Netopýři mají na konci léta pré. Možná vás přiletí navštívit až domů

KOMENTÁŘ O návštěvu živé miniatury stíhačky F-16 si podle zoologů koleduje každý, kdo v pozdním létě – za soumraku – nechává rozsvíceno a otevřená okna. To si jen tak hovíte v křesle, když vám najednou do bytu vlétne buď jeden kousek, nebo přímo celé hejno netopýrů.

Jde o značný rozdíl proti situaci, kdy přijedete například na chatu, kde tyto malé tvorečky naleznete v hlubokém spánku. Co s nimi? Prý se nemáte bát je sesbírat – přes nějakou látku – do nádoby a tu pak umístit ven. Netopýři se večer probudí a poletí pryč. Pomiňme fakt, že na jedné straně si lze přečíst takovou radu, zatímco v jiném článku je čtenář varován před netopýři vzteklinou. Ta se prý přenáší hlavně kousnutím. Asi málokdo nicméně hodlá riskovat mimořádné očkování, které je třeba podstoupit hned po reálném riziku nákazy, a proto na spící netopýry prostě sahat nebude.

Zbývá tedy specializovaná záchranná stanice (pozor, to fakt není záchranka!). Problémem je, že právě v tomto období, které je pro netopýry časem velké migrace, se odborníci ze záchranné stanice nemusí hned tak dostavit, protože právě kvůli netopýrům v příbytcích neví, kam dřív skočit. Jestli si tedy netopýři zrovna v této době vyberou váš příbytek za svůj dočasný domov, budete na to možná sami. Zkoušet skamarádit se a ochočit je se nedoporučuje – malé okřídlené krysičky mají spoustu ostrých zubů, které v případě pocitu ohrožení neváhají použít.

Žádnou paniku! 

Vraťme se však k základní situaci popsané na začátku tohoto textu. Co dělat, když vám netopýr vlétne do obýváku a usadí se třeba na skříni? Základní rada je nepanikařit. Obvykle postačí zhasnout, otevřít dokořán úplně všechna okna (pokud už nejsou) a čekat, až nezvaný návštěvník zase odlétne. Totéž ostatně platí – jako univerzální řešení – taky v případě již zmíněného nálezu spících netopýrů. Psychologicky náročnější může být bezesporu to, když vám do místnosti vlétne celé hejno. I zde ovšem platí uvedená rada o zhasnutí a vyčkání.

Jak známo, netopýři v sobě mají „zabudován“ skvělý nástroj – echolokaci. Ta jim nahrazuje nijak skvělý zrak. Netopýr při letu vysílá prakticky neustálý ultrazvukový signál, jehož odrazy od věcí v okolí mu umožňují výtečnou orientaci. Jsou známy případy, kdy pohotový majitel bytu vzal deku a jal se netopýra aktivně vyhánět. Netopýrovi nedělá problém prolétnout celý byt včetně všech zákrut. Když chce pak ale pokračovat v letu, přičemž si hledá místo k chvilkovému usazení (například na rámu okna), postačí mu deku nastavit do dráhy letu. Zhruba dva metry před ní dá echolokátor netopýrovi vědět, že letí proti překážce, takže malá stíhačka opíše oblouk a v ideálním případě vylétne z okna.

Netopýři mají smůlu, že nevypadají zrovna vábně. Jak to tak bývá, oč méně krásy, o to více užitku. Většina z nich se – zvláště v našich zeměpisných šířkách – živí hlavně hmyzem, takže pokud vás v létě sužují třeba komáři, vězte, že bez netopýrů bych jich bylo mnohem více. I proto jsou všechny druhy v Česku přísně chráněny.