EXKLUZIVNÍ FOTO Ivan Jonák se otáčí v hrobě. Discoland zevnitř. Vítejte v pekle

28. 01. 202216:33
EXKLUZIVNÍ FOTO Ivan Jonák se otáčí v hrobě. Discoland zevnitř. Vítejte v pekle
foto: Zdroj redakce (stejně jako ostatní)/Discoland Sylvie. Bez komentáře

Černý taxikář, popelář, vyhazovač, vekslák, ‚revolucionář‘, král pražských diskoték. Vším, čím byl, byl rád. Byl zosobněním divokého porevolučního kvasu, vzpurný, tvrdohlavý, drzý, sebevědomý, velikášský, poháněný touhou po slávě a penězích, ignorující rizika, s nevyčerpatelnou dávkou odvahy dělat věci jinak, po svém, fanfarón a milovník silných aut. Byl však opravdu ten, kdo chtěl vidět matku svých dcer mrtvou?

Taxikařit načerno začal v první polovině osmdesátých let, po příchodu z kriminálu. Záhy zjistil, že černí taxikáři mají štafl na rohu Štěpánské ulice u pasáže Lucerna. Nejprve jezdil s Tatrou 603 z druhé ruky, později přikoupil ještě škodovku. Seznámil se s jednou postarší prostitutkou, říkejme jí třebas Šmrncgábi, která se ‚starala‘ o pár vysloužilých prostitutek, původně hlavně z Perlovky. Jejich pracoviště bylo v Lucerna Baru s vchodem z pasáže Lucerny ve Vodičkově ulici. To bylo oblíbené místo hlavně německých turistů, lehkými děvami slangově nazývaných ‚vepři‘. Tam pak Ivan Jonák večer postával se svým zánovním vozem Škoda 100L a klientky následně rozvážel. Zákazníky nabíral také u hotelu Jalta, již za komunistů známého jako hodinový hotel pro cizince, a v ulici Na Příkopech u Slovanského domu před nonstop barem Berjozka.

Bude to Sylvie

Myšlenka na vlastní diskotéku dostala reálné obrysy, když Jonákova manželka sehnala německého společníka Helmuta Hugera, obchodníka s auty, který pak stavbu několikapatrové diskotéky v Libni financoval na úvěr; budovu pak vlastnili, podle Jonákových slov, všichni tři v poměru Huger 40 procent, Ludvika 30 procent a Jonák 30 procent.

Při stavbě a při zařizování interiérů se na ničem nešetřilo. Ivan Jonák chtěl dostavět budovu za každou cenu a co nejlepší a největší, ve finále disponovala rozlohou přes 500 metrů čtverečních. Že vlastně neexistují plány, podle kterých by se stavělo, mu vůbec nevadilo.

Discoland Sylvie byl slavnostně otevřen 1. dubna 1992. Zatímco Discoland pojmenoval Ivan Jonák po své mladší dceři Sylvii, bar, který byl uvnitř, měl jméno po té první – bar Veronika. Právě tam často sedával s VIP hosty a řešil svoje záležitosti. Podle pamětníků to byla „nabubřelá vekslácká diskotéka napůl s bordelem. Kdybyste shrnuli veškerý nevkus 90. let a jejich kočičí zlato, tak to byl Discoland Sylvie“. Lidé tam nechodili tancovat, ale spíše se předvádět: „Byl to společenský styk pro lidi určité kategorie – pro lidi, kteří do ní patřili, nebo chtěli patřit.“ Není tedy divu, že mnozí mocní bossové pražského podsvětí, mimo jiné i kmotr František Mrázek, neměli Ivana Jonáka vůbec v lásce.

Ivan Jonák se díky podniku stal velmi vlivnou, ale kontroverzní postavou. Tento luxusní zábavní klub mu svého času vydělával téměř milion za večer. Úspěch ho dostal do středu pozornosti a on si všechno náramně užíval. Mezi jeho přáteli byly známé osobnosti z řad umělců, politiků i kriminálníků. Jeho Discoland Sylvie nabízel taneční večery, čtyřiadvacet hodin se tu servírovala teplá kuchyně včetně vyhlášené svíčkové, DJové pouštěli moderní hudbu a kabaretní vystoupení vrcholilo striptýzem. Údajně se tam dalo koupit vše – zbraně, drogy, kradená auta i sex. Na diskotéku se vešlo okolo 900 lidí a dole v baru Veronika mohlo zhruba 100 lidí sledovat kabaretní vystoupení.

Více si můžete přečíst ZDE - v článku Hany Hlušičkové.

Exkluzivní foto, které získala redakce PrahaIN.cz, pocházejí od anonymního zdroje. Jak ve své zprávě uvedl, jsou pouze pro naši redakci a neposkytne je jinému médiu.

Jak tedy vypadá podnikatelská pýcha devadesátek nyní?

Projděte se s námi…

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných