foto: Rudolf Komár, PrahaIN.cz/Smyšlený střed města v žižkovské části Balkán
KOMENTÁŘ: Zaujala mě informace matoucí občany metropole o tom, že střed Prahy se nachází na jednom z žižkovských dětských hřišť. Celkem chápu, že v dnešní době raketově stoupajících cen energií a potravin je možná marginální a zbytečné se tímto tématem zabývat a mnoho ze čtenářů to bude chápat jako blbost. Nicméně můžeme tak zabránit omylu, který se bude vyskytovat v řadě materiálů a bude lidem plést hlavy.
Jak k tomu tvůrci došli?
Jako základ k vytyčení „středu“ metropole sloužily čtyři pevně stanovené body hlavního města. Jde o nejjižnější, nejsevernější, nejzápadnější a nejvýchodnější mys Prahy, tedy nejodlehlejší místa ve směru známých světových stran. Tvůrci pak spojili nejsevernější bod s nejjižnějším a také nejzápadnější s nejvýchodnějším. Na průsečníku obou úseček je „údajný střed“ města. Už samotný pohled na tuto mapu ale ukazuje, že se středu fakticky ani neblíží.
Už běžný pohled naznačuje, že údajný "střed města" se středu ani nepřibližuje. Foto: mapy.cz
Tímto způsobem střed nepravidelného útvaru opravdu nezjistíme. Jak je tento způsob určení zavádějící a matoucí, nám ukáže příklad středočeského města Mladá Boleslav. Pokud i tady podle stejného klíče spojíme nejjižnější bod s nejsevernějším a nejzápadnější s nejvýchodnějším, tak najednou zjistíme, že „pomyslný“ střed města se nachází zcela mimo město samotné.
Mladá Boleslav by střed dokonce musela mít mimo katastr vlastního města. Foto: mapy.cz
Jak ale střed města zjistit?
Není to rozhodně nic jednoduchého. Někdy hodně nepravidelné tvary se jen těžko nacpávají do geometrických pouček.
Jednou z možností, jak zjistit střed, je takzvaný systém postupně se zmenšujících hranic. Tohoto způsobu se používalo například při hledání středu České republiky a nebo samotného Česka. Vtip je v tom, že vytvoříte přesnou kopii státní hranice, jen posunutou o třeba padesát kilometrů do vnitrozemí. Takto postupně místo zmenšujete, až se původní hranice setkají. Nevýhodou je, že vám nevyjde nikdy pouze jeden bod. K tomu bychom došli, kdyby šlo o dokonalý kruh nebo čtverec. Vznikne tak soustava několika bodů, od kterých je k hranicím vždy přibližně stejně daleko. Toto místo je pak označováno zpravidla jako střed daného území.
Úlevu by nám mohla poskytnout i kružnice opsaná. Jenže ta se dobře vytváří v trigonometrii, u nepravidelných útvarů není vhodná. Dostaneme se totiž k tomu, že se kružnice dotýká jen dvou nejvzdálenějších bodů. Nevýhodou je pak hodně protáhlé území jedním směrem, to značně povyšuje opsanou kružnici a zkresluje požadovaný výsledek.
Můžeme si pomoci tím, že si vyznačíme znovu nejsevernější, nejzápadnější, nejvýchodnější a nejjižnější bod území. Tato místa spojíme. Ale nikoliv s protilehlým bodem, ale se dvěma sousedními. Vznikne nám tak nepravidelný čtyřúhelník. Ten má přibližnou výměru jako samotné město. Musíme ale počítat s tím, že periferní části z úhelníku vypadnou, v tomto případě se jedná o část města Uhříněves. Každou z jeho stran pak rozdělíme na polovinu a tyto body uprostřed hran spojíme s protilehlými. Na průniku obou úseček se nám objeví střed města.
Opět není zcela přesný, ale faktickému středu se přibližuje mnohem víc. Opravdový, přesný a reálný střed Prahy by nám pomohly určit až složité navigační výpočty.
Vhodněji určený střed metropole. Foto: mapy.cz
Co to ale v realitě znamená pro město? Dalo by se říci, že shakespearovské mnoho povyku pro nic. Nechci tím brát Žižkovákům z Balkánu snahu o to, aby se stali pupkem Prahy, nicméně střed je jinde. A to zhruba 1500 metrů jihozápadně odtud. Přibližně v blízkosti jižní zdi Olšanských hřbitovů v blízkosti křižovatky Želivského.