foto: Markéta Šálková, PrahaIN.cz/Martin Herman
KOMENTÁŘ Nesdílím nadšení z toho, že nově příchozí Ukrajinci, kteří utíkají před válečnými hrůzami, nějak zvlášť pomohou naší ekonomice, nebo že zaplní chybějící místa v našich firmách, které nechtějí obsadit Češi. Vzpomeňme si na vize kancléřky Merkelové o tom, jak Německu pomůže pracovní síla z Afriky. Na druhou stranu buďme spravedliví a přiznejme, že Ukrajinci jsou přece jen jiný případ.
Mám pro to dva důvody a předesílám, že jsem zastáncem pomoci válečným uprchlíkům a sám se na ní podílím. Stát by ale měl jasně říci, kolik jich naše republika opravdu zvládne a v jakém případě už je musíme posílat dál do Evropy. Budovat pro ně tábory, kde stejně nebudou chtít žít, je nesmysl, stejně jako kvůli nim třeba stěhovat rodiny z obecních bytů, nebo je nutit bydlet proti vůli vlastníků tam, kde se vládě zdá, že není byt či dům dostatečně obsazen.
První důvod je ten, že pokud nám tady někdo nemaže med kolem pusy, měli by k nám putovat především staří lidé a matky s dětmi. Zatím nemám důvod to zpochybňovat, i když už jsem pár opilých Ukrajinců v produktivním věku viděl na vlastní oči. Ale zatím si myslím, že je vše v normě.
Psali jsme
KOMENTÁŘ Nejprve špetka povinného cvičení: Putin je bez sebemenších pochyb vrahem a válečným zločincem. Je nezbytné pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny…
Nelze srovnávat
Tito lidé tedy z větší části vůbec pracovat nebudou, ať už kvůli svému věku, nebo tomu, že musí být doma s dětmi. Budou zde tedy zcela pochopitelně pobírat dávky a chci věřit tomu, že se po skončení válečného konfliktu vrátí na Ukrajinu. Naopak naši ekonomiku zatíží, a to nejen dávkami, ale třeba i tím, že jejich děti tady začnou chodit do školy. Proti tomu opravdu nic nemám, vítám to a jsem za to rád. Nicméně ta ekonomická zátěž tady je a to nemluvím o kapacitách některých škol.
Druhý důvod je o něco složitější a vychází z přesvědčení, že ačkoli nám bylo celá staletí vtloukáno do hlavy, že jsme Slované, není to tak docela pravda. Rozhodně na rozdíl od Rusů, Ukrajinců, Poláků a dalších postrádáme onu „širokou slovanskou duši“. Po celá staletí a tisíciletí se v nás mísila krev Keltů, Germánů a Slovanů a výsledkem je pragmatizmus, vlastenectví, humor, ale i švejkování a nedůvěra ke všemu cizímu. Tolik na úvod.
Tím chci říci, že naše mentalita je úplně jiná než mentalita příchozích uprchlíků. Není to samozřejmě tak propastný rozdíl jako v případě, kdy by sem přicházeli oběti konfliktů z Afriky.
Psali jsme
KOMENTÁŘ Rusko na Ukrajině nezvítězí. To víme a ví to také vládce Kremlu. Ukrajina není Afghánistán, kde probíhala guerillová válka. Ukrajina je…
Jak řekl sám ministr vnitra, na 100 procent se k nám s těmi bezproblémovými lidmi dostane i řada těch problémových. Když si k tomu přičtu fakt, že každý, kdo si stoupnul do příslušné fronty, možná dostal na Ukrajině pistoli nebo samopal, nemám z toho dobrý pocit.
On tedy ministr Rakušan řekl i to, že sem nepouštíme lidi, o kterých nic nevíme, což v mých očích znamená, že uprchlíky nějak selektujeme, ale o tom dnes psát nechci.
Pamatuju devadesátky
Ti Ukrajinci, kteří tady byli jen kvůli práci a bezesporu u nás udělali svým krajanům dobré jméno, protože to byli dříči v pravém slova smyslu, měli jasnou motivaci a jasné mantinely. Motivací byla rodina na Ukrajině, které posílali peníze a mantinelem vízum a pracovní povolení, o které mohli v případě jakéhokoli prohřešku přijít. Oba tyto faktory pominuly, už neplatí.
Na jednu stranu se tedy lze reálně obávat, jak se u nás asimilují ti, co by měli našim fabrikám vytrhnout trn z paty, na druhou stranu je otázka, zda si nevyhodnotí svoji situaci tak, že na omezenou dobu nemá smysl pracovat, učit se česky. Ta doba se může ale sakra protáhnout a někteří se ani po skončení války nebudou chtít vrátit. Pokud se pak začnou učit česky a začnou tady pracovat, je vše v pořádku, ale co když ne?
Psali jsme
Jsou věci, které se ven nedostávají. A když, pak zřídka a ještě v okleštěné formě. Takový přesně je osud podnikatele Michala Redla. Zřejmě velký…
O čem tady už vůbec nechci psát a z čeho mám největší strach, je právě návrat ozbrojených, ostrých hochů, kteří to tady měli pod palcem v 90. letech. My starší si dobře pamatujeme, co znamenala ruská, arménská nebo ukrajinská mafie.
I když bych si to moc přál, s pomocí ukrajinských uprchlíků našemu hospodářství to prostě nevidím růžově. Pokud tady budou omezenou dobu 2-4 měsíců, ani to po nich nemůžeme žádat. Pokud se zdrží déle, může se stát, že to naopak naše ekonomika nezvládne.
To, že naše ekonomika prochází těžkým obdobím a že bohužel naše vláda není ani schopna definovat kdy a za jakých podmínek musíme příliv uprchlíků utnout, protože by to ohrozilo samotnou Českou republiku a dopad na její občany by byl zdrcující, je ale fakt.
Psali jsme
KOMENTÁŘ Otázka, která se může zdát naprosto absurdní ve světle toho, jak cestu přijali sami Ukrajinci i většina médií. Ostražitému pozorovateli…
Psali jsme
KOMENTÁŘ Papírově druhá nejsilnější armáda světa zatím na Ukrajině předvádí nevídané kousky a reálně budí – u svých srovnatelných soupeřů – spíše…