Památková péče spinká v ofsajdu

KOMENTÁŘ Ačkoli současné vedení Prahy pomalu začíná stříhat metr, přičemž si zřejmě dělá laskominy na pokračování svého příběhu, Pražané samozřejmě tento optimismus nesdílejí. Nemá cenu v tomto textu opakovat mnohokrát řečené důvody. Nepříliš zdařilé angažmá současného ansámblu při správě metropole ovšem velmi výstižně ilustruje také věčný otloukánek – totiž městská památková péče.

Není žádným tajemstvím, že šéf pražských památkářů Jiří Skalický nepatří mezi největší favority primátora Zdeňka Hřiba. Přesto stále zůstává na svém postu. Když v roce 2012 nastoupil do funkce, mnozí mu nedávali příliš velkou šanci na dlouhodobější setrvání ve funkci. A ejhle – Skalický ve vysoce turbulentním prostředí kroutí už téměř dekádu.

V současné době situace na pražském zájmovém kolbišti vypadá tak, že Hřib a jeho ekipa si jede „to svoje“ a památkáři pod vedením Skalického to samé. Každý na svém písečku, kooperace – včetně mediálních výstupů – téměř žádná.

Připomeňme si, že aktuálně probíhají velmi důležité proměny přímo v srdci metropole – „milionkrát“ odkládaná revitalizace Václavského náměstí se sice šnečím tempem, ale přece jen posouvá, začaly také úpravy někdejší tramvajové tratě v Opletalově ulici. Jde jednoznačně o projekty, které zásadně promění život v centru na příští léta a možná i desetiletí.

A kdo se k těmto projektům v médiích vyjadřuje? Nečekejte památkáře. Například proměny „Václaváku“ komentuje často předseda Sdružení Nového Města pražského Jan Adámek, jehož sdružení má sice poměrně pěkný „veřejnoprávní“ název, nicméně zasvěcení vědí, že jde o subjekt, který – zcela správně v souladu se zájmy svých členů – tvrdě hájí soukromý byznys v centru Prahy. Mimochodem, toto sdružení stojí i za pranýřovanými Václavskými trhy. Jak známo, tyto trhy byly v poslední době hojně zmiňovány v souvislosti s údajným obcházením proticovidových opatření. Samotný Adámek pak před komunálními volbami moderuje předvolební debaty kandidátů na budoucího starostu Prahy 1.

Víme tedy, že soukromníci kolem „srdce“ metropole, potažmo státu, umějí ve veřejném prostoru obhájit své zájmy. Památkáři však trčí odstrčeni v koutě a hlavní persona – primátor Zdeněk Hřib – raději kontinuálně řeší sochu maršála Koněva a podobné, třeskutě rozvojové záležitosti.