foto: Redakce PrahaIn.cz/Vítězslav Dobeš
Váš dům vyplaví povodeň, načež dospějete k názoru, že byste se měli proti velké vodě propříště pořádně pojistit. Ejhle, žádná pojišťovna však s vámi pojistku nechce uzavřít. Dosaďte si za dům Ukrajinu, za povodeň Rusko a za pojišťovnu NATO. Tak jednoduché to je.
Stařeček Joe Biden vidí – na rozdíl od řady evropských teoretiků dobra – situaci reálně: Ukrajina není na vstup do NATO připravena. Navíc je pravděpodobné, že se za vskutku diplomatickým vyjádřením skrývá pragmatický postoj důležitých lidí v zákulisí. Americká generalita se pomalu chystá na klíčovou bitvu o Tchaj-wan a nejen v amerických médiích se čím dál častěji objevují obavy, že Spojené státy tento zásadní střet s Čínou taky nemusejí vyhrát.
Amerika je připravena přesunout v rozhodujícím čase všechny síly do Pacifiku. Evropa zůstane na svou obranu sama. Bezpečnostní analytici varují, že Rusko okamžitě využije novou příležitost a obsadí Pobaltí – ruské tanky podle předpokladů dorazí do estonského Tallinu do 48 hodin. Na rozdíl od Ukrajiny je nebude mít kdo zastavit. Členství pobaltských zemí v NATO bude mít v tu chvíli nulovou praktickou hodnotu.
Relikt minulosti?
V kavárenské debatě u číše vína bychom se mohli spokojit s lakonickým konstatováním, že pokud platí teze o končící globalizaci a pozvolném návratu „koncertu velmocí“, NATO je stejně již jen zahnívajícím reliktem minulosti, který funguje na setrvačník. Věc je však samozřejmě trochu složitější.
I když se bývalý americký prezident Donald Trump netajil averzí vůči současné podobě NATO a hlavně ochotě – nebo spíše neochotě – evropských spojenců adekvátně investovat do své obrany, společný vojenský pakt zůstal zachován. Trumpův postoj však v USA rozhodně není ojedinělý. O to legračněji vypadají všechny smělé proklamace mnoha evropských politiků vůči válce na Ukrajině. Otázkou je, co by říkali, kdyby za zády neměli Slunečníka, Měsíčníka a Větrníka; pardon, USA.
Psali jsme
„A vy teď tomu doktoru Sovovi zavoláte a pěkně se omluvíte!“ Tímto příkazem přednosty oddělení končí v legendárním seriálu Nemocnice na kraji…
Když Západ zvolil cestu přímé podpory Ukrajiny, měl by nyní postupovat důsledně. Tedy dodat Ukrajině všechny zbraně, které potřebuje, a to včetně tolik požadovaných stíhaček. Rusové nikdy ve své historii nerozuměli ničemu jinému než síle. Prvotřídně vyzbrojená Ukrajina si pak sama určí parametry vyjednání mírových podmínek (klíčová stejně zůstane otázka Krymu).
Strašení ruským jaderným arzenálem již dávno pozbylo účinku. Když věčně opilý Putinův souputník z Petrohradu Dmitrij Medveděv na sociálních sítích vyhrožuje nukleárním útokem, je to spíše k smíchu. Podobně to platí u „státního křiklouna“ Vladimira Solovjova. Čína navíc Rusům tuto zbraň nikdy nedovolí použít.
Dodat Ukrajině polovičatě nějaké ty zbraně a halasně mluvit o tom, že patří do NATO – to opravdu není nejlepší postup, jak čím dál vleklejší konflikt ukončit. Je to však přesně v duchu toho nejhoršího ze současného evropanství.
Když tedy Joe Biden řekl, že Spojené státy nevidí Ukrajinu jako součást NATO, ale zároveň slíbil dodat Ukrajině vysoce účinnou kazetovou munici, udělal pro její budoucnost nepoměrně více než evropští „jestřábi“ s aktovkami plnými svačin a rádoby drsných projevů.