Pražská ODS a Piráti na jedné lodi. Personální zoufalství doslova bolí

KOMENTÁŘ Kněžna Libuše rotuje v hrobě a duch primátora Vacka strouhá mrkvičku kdesi na oblaku. S Prahou to jde v posledních letech od desíti k pěti, přičemž naivnější Pražané doufají, že se po letošních komunálních volbách něco změní k lepšímu.

Pokud se ovšem nešťastný volič podívá na sestavy, které politické strany a hnutí nominovaly do volebního klání, nemá nad čím jásat. Zejména dva subjekty si „jedou“ stále to svoje, bez ohledu na realitu. No jasně, jde o ODS a Piráty.

Členové strany letícího ptáka nejenže vědomě pěstují ničím neopodstatněný optimismus ohledně kvalit vlastní partaje, ale navíc neváhali po letech oprášit staronového lídra na pražského primátora, totiž Bohuslava Svobodu. O této volbě toho bylo již napsáno dost a dost, tudíž pro potřeby tohoto textu si vystačíme s příslovím: „Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky!“ Pražská ODS však do té řeky, jak vidno, nevstupuje, nýbrž skáče rovnou po hlavě. Bohuslav Svoboda z toho vychází jen jako nouzová alternativa ódéesáckého billboardu s nápisem: „Žádného kandidáta v produktivním věku, jehož bychom se nebáli nasadit proti vlčákům z ostatních stran, zkrátka nemáme“.

K bezradnosti ODS můžeme připočíst i ostré střety na lokální úrovni, o nichž se veřejně nemluví, ale které samozřejmě mají dopad na celkovou atmosféru ve straně, tedy i na skladbu kandidátních listin v jednotlivých lokalitách. Tak například přímo v srdci metropole, v Praze 1, se dosti drsně šermují šéf oblastního sdružení s místním zákulisním „kmotrem“.

Hřibova manažerská jízda

Hlavním „vlčákem“ Pirátů je samozřejmě Zdeněk Hřib. Muž, který si po volbách 2018 doslova vytrucoval svoji instalaci do primátorského křesla. Když podobný krok uděláte (v jakékoli pracovní konstelaci), musíte si být sakra jisti sami sebou a svými schopnostmi – poté, co jste všem ostatním položili pomyslný nůž na krk, prostě musíte v následujícím čase fungovat tak prvotřídně, aby si ostatní mohli říct, že jste sice sebestředný narcis, ale tu práci zvládáte jako nikdo druhý. Výsledek? Hřib je – s výjimkou pár servilních pirátských kolegů z některých radnic – všeobecně vnímán jako naprosté politické i manažerské zklamání.

Mimochodem, u Pirátů je velmi humorné, že někteří se s Hřibem vášnivě fotografují a podkuřují mu na sociálních sítích, jak je báječný, ale sotva přijde řeč na to, že například městská policie zdaleka nefunguje, jak má, tito zdánlivě loajální straníci rozhořčeným občanům odpovídají, že právě tohle téma Hřibovi silně vyčítají. Nevidět tyto farizejské bláboly na Facebooku na vlastní oči, člověk by nevěřil.

Zkusme to hodit Svobodným!

Schválně v tomto textu nepíši o Praha sobě, ANO a dalších volebních uskupeních. Tyto strany a hnutí se plácají v typickém módu, kdy nepřekračují svůj stín, ale zároveň ani nepáchají věcné obr hrubice – včetně personálních. Což ovšem neznamená, že jde o nějakou volební výhru. Samostatnou kapitolou je samozřejmě STAN a policejní vyšetřování jejich vlivného člena Petra Hlubučka – o tom však speciálně některý z dalších článků příště.

Jedinou dobrou zprávou pro Pražany tak před letošními „komunálkami“ je, že se ve vládnoucí koalici na magistrátu s největší pravděpodobností rovněž v příštích letech obejdeme bez tuzemské parodie na levicovou stranu – ČSSD. Zlatokopům z této partaje asi nezbude nic jiného, než se i nadále v zákulisí ometat kolem zvolených vládců, ať jsou z jakéhokoli subjektu.

Pražská beznaděj tedy zřejmě potrvá i po letošních komunálních volbách. Možná se však řadě voličů konečně rozsvítí, takže masověji „hodí“ svůj hlas některé z menších stran, například Svobodným. Ti na svou velkou šanci – na rozdíl od zavedených značek – stále čekají. Pokud bych byl reklamním textařem, dokonce bych neváhal napsat: „Když chcete svobodu, nevolte Svobodu, ale Svobodné!“