Bývalý šéf rozvědky: Ideologičtí nadšenci nemají žádné zábrany

ROZHOVOR: „Incident z Pardubic je příkladem, že všechno se stoprocentně zabezpečit a uhlídat nedá, i když se zvýší ostraha objektů a přijmou se další bezpečnostní opatření. Navíc ti lidé nemají prakticky žádné zábrany,“ řekl pro server PrahaIN.cz František Bublan, bývalý ředitel civilní rozvědky, exministr vnitra, signatář Charty 77 a teolog.

Odborníci vyhodnotili nedávný incident v Pardubicích jako nebezpečný případ a zadržení podezřelí jsou obviněni z trestného činu terorismu. Jde podle vašeho pohledu o první záblesk toho, že by se další podobné případy mohly objevit na území České republiky ve větším rozsahu a počtu?

Jen těžko se nyní dá predikovat, co se může stát. Vzpomínám si na útok v New Yorku 11. září, kdy jsme také hledali odpověď na tuto otázku. V České republice je několik různě organizovaných muslimských skupin. Tenkrát jsem si zástupce muslimských obcí pozval na ministerstvo vnitra na poradu a snažil jsem se jednak zjistit, jaké jsou v jejich komunitách nálady, a také jsem chtěl trošku získat vyjádření z jejich strany, že se k něčemu takovému staví negativně. Že tyto útoky nepřijímají jako nějaké řešení a že u nás chtějí žít v pokoji. Ti, kteří tu žili už v té době, jsou u nás od sedmdesátých nebo osmdesátých let minulého století a jsou už hodně domestikovaní. Možná by stálo za to oslovit některé tyto skupiny, pokud nejsou ilegální a neví se o nich. Myslím ale, že ve většině jsou veřejně známé, nejsou úplně skryté. Demonstrace z jejich strany jsou povolené a proti tomu nelze nic říci. Ovšem činy podobného typu, to už je moc. Vrhá to velmi špatné světlo i na skupiny nebo organizace, které by něco podobného nikdy neudělaly.

Skupina The Earthquake Faction, která se k útoku v Pardubicích přihlásila, vyzvala své příznivce, aby vybrali peníze na další útok. Jak hodnotíte jejich aktivity z pohledu odborníka na bezpečnost?

Nebezpečná situace to samozřejmě je. Už proto, že nelze uhlídat všechno a podobných objektů je mnoho. Pardubice jsou toho příkladem. Majitelé firmy se domnívali, že mají objekt dostatečně zabezpečený, a jak se ukázalo, neměli. Opakuji, že všechno se uhlídat absolutně nedá, i když se dá zvýšit ostraha objektů, mohou se přijmout další bezpečnostní opatření, ale nikdy podobným incidentům stoprocentně nemůžete zabránit. Další podobné případy se proto úplně vyloučit nedají.

Exministra vnitra Tomáše Sokola jsem se ptal na možný druh pachatelů. Jeví se mu jako šílená a velmi naivní skupina lidí. Zdůraznil, že pokud to tak je, je to nejhorší, co by nás mohlo potkat, protože šílence těžko uhlídáte. Jaký je váš názor?

Bohužel má pravdu. Tito lidé jsou většinou „nadšenci“ pro určitou ideologii nebo myšlenku, a to, co dělají, nemají příliš logisticky dobře promyšlené. Nejde jim moc o to, aby zůstali v utajení, protože se nechali rychle odhalit. Oni potřebují svůj názor veřejně uplatnit a zřejmě jim jde o to, aby se vědělo, že to jsou oni, kteří to udělali. Právě to je velmi nebezpečné, protože tito lidé nemají prakticky žádné zábrany.

Nemohou být jejich veřejná prohlášení chápána i jako určité psychologické zastrašování společnosti?

Toho se moc nebojím. Myslím, že u nás by podobné „věci“ na společnost příliš silně nepůsobily. Může to samozřejmě nastat a můžeme se více obávat, ale nemá to takovou sílu, protože činnosti podobných skupin u nás nejsou extrémně rozšířené. Jinými slovy, nemusíme se bát, že za každým rohem bude číhat nějaký jejich „aktivista“.

Ti lidé, kteří útok v Pardubicích provedli, nenávidí Izrael a dávají svoje jednání do souvislosti s nedávnými událostmi v Gaze. Dle jejich prohlášení vyplývá, že neberou v potaz to, co se na území Izraele a v tom regionu děje od roku 1948, kdy Izrael vznikl. První premiér Izraele Ben Gurion v úvodní řeči po vzniku židovského státu všem okolním zemím nabídl mírovou spolupráci. Šest okolních arabských zemí odpovědělo útokem a od té doby tam přetrvává napětí a dochází i k větším vojenským konfliktům. Jak si to vysvětlujete, že tito lidé nemají objektivnější pohled?

Oni nemají dostatek informací. Samozřejmě ta situace v tomto regionu není černobílá a táhne se skutečně hodně do minulosti, tak jako se táhne vztah mezi Íránem a Izraelem. Táhne se to až od Starého zákona, kdy probíhaly boje s Peršany, takže ti lidé to možná už mají dokonce v genech. Myslím, že si prostě našli určitou myšlenku, chtějí se zastat v jejich očích toho slabšího, ale nemají dostatek přehledu o tom, jak to vlastně ve skutečnosti je. Ono je také dobré se třeba do té oblasti podívat, mluvit tam s místními lidmi, slyšet jejich názory a udělat si objektivnější obraz.

Před několika roky, kdy jsem byl ministrem vnitra, jsem v Izraeli byl. Všude mají velké množství kamer a doslova každou uličku mají pod dohledem. Izraelci nám ukazovali záznamy z vražedných útoků na lidi a bylo to skutečně hodně tristní. Lidé v Izraeli dlouhodobě žijí v tomto nebezpečí, které jim hrozí několikrát denně. Proto mají všechno extrémně zabezpečené, včetně mezinárodního letiště v Tel Avivu.

V USA je čerstvý skandál, protože hackeři z Íránu nabourali webové stránky a získali citlivá data americké zbrojní firmy Lockheed Martin, která vyrábí stíhačky páté generace F-35 Lightning II. Právě tyto letouny má v příštích letech získat i Česká republika. Jak je možné, že se podobný incident stal v ostře střeženém zbrojním molochu?

Možné je, že uvnitř firmy měli někoho svého, kdo něco způsobil, a je možné i to, že zabezpečení jejich stránek nebylo stoprocentní. Upozorňuji, že Íránce bych, co se týče všeobecné vzdělanosti, vůbec nepodceňoval. Mají množství vysokých škol na vysoké úrovni a rozhodně nejsou primitivním národem.