Deset let ostudných soudů, „výkonné umělkyně“ v hambinci a očekávání lepších zítřků

11. 12. 202216:16

foto: Hana Hlušičková/Masná burza bývala až do druhé světové války centrem veškerého místního společenského dění a podnikatelských aktivit.

KUDY KRÁČEL ZLOČIN: Druhý z článků o polistopadové historii areálu bývalých holešovických jatek. Vleklé soudní spory nájemce s magistrátem kořeněné výhrůžkami mezinárodní arbitráží a nařčením ze stamilionových dluhů. A pak hala číslo 18 aneb cesta od videokabin s erotickými filmy a peep show k nejvýkonnějšímu pražskému hambinci bratrů Matelových pod skrytou záštitou primátora Koukala, který podporoval zřízení zóny prostituce právě na Bubenském nábřeží.

Po odchodu rodiny Urbánků z firmy Delta Climatizer spravovala Holešovickou tržnici společnost Delta Center a. s., jejímiž majiteli byli manažeři Yuval Levy z Izraele (od 29. 8. 2006), Idan Moskowich (od 29. 8. 2006) a Mordechai Peretz (od 7. 4. 2005).

Spor Prahy s firmou Delta Center

V roce 2006 koupila firmu Delta Climatizer izraelská skupina Sage a přejmenovala ji na Delta Center. S příchodem firmy Delta Center se ale začaly vztahy s Prahou komplikovat. V letech 2008 a 2010 došlo mezi nimi k jakési byrokratické válce. A tak se roku 2010 majitelem firmy stala společnost Calabrone, jejíž vlastník sídlil na Kypru, nicméně název Delta Center byl zachován. Jednatelem byl Eduard Quitt, absolvent pražského ČVUT, který od roku 2008 působil jako šéf české pobočky investorské skupiny Ablon Group specializované na developerské projekty, zejména na kancelářské budovy. V tom samém roce, tedy v roce 2010, firma Delta Center vyhodnotila i výběrové řízení na architektonické studio pro rekonstrukci areálu.

Společnost Delta Center tržnici provozovala do roku 2012. Město jí však nájemní smlouvu kvůli údajnému dvousetmilionovému dluhu na nájemném vypovědělo k 31. prosinci 2012 a platit nájem přitom měla nejméně do roku 2014. Nicméně od začátku roku 2013 se snažilo město tržnici provozovat samo.

Firma Delta Center ovšem považovala výpověď za neplatnou a odmítala také zdůvodnění, že Praze dluží 200 milionů korun na nájemném. Představitelé společnosti oznámili, že se proti postupu města budou bránit soudní cestou a případně i mezinárodní arbitráží s poukazem na to, že do areálu investovala stovky milionů korun. Jenže podle města byly investice nedostatečné a neprokazatelné. Na první pohled bylo totiž patrné, že některé prostory památkově chráněného areálu jsou dlouhodobě prázdné a v katastrofálním stavu. Delta Center si údajně do účetnictví zahrnula faktury, u kterých nešlo ověřit, zda proklamované investice skončily v tržnici. A další faktury zase vůbec neměly nic společného s vybavením areálu. Byly například na práce reklamní agentury, orientační a informační tabule nebo třeba i popelnice v Brandýse nad Labem.

Showpark – ano, či ne?

Firma Delta Center vždy tvrdila, že ona je oprávněným nájemcem, a může proto pronajímat prostory v tržnici dalším podnájemcům. Jedna z hal s číslem 18 byla v Holešovické tržnici takto pronajímána i Showparku. Tento podnik se sám na webu prezentoval jako největší komplex zábavy pro dospělé v celé Evropě s podtitulkem: „Ve dvou podnicích a 81 pokojích na vás toužebně čekají dívky vašich snů.“

Přestože primátoři Jan Kasl a potom i Pavel Bém museli nejednou vysvětlovat, jak je možné, že město získává nezanedbatelné příjmy zrovna z prostituce, mhouřili pražští radní nad přítomností erotického podniku v Holešovické tržnici dlouhá léta oči. Razantní řešení nepřišlo ze strany pražského magistrátu ani v roce 2001, kdy se veřejně hovořilo o obchodování s bílým masem, a v holešovickém nevěstinci dokonce proběhla policejní razie. Na dotěrné dotazy novinářů radní později většinou odpovídali, že správci tržnice, kterým byla až do roku 2006 firma Delta Climatizer, nemohou vypovědět smlouvu. Ta byla v roce 1995 uzavřena na neuvěřitelných 50 let.

Hala číslo 18, v níž sídlí Showpark. Foto Hana Hlušičková

Vedení města tehdy argumentovalo mimo jiné tím, že s erotickým centrem se v generelu Holešovické tržnice počítalo. Ten v polovině devadesátých let schválili tehdejší radní, a problematický podnik proto prý nejde dostat pryč tak snadno. Podle zdroje z pražského magistrátu se sice o revizi generelu mluvilo v roce 2002, když ale mělo dojít přímo k projednání ožehavého tématu, bod se na pořad rady nikdy nedostal.

Erotický klub v tržnici přesto neměl na růžích ustláno. Například když v dubnu 2001 do něj vtrhla policie, po rozsáhlé akci skončili na policejní stanici nejenom prostitutky, ale i pronájemci pokojů, další personál centra a čtrnáct zákazníků. Trojici mužů, kteří pronajímali prostitutkám v hale číslo 18 pokoje, obvinil vyšetřovatel z kuplířství a podal návrh na jejich vzetí do vazby. Tato trojice si přišla od roku 1998, kdy začal Showpark fungovat, podle kriminalistů nejméně na 46 milionů korun čistého zisku. Na pokojích se střídalo denně přibližně 20 žen. „Nejmladší z předvedených, které platily denní nájem 2500 korun, bylo devatenáct a nejstarší třicet šest let,“ uvedla policejní mluvčí s tím, že prohlídku haly umožnilo státní zastupitelství pro Prahu 7 a na akci se podíleli například policisté z téhož obvodu, kriminalisté ze správy hlavního města a policisté ze zásahové jednotky.

Předseda představenstva společnosti Delta Climatizer Michal Urbánek tenkrát po zásahu policie uvedl, že jedním z požadavků města při pronájmu areálu tržnice bylo zachování obchodní činnosti a charakteru tržnice. Poukázal na to, že – příspěvková organizace řízená městem – uzavřela již před rokem 1994 smlouvu o pronájmu části dvou hal, ve kterých byl nejenom prodej erotických časopisů, ale i videokabiny s erotickými filmy a peep show. „Tyto nájemce musela Delta Climatizer převzít. Naše společnost vycházela z přesvědčení, že tato činnost byla do areálu tržnice umístěna cíleně a pronajímatel si přeje její zachování,“ uvedl Urbánek.

Showpark, který v areálu tržnice fungoval od roku 1998, se v zásadě k budově v areálu tržnice dostal náhodou. „V době, kdy jsme začali plánovat existenci podniku, byla poptávka po tom řešit problematiku prostituce v centru města,“ uvedl jednatel firmy E.R.O.C. Zbyněk Matela. „Skutečnost, že majitelem areálu tržnice bylo město, nám tehdy dávala jistotu, že se jedná o dlouhodobý zájem města řešit prostituci.“ Zároveň dodal, že tehdejší primátor Jan Koukal (ODS) podporoval zřízení zóny prostituce právě na Bubenském nábřeží. Jedno číslo za všechny: například v roce 2018 prostory Showparku využilo přes 160 tisíc návštěvníků. Zhruba 600 „výkonných umělkyň“, jak pracovnice jednatel označoval, by se podle něj v případě uzavření klubu přesunulo do centra.

Vzhledem k tomu, že Showpark měl podepsanou smlouvu s nájemcem, dlouho odolával pokusům o vyklizení prostor. Ještě v létě 2022 se i přes dosavadní rozhodnutí soudů ho nedařilo vystěhovat. Provozovatel podniku, firma E.R.O.C., využila všechny možnosti se ve sporech o vystěhování odvolat. Po dalším soudním rozhodnutí ve prospěch města, které se očekává v nejbližší době, by prostory musela opustit zřejmě koncem tohoto roku. Poté by byla v uvolněné budově služebna městská policie a mohly by tam být i prostory pro začínající firmy.

Konec soudních sporů po deseti letech

Nepřehledné soudní spory mezi nájemcem a magistrátem se táhly léta, od roku 2012. V březnu 2019 vyhrála spor se společností Delta center a. s. u prvoinstančního soudu Praha. Rozsudek však nebyl pravomocný a žalovaná strana se odvolala k pražskému městskému soudu. Ovšem také městský soud v listopadu téhož roku potvrdil v plném rozsahu rozsudek prvoinstančního soudu ve sporu hlavního města se společností Delta center a. s. Hlavní město Praha tímto vyhrálo další etapu sedm let trvajícího sporu o Holešovickou tržnici. Ta se měla po nabytí právní moci rozsudku vrátit do rukou magistrátu a společnost Delta center a. s., dřívější nájemce, byla povinna do 30 dní vyklidit areál a uhradit městu dlužné nájemné (vč. příslušenství) ve výši 246 milionů Kč. Obvodní soud pro Prahu 7 tak mohl navíc městu uvolnit téměř 170 milionů Kč ze soudních úschov, do kterých platili někteří nájemci tržnice v posledních letech nájem a kterých se spor rovněž bezprostředně týkal.

Definitivně však soudní spor o Holešovickou tržnici skončil až po téměř deseti letech. Nejvyšší soud na přelomu let 2021 a 2022 odmítl dovolání bývalého nájemce tržnice, společnosti Delta Center, a potvrdil tak dva roky staré rozhodnutí Městského soudu v Praze, že areál patří do správy hlavního města Prahy. A magistrát mohl začít chystat několikamiliardovou rekonstrukci tržnice.

Objekt bývalé masné burzy na hlavním korzu. Foto Hana Hlušičková

V očekávání lepších zítřků

Od července 2022 převzala správu tržnice od magistrátu městská firma Výstaviště Praha, která se stará také o nedaleký areál Výstaviště. Firma dostala za úkol zejména zrychlit plánované opravy, jejichž cena v průběhu patnácti let dosáhne dvou až tří miliard korun. Společnost Výstaviště Praha také hledá možnosti programového propojení s Výstavištěm, jež řídí třetím rokem.

Podoba areálu bývalých jatek se má po rekonstrukci blížit moderním tržnicím, které vznikají v industriálních objektech po celé Evropě. Má se tam snoubit kultura, obchod a gastronomie. Vzniknout mají kanceláře, nové obchodní prostory i vyhlídková věž. Plánuje se i rekonstrukce venkovních prostor, přičemž podoba vzejde z vyhlášené mezinárodní architektonické soutěže. Cílem je zejména dostat do tržnice více zeleně.

Obnovy se, doufejme, brzy dočká i dlouhodobě uzavřená budova bývalé masné burzy u hlavního vchodu, která je od povodní v roce 2002 v havarijním stavu. Tento rozlehlý objekt, v němž byla i restaurace a jenž byl až do druhé světové války centrem místního společenského a podnikatelského dění, prošel v minulosti již několika úpravami, které ale jeho stavu nepomohly. Ve velmi špatném stavebně-technickém stavu je především jižní přístavba a nástavby objektu. Jižní přístavbou byla odstraněna původní jižní stěna, proto se síly koncentrovaly do zbývajících pilířů u navazujících stěn. V místech bývalé jižní stěny jsou patrné statické poruchy. Navíc jsou v dřevěných konstrukcích dřevokazné houby. Obnovou projde i dosud místy zachovalá vnitřní výzdoba, štuky, kamenné a zámečnické prvky nebo dveře. Zrekonstruuje se také venkovní plocha a oplocení. Po dokončení oprav by měla být v bývalé masné burze restaurace.

Věžový vodojem ve východní části areálu Holešovické tržnice. Foto Hana Hlušičková

Při rekonstrukci zůstane tržnice stále v provozu a areál bude při ní rozdělen do několika zón. Na obnoveném centrálním korzu budou mobilní stánky a infocentrum. V další části areálu, která sousedí s korzem a je orientovaná směrem k řece, bude takzvaná pop-up zóna. Mohly by zde vzniknout menší obchody, které by se pronajímaly na kratší dobu nebo začínajícím podnikatelům. V hale číslo 2 by mohlo být centrum českého designu. V západní části bude náměstí s restauracemi, na něj bude navazovat gastronomicko-volnočasová zóna. V hale číslo 22 setrvá zeleninové tržiště. Budou tady ale i restaurace nebo noční klub. V areálu zůstane divadlo, bude zde supermarket a v nových prostorách také společnost Alza, která v tržnici již sídlí. Hala číslo 39 bude sloužit jako dětské centrum. Zachována bude také asijská tržnice. V hale číslo 9 pak bude nová pasáž, která areál lépe propojí směrem k ulici Komunardů. Z Argentinské ulice povede do tržnice nový vjezd, který uleví přetížené Jateční ulici. V obvodové zdi se probourají nové vchody a areál tak bude lépe přístupný.

Věžový vodojem v Holešovické tržnici

Ve východní části Ústředních městských jatek byl podle projektu projekčního oddělení Stavebního úřadu královského hlavního města Prahy v letech 1893–1895 postaven novorenesanční věžový vodojem pro zásobování provozních hal užitkovou vodou z místní studny. Pozbyl svou funkci po roce 1920, kdy byl areál jatek připojen na pitnou vodu z městského vodovodu.

Kvádrová zděná věž má čtvercový půdorys a je zakončená balustrádou s hodinami. V členitém novorenesančním zdobení fasády najdeme znaky hl. m. Prahy, letopočet 1895 a mnoho dalších ozdob charakteristických pro tento sloh. Vodní nádrž byla umístěna v posledním patře a osvětlena pěti okny z každé strany věže. Stavba byla naposledy opravována v roce 1998. (Zdroj: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl P–S, Praha 2003.)

V rámci rekonstrukce a revitalizace areálu Holešovické tržnice vyroste vedle věžového vodojemu vyhlídková věž, která bude stát na místě někdejšího, stejně vysokého komína.