foto: Domov Sulická, se svolením/Hereččina zeď v Domově Sulická
KOMENTÁŘ: Komedie Drahé tety a já slavného režiséra Zdeňka Podskalského (Noc na Karlštejně, Velká filmová loupež, Světáci, Kam čert nemůže) mě při své premiéře v roce 1974 ani moc nezaujala.
S postupujícím věkem jsem ovšem začal oceňovat skvělé nahrávky mezi hereckými dámami Natašou Gollovou a Evou Svobodovou, stejně jako jejich břitký humor.
S postupujícím věkem jsem snímku zkrátka začal přicházet na chuť. Faktem je, že za to mohla hlavně prvně jmenovaná herečka, tedy Nataša Gollová. Narodila se sice 27. února 1912, ale i jako dáma více v letech nevynechala příležitost, když si mohla popovídat.
Dokud jsem hrál závodně basketbal, tak jsem nevěděl, co je to pivo, ale pak jsem občas „na jedno“ zašel. Do Štěpánské ulice v Praze 2, do restaurace Na Šumavě. A jednou jsme se zde potkali s Aškou, jak jí výčepní zkracoval křestní jméno, a ona na něj pohotově a vždy slyšela.
Tenkrát do mě žduchla, jestli si s ní nedám rum.
Inu, nebyl jsem si jistý, ale přece jen jsem to zkusil. A sláva, začala povídat. Měl jsem v té době jistou výhodu, protože jsme bydleli na společné předsíni s rodinou Svobodových, a tak jsem chápal, že její spoluhráčka, Eva Svobodová, je matkou Jiřího a Zuzany Stivínových a zároveň sestrou doktora Svobody, s jehož rodinou jsme sousedé. Tato umělecká rodina dala divadlu a muzice hned několik hvězd. Jazzman a dnes neoddělitelná součást Divadla Járy Cimrmana Milan Svoboda si navíc vzal za ženu herečku Janu Paulovou.
To jen na okraj, jak jsou některé věci občas složité, a přitom vlastně jednoduché.
Díky této protekci mi Nataša Gollová převyprávěla bezpočet historek kolem slavného filmu Zdeňka Podskalského, kde zazářil také Jiří Hrzán. Scházeli jsme se Na Šumavě často, jenže život Nataši Gollové neladil s množstvím zkonzumovaného alkoholu. To zdůrazňovat nechci, jenomže úměrně tomu klesaly její schopnosti se o sebe plnohodnotně postarat, protože měla velké pohybové problémy. Nakonec se stala klientkou dnešního Domova seniorů Sulická, kde v roce 1988 také zemřela.
Vzpomínku na dané místo a skvělou herečku máte na dosah ruky, jde o výše publikovanou fotografii.
Protože jsem v textu několikrát použil odkaz na starší snímek Drahé tety a já, tak teď pro změnu těm mladším připomenu pět významných filmů s Natašou Gollovou v hlavní, ale i vedlejší roli. Určitě půjdou bez problémů najít. A těm ostatním některé z nich třeba vyloudí úsměv na tváři. Přeci jen mluvím o zlatém fondu československé kinematografie.
Tak tady jsou: Císařův pekař a pekařův císař, Hotel Modrá hvězda, Lízino štěstí, Kantor Ideál a Kristian.