obvyklou praxi: To máte firmu, která nic nekalého neprovádí, ale nějaký ouřada z finančáku (jehož korektní činnost si platíte ze svých daní) dospěje jednoho dne u kafíčka k názoru, že by vaše firmička mohla být teoreticky přece jen do něčeho zapletena. Ráno přijedete do sídla firmy a zjistíte, že vám tam probíhá daňová kontrola. Účty máte v tu chvíli obstavené, takže pokud jste si nenechal nějaké drobné v portmonce, nemáte ani na rohlík k snídani.

Na začátku tohoto článku jsem napsal, že půjde o humor nebo snahu o něj. Tohle je ale tragické.

Úplně poslední zmínka bude už opravdu lakonická: Pražští strážníci nemuseli v loňském roce ani jednou vystřelit ze služební zbraně. Ještěže tak.