foto: Redakce PrahaIn.cz/Vítězslav Dobeš
„Zaplať si internet a žvaň si, co chceš!“ Parafrázi známého výroku hostinského Palivce ze Švejka lze dobře použít při úvahách, nakolik je správné omezování některých názorů ve veřejném prostoru. Je to tak, ač je to nemilé – i takzvaní dezoláti, chcimírové a další jim podobní myslitelé by měli mít absolutní právo oblažovat lidstvo svými myšlenkovými pochody.
Dráty nebo spíše optické kabely, jimiž „proudí“ internet, snesou všechno: od slušně vedené debaty, která nutí přemýšlet, po výkřiky bez ladu a skladu a urážky oponenta. Právě to je výsadou hloupějších lidí. Všichni to známe: někdo napíše nějakou úvahu nebo názor. Inteligentní člověk buď souhlasí, nebo naopak nesouhlasí, a v případě neodbytné potřeby vyjádří svůj názor věcnou argumentací. Prostšímu jedinci stačí vyplivnout sdělení, že autor je imbecil nebo něco podobného – a basta! Přesto i tito tvorové mají nárok říkat a psát, co chtějí, poněvadž svoboda slova má být nedělitelná.
Agresivní soused
Existuje pěkný názor, že my lidé jsme jen něco jako organické „kompjútry“. Někdo má holt software lepší, jiný horší. Nelze s tím nic dělat. Prosťáčka ničím nepřesvědčíte. Typický příklad – ruská agrese na Ukrajině. Pro jednodušší významové sdělení zvolíte příklad dvou sousedů na jednom podlaží v činžovním domě.
Sousedé se léta nemají rádi, občas se pohádají a provedou si nějaký naschvál, ale soužití pořád jakž takž klape. Pak jednomu ze sousedů přešmikne v mozku, vtrhne do bytu druhého, začne bít všechny v domácnosti a demolovat nábytek. Když tuto situaci podáte jako metaforu ruské agrese na Ukrajině, čekáte, že i ten nejzatvrzelejší fanoušek Ruska nebo nepřítel Západu pochopí. Ne! Většinou se od takového exempláře dozvíte pouze to, že jste vůl, protože Rusko má prostě pravdu.
Internet jako hospoda
Internet je mimo jiné kombinací obřího tržiště a velké hospody v jednom. Jak známo, v hospodě si hosté povědí a vyslechnou ledacos. Často v ní narazíte na nějakého rozumbradu, který sice neumí jazyky, nikdy pořádně necestoval, a který je informačně odkázán výhradně na svoji sociální bublinu, ale jemuž tato zdrcující kombinace přesto nebrání mít kategorický a neměnný názor na vše kolem sebe. Co s tím? Prostě si odsednete k jinému stolu. Pokud je jich plný lokál, otevřeno mají taky kousek vedle.
Na internetu je to mnohem snazší: máte možnost s těmito jednoduššími lidmi vůbec nediskutovat. Jakákoli debata s nimi opravdu nemá význam, jde jen o ztrátu času. Lze jen doufat, že jich příliš nechodí k volbám.
Když si však zaplatili „pivo“ (čili internet), skutečně by jim nikdo neměl bát právo žvanit si podle libosti. Palivec měl pravdu, byť to občas připomíná pomocnou školu. Pardon, proslulou vysokou školu života.