Můj egyptský deník - Epilog

KOMENTÁŘ Tyhle řádky už píšu v klidu domova. I když, jak se dozvíte závěrem, úplně v klidu to není. Relativně dlouho jsem přemýšlel, jak to povídání zakončit. Je pravda, že jsem chtěl původně ještě zařadit úvahy o rozpínavosti Rusů, české nenažranosti, nebo arabské ziskuchtivosti, ale nakonec by to ani vlastně nedalo na celou kapitolu.

Rusové jsou na pláži a u baru stejně rozpínaví, jako Ukrajinci, Italové, nebo Češi. S vypitým alkoholem sice roste hlučnost, ale přibývá i srdečnost a v porovnání třeba s pozdní hodinou v ovčárecké hospůdce U Věrušky, nebo sedlické osvěžovně Na Velké, jsou všichni ti turisté vlastně andílci. Nikde jsem nezaznamenal ani jakoukoli zmínku o světové geopolitické situaci, což myslím, všechny rekreanty napříč národnostmi potěšilo.

Jednu poznámku na závěr tohoto tématu si ale neodpustím. Nepřeceňujme náš názor a naše sankce vůči Rusku. Ačkoli žijeme v domnění, že agresi vůči Ukrajině odsuzuje celý svět, není to tak. Pravda je taková, že většinu světa to zajímá asi tak, jako nás zajímaly nepokoje v Barmě. A většina světa staví své ekonomické zájmy a zájmy svých občanů nad všechno ostatní, takže s Rusy normálně komunikuje, obchoduje a láká je k návštěvě.

O Češích vlastně také nebylo co psát. Oproti mým minulým zkušenostem z před několika lety, bych naopak řekl, že se chováme podobně, jako zbytek světa, z čehož jsem měl vlastně radost. Kromě několika nápisů na tričku ve stylu „Bude PRDEL“, nebo „Jsem ožralý, vemte mě domů“, jsem vlastně krajany na první pohled ani nepoznal. Takže palec nahoru!

A arabská ziskuchtivost? Pokud se na to nedíváme jen z té naší strany, že z nás tahají dolary na každém kroku, tak ruku na srdce, stálo mě to asi jen 50 USD, což je za týden nadstandardních služeb pro celou rodinu velmi přijatelná částka - a podíváme se na to z jejich pohledu, tedy otců živících svoje rodiny v zemi, kde pár dolarů je jejich denní plat, přestaneme se divit a sem tam jim strčíme i něco navíc. Prostě jen tak...

O čem tedy psát na závěr? Třeba o tom, že to byla úžasná dovolená, ze které se mi po dlouhé době nechtělo vůbec zpátky? To byl fajn pocit a ta pohoda, která nás provázela celý týden, nám dokonce vydržela i do Čech, což je ještě lepší.

Nebo o tom, že se jako obvykle v době mojí nepřítomnosti udály pracovní věci, ke kterým byla moje nepřítomnost potřeba? To už tak fajn pocit nebyl, dokonce mi to část dovolené pokazilo, ale i díky tomu jsem si konečně spoustu věcí uvědomil a začal na ně koukat jiným pohledem. Takže i tohle bylo pozitivní.

Vlastně bych měl napsat už jen o tom, že i když moje předcházející texty mohly budit dojem částečné nespokojenosti, šlo jen o to, seznámit čtenáře humornou formou, s trochou nadsázky s dovolenou, jak se to v běžných textech cestovních kanceláří nedočte. Snad se to povedlo. Tady musím poděkovat některým čtenářům, kteří nejen, že ty moje texty četli, ale dokonce je i chválili a co je ještě víc překvapivé, dožadovali se pokračování. Takže děkuju, je to fajn pocit.

Musím končit. Tak už jen moje oblíbená tečka na závěr - Faraonova pomsta.

Navzdory všem promyšleným a prokázaným teoriím, které jsem zde popsal, proběhla celá dovolená v tomto směru parádně. Bohužel jsou faraoni velmi důmyslní a strategičtí a svůj trest za moje opovážlivá prohlášení a teorie si pro mě schovali až domů.

No a teď už opravdu, ale opravdu musím končit.