Ten svetr si nesvlíkej

02. 09. 202217:32
Ten svetr si nesvlíkej
foto: Poslanecká sněmovna/Markéta Pekarová Adamová před vyvěšením Ukrajinské vlajky na budovu sněmovny

VESELÁ NÁPLAVA Tentokrát, milé náplavy, budeme v proudu vyrábět hráz. Proti Putinovi. Ze svetru. A navzdory názvu rubriky si rozhodně neděláme legraci.

Jednou takhle v neděli v televizní debatě Markéta Pekarová Adamová pronesla na téma drahé elektřiny a plynu, že jestli je lidem zima, tak si mají vzít svetr. Hodně svérázná politická komunikace, někdo by možná řekl drzá nebo arogantní, ale to už od paní MPA známe.

Jenže následně před zraky ohromeného národa předsedkyně sněmovny tématu „svetr“ věnovala několik tweetů a vysvětlila národu, že svetr je symbol boje proti Putinovi a kdo ho nosí, ten staví hráz do proudu rublů plynoucích za nečisté kremelské suroviny.

„Svetr proti Putinovi je symbol. Symbol, že když se o trochu uskromníme a budeme spotřebovávat méně energie, zbyde Putinovi míň peněz na financování války,“ psala.

A později k témuž bohužel natočila i několik videí, kde ujistila, že zima nám nehrozí, ale svetr máme nosit jako symbol uskromnění.

Moje venkovská babička by jí možná poradila, že „čím víc se s hovnem maže, tím víc smrdí“, ale když tu kejdu považujete za voňavé fialky, asi vám není pomoci.

Takže si akce „svetr proti Putinovi“ začala žít vlastním životem. A když sama Pekarová pochválila Andreje Babiše, že protiputinovský svetr zodpovědně nosí a časopis Reflex vyhlásil celonárodní online kurz pletení, přemístila se definitivně do vesmíru grotesky.

Upřímně - se svetry je legrace celkem spolehlivě.

Znáte třeba ten, jak na mejdanu přijde k manželovi, spokojeně se bavícímu s kamarády, manželka s výzvou: „Táto, vezmi si svetr.“ „A je mi zima, nebo už jdeme domů,“ zajímá se manžel.

Svetr dokonce pronikl do názvu jedné filmové komedie. Pokud jste dílo Ten svetr si nesvlíkej neviděli, zase o tolik jste teda nepřišli. Je to celkem banální košilatá zápletka o otci pedantickém k zabití (hraje ho Petr Nárožný) a obvinění ze zplození nemanželského potomka.

Samozřejmě nechci naznačovat jakoukoliv souvislost pedantova pokrytectví s předsedkyní Pekarovou peskující národ, jen si tu tak vtipkuju se slovem svetr.

Protože všichni tak nějak tušíme, že nastavit proti artilerii Kaťuší uštrikovanou vlnu prostě je vtip. Má to být symbol, ale věřit že k něčemu reálně pomůže je trochu styl woo doo.

Hele, upřímně - všude za velkým městským okruhem se svetr nosí kvůli zimě a ne aby cokoliv symbolizoval.

Když jsem v rodném údolí šel ve vánočním týdnu na abiturientský večírek, nezdržela se maminka poznámky, že mi v té krátké košili a kožené bundě možná bude při nočním návratu zima. Když jsem se nad tím zamyslel, fakt jsem si nedokázal vzpomenout, kdy jsem v Praze musel u oblečení řešit jeho výhřevnost (samozřejmě kromě základního rozdělení na letní a zimní, v prosinci ani zde v kraťasech nechodívám).

Máme tu celkem příznivé klima, metro nám jezdí do půlnoci a tágo se dá sehnat relativně bez problémů nonstop, takže můžeme víc než na funkčnost dbát na vizuál.

A od toho už je jenom krok k uvažování, jaké poselství svým vzezřením budu vyjadřovat.

Zrovna předsedkyně sněmovny má v tomhle signalizování docela zálibu. Vzpomínám si třeba, jak před volbami pózovala v antikomunistickém tričku s heslem „už nikdy fronty na banány“. Mimochodem - to tričko bylo zářivě bílé, ale jeho symbolické poselství je tedy po roce tak nějak čím dál černější.

 

Přemýšlel jsem, proč má náš odpor proti Putinovi signalizovat zrovna svetr, a pak mi to došlo. Plstnatý svetr přece nosil Václav Havel a elita Občanského fóra, když v roce 1989 svrhávali komunismus.

Já netušil, že před volbami široce propagovaný „návrat k havlovské politice“ bude mít i tuhle stylovou složku. Příště u rodičů prubnu sklep, třeba tam najdu ještě nějaké další poklady z osmdesátek.

Ne, vtipkuju, tak horké to asi nebude. Ale i já jsem si všiml, že čím je zkušenost s Listopadem 1989 více zprostředkovaná, tím více se přesouvá do oblečení a doplňků. Třeba akce „ohrnuté nohavice“ o Havlově výročí byla před pár lety velmi populární i u těch, kteří při četbě prvního českého prezidenta zjevně skončili u slavného prvního odstavce Moci bezmocných.

No jo, vážení. Jenže v listopadu 1989 byly ty svetry neplánovaným provizoriem a od druhého či třetího týdne revoluce už i lidé z OF byli za kravaťáky. A ten slavný Havlův inaugurační oblek s krátkými kalhotami byl ve skutečnosti na míru z nejprestižnějšího krejčovství Adam na Václaváku.

On totiž Václav Havel byl sice umělecká duše, ale chápal rozdíl mezi kostýmem a oblečením a tím i mezi divadlem a realitou.

V ní byla nejúspěšnější akcí „oblečení jako politické gesto“ jedna mládežnická organizace v Čínské lidové republice. Rudé gardy si říkali. A byli v milionových počtech nejen pěkně symbolicky uniformně odění, ale taky uniformně nabrífovaní a uniformně masově krvelační.

A to jsou paralely, do kterých, doufám, moc zabrušovat nechceme.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných