foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Tisková konference Evy Decroix
KOMENTÁŘ: Je velice zajímavé sledovat osud současné ministryně spravedlnosti zejména na sociálních sítích. Ať reaguje na jakýkoli problém, okamžitě se na ni snese sprška duchaplných komentářů.
Místo legislativy hodnotí vlasy (moc dlouhé), místo vize rozepnutý knoflíček saténové blůzy (proč jen jeden) a místo programových tezí její posezení s chlapy na pivu (jak může poslouchat rock a Fialu).
Popravdě jsem si právě díky těmto „postřehům“ začal zástupkyně ODS všímat víc. A současně jsem se začal ptát tam, kde je doma, v ODS. Netrvalo dlouho a z relativně milých reakcí se stala informační bramboračka.
Několik zástupců občanských demokratů mi totiž sdělilo, že se „Eva dere na premiérovo místo“.
Když jsem to slyšel poprvé (před dvěma týdny), dál jsem sledoval fotbal a nepřítomně pokyvoval. Když jsem to slyšel podruhé (před týdnem), zbystřil jsem. A když jsem to slyšel v pondělí 4. srpna potřetí, dal jsem se do přemýšlení.
Nejprve fakta: ministryně spravedlnosti České republiky je především na sociálních sítích zpochybňována úplně ve všem. Její slova i vyjádření budí emoce. Pokud má být politik vidět a mít vliv, o ničem jiném to není. Akce bez reakce pozbývá smysl. Jenže v případě Evy Decroix se stalo ještě něco jiného. Začala být vnímána jako konkurence. Raději doplním, že v tomto případě hovořím o pravici, neboť si neumím úplně představit, jak by nahrazovala takovou nenahraditelnou Janu M. V.
Jeden z vládních představitelů mi řekl, že „kolegyně schytala drtivou porážku, když jí grémium demonstrativně zatrhnulo zahájení volební kampaně v jejím domovském kraji Vysočina.“ Ministryně jsem se ve čtvrtek zeptal. „Je to blbost,“ odpověděla.
Přesto jde jen o špičku ledovce, který se kolem ní začal v poslední době formovat.
O ministryni se toho říká hodně. Vrcholem je její údajná snaha po sněmovních volbách nahradit Petra Fialu. Když mi citovanou tezi řekl zastupitel ODS, ze srandy jsem se zeptal, jestli myslí letošní. Nastalo krátké ticho a dlouhé potažení z elektronické cigarety. „No, to mě nenapadlo, že by to měla promyšlené takto dopředu,“ odpověděl, načež následovalo dlouhé ticho a ještě delší potažení z elektronické cigarety u mě.
I její snahu zastoupit premiéra v čele občanských demokratů lze bez bázně a hany označit za hloupost.
ODS se v případě Evy Decroix dopouští hříšného tance. Místo, aby využila její neokoukanou tvář, největší výhodu pro nerozhodnuté voliče, kteří jdou po citu, nikoli faktech, jakýmsi pro mě nepochopitelným způsobem začíná bádat. A hledat odpovědi na otázky, které odpovědi nepotřebují.
Závěr komentáře je jednoduchý.
Eva Decroix neaspiruje na post první premiérky v historii naší republiky, ani náznakem nechce setřást Petra Fialu vírem své rozpuštěné hřívy.
Osobně bych političku nechal dělat přesně to, co dělá, tedy přitahovat pozornost. Pak bych se jí zeptal, co přesně potřebuje, aby se z reakcí nových „přátel“ na FB nezlomila v pase tam, kde to není potřeba, a nakonec jí pustil remix Jamese Browna, kde se kladná věta mění v zápornou: This is not a man's world…