Komu fandíš, náplavo?

30. 07. 202221:32
Komu fandíš, náplavo?
foto: Jiří Zemen PrahaIN.cz/Stadion Sparty na Letné, ilustrační foto

KOMENTÁŘ VESELÉ NÁPLAVY Začíná fotbalová liga a na Letné všichni věří, že Sparta se Slavií si to letos rozdají tělo na tělo jako Vingegaard s Pogačarem na letošní Tour de France. Pro fanouška - náplavu tím ale vzniká ožehavá otázka.

Pokud se rozhodnete usídlit v Praze, je rozhodnutí zda fandit Spartě nebo Slavii jedním z těch klíčových. Vážně. Ať pracujete v bance nebo na stavbě, dříve nebo později mezi kolegy padne návrh jít na fotbal a vy budete konfrontován (i konfrontována, nemyslete si, dámy, že se z toho vykroutíte) s dotazem, zda fandíte Spartě, nebo Slavii.

V časech manažerských brožurek o spokojeném pracovním kolektivu dokonce hrozí, že vám takový výlet na ligu zorganizují šéfové coby teambuilding. A z toho se nevyvléknete už vůbec.

Takže se začátkem sezony je nejvyšší čas si ujasnit své fotbalové preference.

Když jsem přišel do Prahy, myslel jsem si, že o tom něco vím. Víte, pocházím z onoho severského údolí, co má už od devadesátých let souhrou náhod a vášní místních velkopodnikatelů dva mančafty v nejvyšší fotbalové lize.

Jenže tam byla rivalita rozdělena velmi přehledně zeměpisně. Od Vratislavic dolů se fandilo Slovanu Liberec, od Proseče nahoru FK Jablonec. K třenicím docházelo jen při vzájemných zápasech, kdy se vědělo, že není příliš dobrý nápad parkovat s autem liberecké značky poblíž jabloneckého stadionu a naopak. Tedy pokud jste nepotřeboval nový lak, nová zrcátka nebo nějak snížit cenu vozu. Od sezóny 2000/2001 to ale odeznělo, když se zavedly espézetky v krajském formátu.

Jenže rivalita mezi Spartou a Slavií vznikala v době, kdy oba kluby měly stadiony na Letné přes ulici a parčík, takže i jejich fanoušci jsou dodnes po obou březích Vltavy tak homogenně, jako když Jamesi Bondovi nedopatřením zamícháte Martini. A důsledky případného omylu mohou být podobně výbušné.

Když jsem přicházel do Prahy já, Sparta vyhrávala jeden titul za druhým, kdežto Slavie neměla ani stadion, jen inženýr Leška každé léto sliboval, že peníze na stavbu už jsou na cestě. V té době bylo to dělení celkem jednoduché. Kdo chtěl vyhrávat, byl Sparťan, kdo úspěchem, čísly a statistikami ostentativně pohrdal, byli pro něj volbou sešívaní.

Jako kdyby Sparta seděla spíš k Praze korporátní a politické, Slavia k té umělecké a studentské.

Z jedné strany jste slyšeli o plačkách z Edenu, z druhé o podvodnících ze Sparty. Předsudky obou břehů dokonale utvrdil jeden ostrý novinový rozhovor, který pořídil pro deník Sport zarputilý kritik a fanoušek Slavie Jan Rejžek se sparťanským šéfem Vlastimilem Košťálem.

Tehdy si všichni mysleli, že je to přirozený stav, nakonec už první vzájemný mač na Císařské louce léta páně 1896 skončil výhrou Sparty dosaženou problematickým gólem a následným žalováním slávistů.

František Ringo Čech, vášnivý slávista, mě někdy v devadesátých letech ohromil, když před kamerou z voleje vychrlil jména všech rozhodčích, co jeho klub v derby „zařízli“ v posledních deseti letech.

Jenže od chvíle, kdy se na Letné nedohodli s Jindřichem Trpišovským a ten odešel provádět zázraky na pravý břeh do Vršovic, už toto dělení nefunguje.

Jak se tedy zařadit dneska?

Na Slavii vždycky chodilo více umělců a jiných démonů, takže s fanoušky sešívaných dle mého pozorování vždycky byla větší sranda. I ten klasický tribunový rasismus dokázali podat s elementární poetikou, takže na brankáře jménem Nguyen nepokřikovali nic o rákosu a Ho Či Minovi, ale posílali si jej pro N34 bez koriandru.

Sparta mi vždycky přišla víc seriozní. A to dávno předtím, než tam Daniel Křetínský začal nastavovat kulturu bankovní centrály. Letenská lóže totiž dokázala dodat úctyhodného dojmu i typům jako byl Petr Mach nebo Vlastimil Košťál.

Jenže tohle je zobecnění, realita je taková, že i v redakci PrahaIN.cz máme veselé sparťany...

No, čert se v tom vyznej. Pokud klubovou příslušnost ke Spartě nebo Slavii nezdědíte s miminkovským dresíkem po předcích, je to těžká volba.

Nedivím se, že někteří pod zkoumavým pohledem kolegů z nouze raději tvrdí, že fandí Bohemians. A zažil jsem i jednoho, co uvedl Duklu. Celkem správně tušil, že na Julisku se s ním nikomu chtít nebude a měl od kolektivu pokoj.

Nakonec vždycky máte možnost z ožehavé otázky vybruslit patriotickým proslovem, že ve vašem srdci má místo jen klub vašeho rodného města.

Pak ale navždy zůstanete náplavou...

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných