Pomohla Fialova cesta Zelenskému, nebo Putinovi?

KOMENTÁŘ Otázka, která se může zdát naprosto absurdní ve světle toho, jak cestu přijali sami Ukrajinci i většina médií. Ostražitému pozorovateli ale neuniklo, že mise čelních představitelů Česka, Polska a Slovinska na půdě Evropské unie respektive Evropské komise už takové nadšení nesklidila. V Bruselu dokonce odmítli, že by Fiala a spol. jakkoli reprezentovali EU. Tolik vychvalovaná a obdivovaná jednota EU je tak možná minulostí. Co se týče ukrajinské krize, je to takřka jisté. Důvody vysvětlím.

Nejprve mé hodnocení zmíněné cesty.

Z hlediska české politické scény (a jsem přesvědčený, že premiér jednal hlavně s touto motivací) je to mistrovský politický tah. V situaci, kdy veřejné mínění ovládlo zděšení z nečinnosti vlády k neustálému zdražování PHM a strach z dopadů situace na trhu s energiemi, bylo třeba pozornost otočit opět tím správným směrem.

To se povedlo, klobouk dolů.

Na jak dlouho ale lidé pod vlivem odvážného premiéra zapomenou na existenční starosti a svoje peněženky, těžko říct. Navíc se zdá, že situace s uprchlíky začíná přesahovat ubytovací kapacity České republiky, ale i ty školské (na ty ještě přijde řada a bude to velký problém), a především pak kapacity personální. A vlastně i všechny další.

Klady

Objektivně ale musíme vidět i klady zmíněné mise.

Tím největším a z mého pohledu jediným je symbolická podpora ukrajinského prezidenta a boje ukrajinského obyvatelstva s ruským agresorem. V tuto chvíli to pro Ukrajince hodně znamená, toho jsem si vědom. O tom nemá cenu vést diskuzi, to prostě tak je a samotní Ukrajinci to už několikrát ocenili.

Horší ale je to, co jsem naznačil výše, rozpad jednoty EU v otázce ukrajinské krize.

Nadále se asi všichni shodneme, že Putin je agresor a že je třeba pomáhat, ale tím to končí. Jednoty, na kterou jsme napříč Evropou byli všichni tak pyšní, už ale po Fialově cestě nedosáhneme. Pokud měly některé státy EU výhrady k formám materiální či vojenské pomoci, a byly upozaďovány, nyní přijde jejich čas.

Ve výsledku je možné, že největší radost ta cesta způsobí v ruských kruzích, protože jednota podporovatelů jejich nepřítele, je minulostí. Rád bych se mýlil.