Debata o praktikách ruských špionů vyvolala neuvěřitelný ohlas

REPORTÁŽ: Ruská vojenská rozvědka podniká sabotážní útoky na území EU. Pokusy byly zaznamenány i v České republice. „Agenti GRU se snaží spáchat atentáty na nejvyšší představitele velkých evropských firem, které dodávají zbraně na Ukrajinu. Provádějí sabotáže, zapalují obchodní centra a šíří chaos,“ řekl novinář Jaroslav Spurný na diskusním večeru ke kauze Vrbětice.

Ten v Knihovně Václava Havla představil na veřejné besedě svou novou knihu, ve které odkryl pozadí teroristického útoku ve Vrběticích. V roce 2014 jej provedli příslušníci Ruské vojenské zpravodajské služby (GRU). Při výbuchu v muničním skladu přišli o život dva zaměstnanci a způsobil obrovské materiální škody. Zároveň ohrozil bezpečnost obyvatel několika okolních obcí. Jaroslav Spurný v knize shromáždil množství informací, faktů a indicií, které souvisí s úsilím Ruska opět dostat pod svůj vliv bývalé satelity včetně České republiky.

Naše veřejnost má velký zájem o kauzu Vrbětice i o poznatky související s činností ruských špiónů na našem území. Svědčí o tom skutečnost, že všechna místa v Knihovně Václava Havla byla beznadějně obsazená už třicet minut před začátkem diskusního večera. V publiku bylo také přítomno několik vysoce postavených příslušníků českých zpravodajských služeb.

Čepiga a Miškin

Teroristický útok ve Vrběticích spadá do mimořádně citlivé oblasti národní bezpečnosti a v České republice ovlivnil mnoho věcí. Jaroslav Spurný připomněl, že mimo jiné změnila naši zemi ve vztahu k Rusku jako k našemu nepříteli.

 

„Když na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček oznámili, co se stalo a kdo za tím stojí, tak možná se už zapomnělo, že tehdy byl prezidentem Miloš Zeman. On a řada dalších politiků se do té doby snažila prosazovat Rusko jako přátelského obchodního partnera. Odhalení pozadí výbuchu ve Vrběticích tento pohled od základu změnilo. Událost vyšetřovala Bezpečnostní informační služba a NCOZ. V rozhovorech, které jsou v knize uvedeny, se obě služby shodly na tom, že teroristický útok ve Vrběticích změnilo Česko institucionálně ve vnímání k Rusku. A změnilo také bezpečnost republiky, neboť bylo tehdy vyhoštěno v první fázi osmdesát ruských diplomatů. Z nich možná až pětatřicet byli špioni, kteří na našem území provozovali činnost,“ prohlásil Jaroslav Spurný.

V této souvislosti připomněl, že poté, co bylo zveřejněno, že teroristický útok ve Vrběticích provedli agenti ruské vojenské rozvědky GRU Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin, zařadil ruský prezident Putin Českou republiku na seznam nepřátel.

„Na seznamu byly tehdy uvedeny dva státy. Spojené státy americké a my. Lze prohlásit, že při celkovém pohledu je jasné, že kauza Vrbětice výrazně Česko změnila. Například v organizaci národní bezpečnosti i v další činnosti zpravodajských služeb. Po zahájení velkého útoku Ruska na Ukrajinu ruská vojenská rozvědka, a nejenom ona, podniká řadu sabotážních útoků na území Evropské unie. Pokusy byly zaznamenány třeba v minulém roce i v České republice. Vyšetřování vrbětického atentátu přineslo po vyhoštění ruských diplomatů větší důvěru našich západních spojenců, když viděli, že skutečně se umíme Rusům postavit. Do té doby to tam nebývalo. Do té doby se při jakékoliv akci se Češi chovali velmi opatrně i ohledně špionů. I když se vědělo, že Rusko na našem území provádí poměrně velké akce. Se spojenci nás proto kauza Vrbětice spojila daleko víc než kdykoli předtím,“ řekl novinář.

Útoky z moře

Spurný se také přiznal, že byl překvapen, když zjistil v německém tisku, jaké útoky byly Rusy prováděny tam. Konkrétně útoky na vojenské objekty pomocí dronů, které byly vypouštěny ze Severního moře z ruských lodí. „Víme, že vyšetřování ve Vrběticích bylo zastaveno, protože Rusové nespolupracovali. Nebylo možné vyslechnout klíčové svědky. Proto se policie rozhodla, že bude velmi otevřená a zveřejnila osmdesátistránkovou důvodovou zprávu, proč vyšetřování zastavila. Je fascinující v tom, že popisuje hodně z toho, co policie vyšetřila. A to byl impuls. Tady se hodně mluví o útoku z roku 2014. Není to zatím stoprocentně potvrzené, ale podařilo se také vypátrat, že první útok, který byl proveden úplně stejným způsobem, se stal už v roce 2011. Rozdíl je pouze v tom, že tento útok vyšel tak, jak byl naplánován. Ve Vrběticích došlo k explozi, ale to se stát nemělo. K výbuchu došlo zřejmě proto, že ti dva lidé, kteří tam zahynuli, otevřeli ventilové zařízení a následoval výbuch. V roce 2011 se stalo něco podobného. Náklad, který byl expedovaný z České republiky do Bulharska, tak na území Bulharska vybuchl. To bylo tehdy skutečně záměrem ruských tajných služeb. Potřebovali zlikvidovat zbraně, munici, která měla odejít na Ukrajinu nebo měla sloužit třeba v Gruzii, popřípadě syrským povstalcům. Bylo to pro ně celkem jednoduché nechat explodovat nástražná zařízení v Bulharsku, které je jedno z největších exportérů zbraní na světě,“ vysvětlil publicista.

Braňte se!

Podle jeho slov je třeba vzít na vědomí, že Ruská federace veřejně oznámila, že prostor východní a střední Evropy pokládá za svou zájmovou oblast. „Prezident Putin v prosinci roku 2021 veřejně litoval, že se rozpadl Sovětský svaz. Mluvil také o návratu status quo před rok 1997. Z toho bylo patrné, že dává najevo, že Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko a další země, jsou v ruské sféře zájmu a vlivu. A tomu se musíme bránit,“ zdůraznil Jaroslav Spurný.

Na místě je podle něj otázka, jakým způsobem by se naše země měla bránit proti ruské expanzi. „Když se člověk podívá na množství ruských sabotážních útoků v Evropě a na míru agresivity s jakou jsou prováděny, tak bych rád připomněl, že naposledy Polsko oficiálně sdělilo ústy premiéra Donalda Tuska, že Rusové stáli za vypálením velkého obchodního střediska ve Varšavě. Z toho pak vyplývá otázka, jakým způsobem bychom se jako Evropané, včetně Česka, měli proti těmto sabotážním útokům bránit. Je jasné, že Rusko je s Evropou ve válce. Ta válka sice nemá takový charakter jako na Ukrajině, ale je to její alternativní podoba. A Rusové si rozhodně neberou servítky. Kromě sabotáží se například pokouší se spáchat atentáty na nejvyšší představitele velkých evropských firem, které dodávají zbraně na Ukrajinu. Nebo zapalují obchodní centra,“ řekl Jaroslav Spurný.

Pátá kolona

Jak dále uvedl, GRU byla součástí všech ruských vojenských posádek, které byly na území Česka rozmístěny po okupaci v roce 1968. Ruští zpravodajci měli za úkol hledat kontakty, přátelit se s místními lidmi a neobyčejně se jí to prý dařilo. „Vlastně tyto kontakty nemusí to být nutně agenti. Jsou to Češi, kteří mají náklonnost k Rusku a dnes tvoří ruskou pátou kolonu. Je to například tvrdé jádro dezinformátorů a podobně. A když to pojmenujeme, tak se budeme umět lépe bránit. V letech 1991 a 1992 proběhla velká vlna migrace z Ruska do České republiky. Vzpomínám si, že jsme to tehdy vítali s tím, že tito lidé k nám prchají za svobodou. Mezi nimi ale byla řada lidí, kteří byli agenti ruských zpravodajských služeb. Když to všechno pojmenujeme, tak dojdeme k prvnímu bodu, jak se Rusku bránit. Druhá věc je mezinárodní spolupráce. Na vyšetřování Vrbětic nepracovala pouze česká policie a české tajné služby. V této souvislosti probíhala spolupráce s Bulharskem, Ukrajinou, Velkou Británií a dalšími státy. Rusko se u nás snaží způsobovat chaos a strach a spolupráce proti jejich akcím je velmi důležitá,“ prohlásil Jaroslav Spurný.

Dodal, že za velmi problematickou pokládá skutečnost, že i když Česká republika vyhostila většinu ruských diplomatů, někteří z nich pracují například na ruském velvyslanectví v Rakousku i v dalších zemích. Protože disponují diplomatickým pasem, mohou dál operovat na našem území.

Novinář odmítl spekulovat o tom, zda by Češi měli na území Ruska provádět odvetné operace podobné útokům ruských agentů na našem území. „Samozřejmě znám řadu akcí, které dělají Ukrajinci a dělají to dobře. Oni jsou s nimi ve válce, tak si to můžou dovolit. Nepochybuji o tom, že řada těchto útoků je připravována ve spolupráci s tajnými službami řady zemí. Takže to je jedna z možností, jak se bránit. Další možnost je hackerský útok, což by byla daleko účinnější ochrana. My víme, že v Petrohradě je trollí farma a v Rusku je řada soukromých hackerských spolků, které útočí na objekty v České republice a v Evropě. A my můžeme dělat totéž. Řada zemí a NATO má užší instituce, které podle zákona dělají něco, čemu se říká kybernetická obrana, která dovoluje těmto zemím a institucím provést podobné útoky v Rusku. To je něco, co děláme a co bychom měli dělat,“ konstatoval novinář.

Ohrožené volby

Upozornil také na aktuální situaci před volbami do Poslanecké sněmovny. Tvrdil, že Česko ohrožují někteří jeho občané. „Rusové přesně znají naše slabiny. Přesně vědí, jaké procento voličů má jistou náklonnost k tomu, co dělají. Mají jisté pochybnosti o demokratickém systému a chtějí, aby u nás došlo ke změně. Myslím, že jsme ohroženi podstatně víc dnes sami sebou než ruským vojenským útokem. To si také uvědomuje česká vláda. Můžou být ohroženy naše volby podobně, jako k tomu došlo v Moldávii a Rumunsku manipulacemi na sociálních sítích a podobně. Jsme ohroženi řadou rychle se šířících dezinformací, které mají velké množství sdílení a které se dostávají do povědomí lidí. Fascinoval mě zveřejněný průzkum, který říká, že 39 procent české populace se bojí manipulace voleb ze strany Ruska. Ale 54 procent českých občanů se bojí manipulace voleb ze strany současné vlády. To už je něco, s čím bychom měli něco dělat. Masivní vládní komunikace by měla veřejnosti vysvětlit, že to tak není. Že volby v naší zemi mají určitý systém a že jsou chráněné. Při vší úctě k Otakaru Foltýnovi, který zastává pevné postoje vůči Rusku, tak zrovna konkrétně tuto komunikaci nezvládá. Hlavní úmyslem všech hybridních útoků v zemích západní Evropy i v Česku je vyvolat chaos. A Rusům se to daří, úspěšní byli hlavně na Slovensku. Daří se jim i u nás, i když české instituce jsou silnější než slovenské a máme silnou občanskou společnost. Ale je nutné s tím počítat a něco s tím dělat a je to věc velkého strategického komunikačního souboje,“ uzavřel Jaroslav Spurný.