_2.jpg)
foto: Hana Hlušičková, PrahaIN.cz/Pohled na Pražský hrad přes usychající větve lípy
Úmorná vedra, která už několik dnů panují v Praze, ohrožují nejen zdraví Pražanů, ale způsobují i to, že stromy lemující chodníky u pravého vltavského břehu umírají nedostatkem vody. Ojediněle se usychající stromy objevují již na Rašínově nábřeží, nejhorší situace je v turisticky nejatraktivnějším úseku na Smetanově nábřeží. Fotografie Pražského hradu pořízené od Karlových lázní tak mají tristní orámování.
Zatímco se nad Pražany i davy turistů trpící vysokými teplotami se v centru smilovali dobrovolní hasiči povolaní v polovině srpna radními Prahy 1 a kropením ochlazují ulice, na stromy lemující nábřeží si nikdo nevzpomněl. Ve velkém horku a zároveň suchých dnech však vyžadují speciální péči vzhledem k exponované poloze. Důležitý je i způsob zalévání, aby se voda dostala až do spodních vrstev půdy, kde ji dokážou kořeny vstřebat.
Stromy ponechané napospas osudu
Stromy ve městech mají velmi důležitou úlohu při regulaci městského klimatu. Když jim ale žloutnou listy nedostatkem vláhy, je na ně depresivní pohled. Městská zeleň vyžaduje mnohem více pozornosti na rozdíl od volně stojících stromů a keřů, protože stlačená půda, navíc utěsněná dlažbou, jim dovoluje jen omezený příjem vláhy, pokud zaprší. A že v posledních dnech je déšť vzácný, je na stromech vidět. Je patrné, že letos stromy nejsou dostatečně či vůbec zalévány, a jsou tak ponechány napospas osudu.
Zalévání ve větší míře je přitom nutné. Městské stromy totiž dostávají velmi rychle stres ze sucha, které je nutí přestat zásobovat listy živinami. Listy žloutnou a hnědnou, stromy den ze dne chřadnou. A pokud strom nemá dostatek vody delší dobu, snaží se ulehčit zátěž ve stresovém prostředí tím, že se zbavuje listů. Tím krátkodobě vyřeší nedostatečný přísun vody. A když konečně zaprší, voda sice prosákne do půdy, ale jen těžko se dostává až ke kořenům.
Problémem je, když takováto horká léta nastanou několikrát po sobě. Strom si totiž nestihne vyrobit dostatek zásobních látek pro růst, vitalitu a obranyschopnost a u některých z nich se může jednat o nevratný stav – další suché léto jednoduše nepřežijí.
Kdo pečuje o stromy v Praze?
Péči o zeleň, a tedy i zalévání stromů v ulicích, má na starosti Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a. s., v níž je jediným akcionářem hl. m. Praha. TSK má v hlavním městě šest oblastních správ, přičemž vltavský pravý břeh spadá pod oblast Centrum (Praha 1, 2, 3), a každá z nich disponuje několika miliony ročně na údržbu zeleně. Webové stránky TSK nazvané Zeleň v Praze jsou plné velkých slov o stanovených základních cílech a o tom, jak správa pečuje o stávající stromy v uličních stromořadích, ale zdá se, že na mnoha místech skutek utek.
Ještě před pár lety nepředstavovalo navýšení financí na zalévání stromů během parného léta problém. Letos je zřejmé, že to problém je. Důkazem jsou umírající stromy na pravém nábřeží podél Vltavy. Ale když se letos osvěžení v ulicích kropicími vozy TSK kvůli „drahé“ vodě nedočkají ani lidé, jak PrahaIN.cz psala v článku 15. srpna, tak peníze na to, aby se zalévaly stromy, také asi nejsou.
Detailní pohled na tristní stav jedné z lip. Foto: PrahaIN.cz
Kolik vody potřebují městské stromy?
Na tuto otázku nelze odpovědět přesným číslem, potřebné množství vody se odvíjí od velikosti a stáří stromu. Strom střední velikosti a starý asi 5 let by se měl zalévat dvakrát i třikrát týdně asi 150–200 litry vody. V parném létě je navíc potřeba zalévání u stromů zcela logicky vyšší než po zbytek roku.
Optimální způsob, jak správně zalévat městské stromy, které se někde v okrajových čtvrtích Prahy dokonce už i praktikuje, je pozvolné vlhčení půdy. Takové zalévání stromu umožňují speciálně navržené zavlažovací vaky. Ty se umístí kolem kmene a naplní se až 75 litry vody. Voda je uvolňována po kapkách po dobu několika hodin. Taková závlaha, tedy zalévání po kapkách po dlouhou dobu, dává kořenům stromů dostatek času, aby vodu zužitkovaly.