Bývalý šéf pražské zásahovky: Video z vrahovy ložnice chtěli do médií, ale to prostě pustit nešlo

KNIŽNÍ OKÉNKO: Nakladatelství XYZ se na kriminální žánr soustředí dlouhodobě, a nehovoříme pouze o beletrii, kde můžeme zmínit čerstvé reedice děl francouzského spisovatele Bernarda Miniera.

Knižní dům vybírá i tituly, které mají své místo na poli žánru true crime. V tomto směru nesmíme opomenout Orlické vraždy: Akce Přehrada očima vyšetřovatele (Aleš Pivoda, Josef Doucha), Černou knihu českých bestiálních vrahů Jaroslava Slušného nebo Příběh válečného Kyjeva ukrajinského reportéra Ilji Ponomarenka.

PrahaIN.cz nyní zaznamenala také rozhovor Miroslava Vaňury s bývalým velitelem zásahové jednotky hlavního města Jaroslavem Černým. Publikace Ve znamení štíra vyšla v edici Skutečné zločiny a redakce jej přečetla za jediný den.

Vaňura, který se na kriminalistiku a kriminalisty dlouhodobě zaměřuje, tentokrát vyzpovídal především člověka. V tomto směru musíme být velmi exaktní, jelikož se jedná o citlivý přístup reportéra. Jeho rozhovor přináší pečlivé ohlédnutí za dvaačtyřicetiletou dráhou policisty. Přesně tolik Jaroslav Černý strávil ve službě. Nejprve jako řadový příslušník sboru, později elitní kriminalista a nakonec právě jako velitel Zásahové jednotky Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy.

Knížka je rozdělena do celkem osmi kapitol a shrnuje to nejpodstatnější. Od nástupu přes laso ze zásahovky až po smrt kamaráda. Tím, že se oba aktéři znají, což je jedině ku prospěchu, šlo vlastně o kontinuální vyprávění a vzpomínání.

Ačkoli jsme přečetli prakticky všechny tituly daného žánru, ještě nikdy jsme se u nich tak přirozeně nezasmáli, jako když Černý v osmdesátých letech na Václavském náměstí legitimoval muže v Mercedesu, neboť projel zákazem vjezdu. Nebudeme vyzrazovat, o koho šlo, ale právě tento nenucený návrat do minulosti slouží jako most k mnoha expresivnějším vzpomínkám.

Zde se musíme pozastavit především u činnosti zásahové jednotky. Ačkoli se dialog vede v obecnější rovině, několik exemplárních případů přesto padlo. Jeden z nich se týkal zatýkání vraha, narkomana, v Praze 8 (pod Palmovkou). Vraždu muže (v Krči) vykonal za 10 000 korun. Policie nejprve zadržela dva objednatele, potom vyrazila na Osmičku.

„Bydlel u nějaké ženské a byl právě sjetý. Dotyčná také fetovala a měli tam dítě. Neměli jsme z toho dobrý pocit, měl doma pistole. Ale sebrat jsme ho museli. Tak jsme vyrazili dveře hydraulikou a zadrželi jsme ho v posteli. Právě kvůli tomu dítěti jsme si tenkrát celý zákrok natáčeli, abychom měli důkaz, že všechno proběhlo podle zákona. Ditě začalo kvůli všemu tomu hluku plakat,“ uvedl Jaroslav Černý.

Následovala velmi ojedinělá scéna. Jeden z policistů sundal střeleckou rukavici a dítě začal hladit na bříšku. K tomu pustil kolotoč nad postýlkou. Děcko se začalo smát… Jak bývalý šéf zásahovky doplnil, tiskové oddělení policie chtělo tento záznam medializovat. Černý to odmítl. Prostě to prý udělat nešlo.

Titul hodnotíme velmi pozitivně. Je psaný čtivou formou, obsahuje řadu konkrétních skutečností a výborně zpracovaná je taktéž obálka Lukáše Vodrážky.