Pražský Hyde Park zahálí. Čeká na proslovy bláznů i politiků

KOMENTÁŘ: Přestože fenoménem při oslovování potenciálních voličů jsou samozřejmě sociální sítě, zejména mimoparlamentní strany by neměly zapomínat ani na staré dobré řečnění před publikem. Nějak se pozapomnělo, že i Praha má svůj Hyde Park.

Kdo by ovšem očekával na Palackého náměstí – ano, zde se Hyde Park nachází – nějakou frontu řečníků z takzvaných malých stran, šeredně by se přepočítal. Přitom stačí tak málo: přijít sem přes den, vytasit se s proslovem a hned, bez jakéhokoli povolení, začít vypouštět do světa svá moudra. Jasně, je to o dost pracnější, než pinkání názorů na Facebooku a dalších platformách; je to ale zároveň bezprostřední a syrové, přičemž řečník hned vidí, zda jej kolemjdoucí považují za inspirativní osobnost, či naopak za výstředního blázna.

Vyřídilka na 600 minut

Pravidla „fungování“ pražského Hyde Parku určuje městská vyhláška z roku 2008. Základním vymezením je doba, kdy lze mluvit: od 10 do 20 hodin. Existují však výjimky, kdy je „Palačák“ po celou dobu pouze běžným náměstím, nikoli Hyde Parkem – jde o dny, které připadají na 1. května, 28. září, 28. října a 17. listopadu. V tyto dny tedy na veřejné vystoupení zapomeňte, i kdybyste měli na srdci něco tak zásadního, jako je třeba sdělení, že jste včera v noci osobně potkali Markétu Pekarovou Adamovou ve zbrusu novém svetru.

Proslovy k okolí i shromáždění bez oznámení lze vykonávat v prostoru, který je vymezen na východě pomníkem Františka Palackého, na severu výstupem z podchodu od stanice metra Karlovo náměstí, na západní straně pásem zeleně a kamenným zábradlím na jižní straně zvýšeného parteru Palackého náměstí.

Jak vidno, popsaný prostor je dostatečně velký pro jakkoli mohutnou myšlenku. Ta by přitom samozřejmě měla být „zabalená“ do dostatečně atraktivního obalu, tedy rétorické zdatnosti. Kdo to myslí opravdu vážně a necítí se ohledně svých řečnických kvalit úplně na výši, ať si beze studu zakoupí některou z příslušných učebnic. Na trhu jich je dost a dost.

Válku! Haló! Válku!

Bezprostřední blízkost ministerstva zdravotnictví může snaživého řečníka snadno svést k tomu, aby si poměrně transparentně vyřídil – za svou stranu či konkrétně za sebe – skutečné nebo domnělé účty s tímto státem. To si prostě vezmete nějaký podstavec, postavíte se čelem směrem k ministerstvu a začnete hřímat. Můžete nahlas nejen prezentovat své názory, ale třeba i pokládat nejrůznější rétorické dotazy. Od: „Kdy mi, vládo, odpovíš na můj dvoustý dotaz?“ Po zcela legitimní: „Pane ministře Válku, kdy donutíte šéfa zdravotnických statistiků Ladislava Duška, aby poskytl médiím všechny kontextové – pochopitelně anonymizované – informace o nežádoucích dopadech očkování proti covidu?“

Je samozřejmě možné, že zrovna teď chodí po pražských ulicích nějaká budoucí hvězda lidového populismu, která o Hyde Parku na Palackého náměstí vůbec neví a pořád přemýšlí, jak zaujmout. Pokud narazí na tento text, možná konečně nalezne prostor pro svou seberealizaci. I takový člověk má ovšem právo na veřejnou prezentaci svého názoru, když už jej tedy vyhnali ze sociálních sítí, přičemž zdaleka největší populista kandiduje na prezidenta.