Světlo pro kaštany!

KOMENTÁŘ Méně pravidelný pasažér pražské MHD by se mohl domnívat, že taky na rozsvícení a zhasínání osvětlení v pražských tramvajích existuje nějaký předpis. Ti, kteří takto cestují často a denně, však vědí své: záleží jen na libovůli řidiče, kdy uvnitř vozu – v hodině soumraku – rozsvítí.

Zatímco jeden řidič tak činí v dostatečném předstihu, takže si lze v poklidu dále číst nějakou tiskovinu, druhý nechává ve voze schválně zhasnuto tak dlouho, dokud tma nepřipomíná asfalt.

Šero a temno v tramvajích samozřejmě nepřináší pouze diskomfort. Důležité je přece i bezpečnostní hledisko. V přítmí se snadněji krade, osahává, ryje do skla či sedaček…

Možná by tedy mohli nadřízení pražských tramvajáků těmto dobrým mužům a ženám vštěpovat do hlav, že světla jsou od toho, aby svítila, když je to třeba, nikoli podle momentální nálady řidiče či řidičky. Známý interní výraz pro cestující – kaštani – je sice opravdu velmi vtipný, ale přece jen bude lepší, když pasažéři budou pro personál MHD především lidmi.