foto: Hans Štembera / PrahaIN.cz/Vazební věznice Praha-Pankrác
PrahaIN.cz měla možnost ve středu hovořit s bývalým vysoce postaveným zástupcem Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky, který nám popsal, co přesně se děje s obviněnými v rámci kauzy FN Motol.
Ačkoli redakce ví o jejich umístění, nebudeme toto místo blíže definovat. Ono totiž vůbec nehraje roli. „To tak je. V Praze jsou vazby dost identické. A co přesně chcete vědět? Tyto VIP figurky nemají v zásadě žádné speciální zacházení, ovšem dbá se na to, aby vše probíhalo, jak má,“ uvedl tento muž, u kterého nesmíme uvádět ani hodnost.
„Dám příklad. Dominik Feri, Miroslav Jansta a Miloslav Ludvík. Co je spojuje? Jsou to přeci advokáti, takže podle toho je k nim přistupováno ze strany zaměstnanců,“ uvedl na konto svých bývalých podřízených. „Opravdu nebudu nic upřesňovat, konkretizovat, ale obrázek vám dám zcela přesný a věrný,“ dodal.
V momentě, kdy obvinění překročili práh vazební věznice, ocitli se zde po boku dalších několika stovek stejně „postižených osob“.
„Vyfasovali na příjmu hadry, to asi první. Mohli si nechat i svoje, ale počítám, že si vzali erární. Potom dostali vercajk (na jídlo, pozn. red.), polštář, deku. Protože jde o známé osobnosti a jistým způsobem o VIP, řekl bych, že si zažádali, aby byli na celách po jednom. To se ale vzhledem k vazebním důvodům nabízí. Jinak by byli po dvou,“ sdělil redakci tento náš zdroj.
„A jinak je to pro lidi mimo recidivisty fakt příšerné. Ve vazbě nesmějí nic. Mají tu celu, to je malý prostor, kde je postel, umyvadlo, záchod, skříňka. Tam si mohou uložit trestní řád, papíry od advokátů, trvanlivé potraviny, hygienické potřeby,“ uvedl dále.
Veškerá komunikace s kýmkoli uvnitř věznice je prý v tuto chvíli zapovězena. „Může tam samozřejmě advokát. Může tam vyšetřovatel, státní zástupce, zkrátka to jsou věci týkající se úkonů. Jinak fakt nic. Nevím, jak mají rozepsané vycházky na zhruba hodinu denně, jestli dopoledne, odpoledne, to fakticky nevím,“ poznamenal. Zbylých třiadvacet hodin pak obvinění skutečně tráví jen a pouze na cele. Nesmí nic.
„Dělat chodbaře a rozvážet věci? Určitě ne. Úklid, kuchyň? Nesmysl. Nic takového. Drtivou většinu dne jsou v celách, s výjimkou těch věcí, které jsem popsal. A všechny žádosti se schvalují,“ přiblížil. To se netýká jen povolené návštěvy například někoho z rodiny, ale i takového rozhlasového přijímače. „To se podá žádost o rádio na cele přes ředitele. A ta trvá, trvá a trvá. Většinou se bavíme o týdnech, než dojde nějaké rozhodnutí. Takový přístroj se navíc musí řádně kontrolovat, i když jde dovnitř například přes advokáta,“ řekl naší redakci tento muž, který vězeňskému systému České republiky zasvětil téměř celý svůj profesní život.
Zbytek nám prý zašle e-mailem, abychom měli ještě bližší představu. Což se během středečního odpoledne také stalo.
Získali jsme jeho prostřednictvím vnitřní řád nejmenované vazební věznice na území hlavního města, kde se mimo jiné dočteme, že například koupání obviněných je uvedeno v harmonogramu. „Ano, to je ono. A dejte tam, že teplá voda teče, to jsou nějaké mýty, že jim neteče teplá. Dozorce ho odvede, obviněný se umyje, sám, potom ho zase vrátí na celu,“ řekl insider.
Je prý možnost si ve vězeňské prodejně koupit různé věci (jídlo, ale i kredit na volání), stejně jako sem tam připadají v úvahu sportovní aktivity. „Ale v těchto případech, na které se mě ptáte, to zcela vylučuji. Jednak probíhají úkony a současně jsou tam vazební důvody,“ dodal s tím, že ačkoli už četl hodně článků, varuje před mediálním odsouzením.
„Vy jste to tam taky někde měl, že se musí čekat na rozsudek a ti lidi nesmí být pranýřovaní veřejností, s tím souhlasím. Ten případ blíže neznám, ale vždycky mi vadilo, když se jim nasazovala koňská oprať ještě před verdiktem, ačkoli už jenom tím, že jsou na vazbě, jsou jim jistá práva odepřena. Jak jsem řekl, pro lidi z běžného života je to rána, o tom žádná,“ uzavřel.