KOMENTÁŘ: Zdravíčko, sousede. Kapavku už jste vyléčil?

Oběh všemožných dat kolem občana, nikoli občan obíhající jednotlivé úřady se svými daty. Za pěknou myšlenkou se však ve zdravotnictví skrývá kardinální problém – když data o našem zdraví doběhnou do cíle, skončí kdovíkde. A to vše neanonymizovaně, s možností dohledání zdravotního stavu kohokoli podle rodného čísla.

Ladislav Dušek, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), to má u vrchnosti dlouhodobě dobré. Jeho „úřad“ je nepostradatelný a nedotknutelný pro všechny politiky, takže pozice pana ředitele se jeví podobně neotřesitelná jako třeba v případě vrchního velitele společnosti ČEZ. Oba pánové mají společné i to, že se důsledně vyhýbají publicitě. Pokud se objeví na televizní obrazovce, je to na výslovné přání rezortního ministra.

Zlobbovali poslance

Dnes už si málokdo vzpomene, že to byl právě Dušek, který si v éře kabinetu Bohuslava Sobotky „zprivatizoval“ zdravotnická data občanů této země. Připomeňme si, o co tehdy šlo: Dušek se dal do holportu s někdejším ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD) a poslancem za ANO, významným onkologem Rostislavem Vyzulou. Této trojici se podařilo napříč politickým spektrem prolobbovat legislativní paskvil, na jehož základě ÚZIS začal sbírat data o zdraví lidí bez obvyklé anonymizace. A teď pozor: Vyzula s Duškem ještě před zřízením onoho zdravotního registru společně založili soukromou firmu, která obchodovala – ejhle, se zdravotnickými informacemi.

Zcela oprávněná kritika, která se tehdy na podnikavou trojici snesla a jež je i dnes zcela relevantní, zahrnovala dvě zásadní výtky: 1. Proč nelze – tak jak je obvyklé v jiných zemích – sbírat zdravotnická data anonymně? 2. Jak je možné, že si stát nevystačí s příslušně velkým balíčkem dat, z nichž by poté podle statistických modelů vyvozoval závěry? Je příznačné, že nikdo nikdy na tyto otázky uspokojivě neodpověděl. Jakákoli data o lidech jsou přitom nesmírně cenným artiklem; ta zdravotnická pak představují – při troše podnikatelské šikovnosti – doslova zlatý důl.

Velký bratr vidí vše

Kritici tohoto bezskrupulózního zásahu do soukromí občanů se obrátili na Ústavní soud, aby zdravotní registr v této podobě zrušil. Neuspěli. V současné době tak zdravotnická data kolují v ryze osobní rovině. Řeči o tom, jak k nim mohou mít přístup pouze pečlivě prověření jedinci, samozřejmě neobstojí. V zemi, kde běžně unikají informace z policejních spisů, přece nikdo nemůže brát podobné výroky vážně.

Kdekdo si může nechat zjistit o druhém člověku vlastně cokoli. Zejména političtí kandidáti jistě velice ocení fakt, že na ně někdo v předvolebním boji vytáhne například to, že se v minulosti léčili třeba s pohlavně přenosnou chorobou nebo že mají o kolečko méně.

Ladislav Dušek nás coby zdánlivě nezpochybnitelná zdravotnická autorita provedl covidovou érou a všemi konsekvencemi, přičemž to vypadá, že má své jisté u ministra zdravotnictví z jakékoli strany. Jeho naprosto neakceptovatelné zneužití funkce ve prospěch soukromého byznysu je však stále na stole a nemělo by se na něj zapomenout.

Otázka na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka tedy nemůže být jednodušeji vyřčena: Kdy odvoláte Ladislava Duška a zajistíte anonymizaci dat pacientů?