Kauza CASA a z gruntu hodná ženská Parkanová

29. 01. 202519:12
Kauza CASA a z gruntu hodná ženská Parkanová
foto: Hana Hlušičková, PrahaIN.cz/Budova Ministerstva obrany ČR na Hradčanech

MAGAZÍN AFÉRY & KAUZY, 22. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou často desítky let. V žádném případě si ale neděláme ambice rozkrýt sekvence případů, jen se budeme snažit upozorňovat na kauzy a aféry, které hýbaly mediálním prostorem. Kauza CASA se táhla přes 10 let, odhadovaná škoda činila nejprve 818,8, po snížení 777 milionů korun, 9 let zabralo vyšetřování a 7 let trvalo řízení před soudem.

Olej do ohně politické aféry přilévaly emotivní výroky ministra Kalouska na obhajobu Parkanové a jeho nátlak na vyšetřovatele, ale také diskreditace klíčového svědka a problematický znalecký posudek. A po prohrané kauze si na vrchním státním zastupitelství drbali hlavy, proč soud prohráli.

O nákupu čtyř transportních letounů CASA za více než 3,5 miliardy korun rozhodla bez veřejné soutěže druhá vláda Mirka Topolánka v dubnu 2009, tehdy už v demisi, jak upozorňuje server Česká justice. Připomeňme si, že v koaliční vládě byli zástupci ODS (9), KDU-ČSL (5) a Strany zelených (4). První místopředsedkyní a také ministryní obrany v ní byla od ledna 2009 Vlasta Parkanová za KDU-ČSL. Místopředsedy vlády byli Petr Nečas, Martin Bursík a Alexander Vondra, ministrem vnitra Ivan Langer, ministrem financí Miroslav Kalousek, ministrem spravedlnosti Jiří Pospíšil…

Nákup letounů CASA byl od počátku mnohými odborníky i médii kritizován jako předražený. Spekulovalo se také o tom, že za pořízením letadel bez výběrového řízení stál tlak vysoce postavených úředníků ministerstva, kteří prý španělské stroje prosadili proti vůli některých armádních představitelů, jak uvedl server Česká justice. Korupce či ovlivňování transakce ze strany vlivných úředníků se však nikdy neprokázaly. Obchod prověřovala kvůli nevypsání tendru od října 2010 také Evropská komise, jak uvedl server iDNES, která ale v listopadu 2011 řízení zastavila.

Jedna za všechny?

Vyšetřování případu odstartovala policie v červnu 2012, kdy požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání exministryně obrany a tehdejší místopředsedkyně dolní komory parlamentu Vlasty Parkanové (od června 2009 v TOP 09) k trestnímu stíhání. Podrobně o hlasování jednotlivých poslanců informoval například server iDNES. Mezi politiky z vládního tábora, navázané na koaliční vládu Petra Nečase, zavládl zmatek, mělo se kácet v jejich lese? Policie si totiž troufla na tehdy nejdéle sloužící političku v zemi, dvojnásobnou ministryni a členku tří politických stran.

Přestože Parkanová vždy tvrdila, že má svědomí čisté, byla obviněna ze zneužití pravomoci veřejného činitele a z porušení povinnosti při správě cizího majetku a s ní i Jiří Staněk, pověřený šéf sekce vyzbrojování. Exministryně se hájila tím, že o nákupu rozhodla celá Topolánkova vláda, jednomyslně ho schválila a uložila jí smlouvu uzavřít. A dodala, že smlouvu v květnu 2009 nepodepisovala ona, ale podle serveru Novinky.cz ji se vší pravděpodobností podepsal ředitel Jiří Staněk.

I když za obchod oficiálně ručila právě Parkanová, spekulovalo se, že transakce byla domlouvána mimo oficiální struktury ministerstva obrany. A to na řadě neformálních schůzek, za účasti lobbistů, některých politiků a podřízených ministryně, o níž bylo navíc známo, že nemá řízení rezortu pevně v rukou. O koho konkrétně mělo jít, policie s ohledem na probíhající vyšetřování nechtěla specifikovat.

Politici v čele s Miroslavem Kalouskem a odborníci se podle serveru iDNES přeli, zda Parkanová měla povinnost udělat znalecký posudek k ověření ceny letounů CASA a zda je tato povinnost obsažena v zákonech. Částka, o kterou stát údajně přišel, byla rozdílem mezi kupní cenou a znaleckým odhadem, jenž byl zpracován později. Ke kauze letadel CASA se vyjádřil i tehdejší premiér Petr Nečas. Připomněl, že problémy s nákupy bez výběrových řízení, měli také ministři obrany za sociální demokracii.

Parkanová zareagovala na rozsáhlou medializaci případu tím, že v roce 2013 zveřejnila na svých webových stránkách záznamy výpovědí svědků, například Petra Nečase nebo Miroslava Kalouska. Úřad pro ochranu osobních údajů jí za to uložil pokutu, jak uvedl server Deník.cz, kterou následně potvrdil i Městský soud v Praze. Exministryně ale poté uspěla s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu a sdělila, že úřad jí nakonec zaplacenou pokutu vrátil.

Žaloba byla důvodná, ale neprůstřelné důkazy chyběly

Žalobci tři čtvrtě roku zvažovali, jestli případ skutečně poslat k soudu. Obvinění Vlasty Parkanové z porušování povinností při správě cizího majetku a ze zneužívání pravomoci veřejného činitele se škodou 818,8 milionů korun totiž podle informací Neovlivní.cz nestálo na neprůstřelných důkazech. Navíc podpis Parkanové, jak známo, na smlouvě nikde není.

Státní zástupce Jan Kořán podal obžalobu až v prosinci 2015. Oběma obviněným kladl za vinu především to, že předložili vládě návrh na nákup čtyř letounů CASA za 3,6 miliardy korun, aniž by doložili přiměřenost ceny. Státní zástupce se snažil prokázat, že dvojice tímto způsobila škodu ve výši zhruba 818 milionů korun. „Mohli si na to vzít odbornou komisi, mohli se dotázat odborníků mimo resort. To neudělali,“ uvedl podle serveru ČT24. Podle něj ani neměli potřebný souhlas ministerstva financí, že nemusí dodržet obvyklou cenu.

Státní zástupce Kořán žádal pro Staňka pětileté vězení a pětimilionový trest, pro Parkanovou chtěl dvouletou podmínku a dvoumilionový peněžitý trest. Pro oba se domáhal také zákazu činnosti, jak uvedl server ČT24.

Řízení před soudem provázely průtahy. V září 2016 ještě Obvodní soud pro Prahu 6 vrátil kauzu k došetření, rozhodnutí ale zrušil městský soud, a případ tak v květnu 2017, téměř po pěti letech od obvinění, začal projednávat Obvodní soud pro Prahu 6. První líčení se konalo až v květnu 2017. Parkanová k soudu podle serveru ČT24 nikdy osobně nedorazila, a k věci tak veřejně nevypovídala. U soudu ji zastupoval její právník Tomáš Sokol. Staněk se naopak důsledně chodil hájit osobně.

Zářná politická kariéra než přišlo zatracení

Na prahu čtyřicítky nastal v životě absolventky Právnické fakulty UK Vlasty Parkanové, toho času zaměstnané ve Státním plemenářském podniku, zlom. V lednu 1990 byla kooptována do Federálního shromáždění (viz web Poslanecké sněmovny) do Sněmovny lidu jako bezpartijní, resp. za Občanské fórum. Po volbách se dostala do české části Sněmovny národů za OF. To byl jen úvod její politické kariéry. Členství v Občanské demokratické alianci (1991–1998) ji teleportovalo na post ředitelky odborů na ministerstvu zahraničí a poté na ministerstvu vnitra, jak lze dohledat na stránkách Ministerstva obrany ČR.

V lednu 1997 se dokonce stala první ženou v ministerském křesle od vzniku České republiky – byla jmenována ministryní spravedlnosti ve druhé vládě Václava Klause, kde na rok vystřídala svého stranického kolegu Jana Kalvodu. V roce 2001 vstoupila do strany KDU-ČSL, v níž se vypracovala na místopředsedkyni (2006–2009). V barvách lidovců pak zastávala post ministryně obrany (leden 2007–květen 2009) ve druhé vládě Mirka Topolánka. Jenže hra s „velkými kluky“ se jí krutě nevyplatila.

Slepá mezi jednookými bandity?

Za působení Parkanové na ministerstvu obrany bylo uzavřeno či rozjednáno několik rozporuplných armádních zakázek, často spojovaných s jejím prvním náměstkem Martinem Bartákem (ten ji po vzniku úřednické vlády Jana Fischera v čele ministerstva poté vystřídal). K problematickým zakázkám patřil například nákup obrněných transportérů Pandur (uzavřen na jaře 2009) i nákup obrněných vozů Dingo (v letech 2007 a 2008). Podivné pozadí měla i kauza nákupu terénních automobilů Tatra, o níž jsme psali v minulém článku.

Diskreditace klíčového svědka

Vyšetřování kauzy CASA neprovázely jen útoky na vyšetřující kriminalisty, do komplikované situace se dostal i podplukovník Karel Daňhel, pilot a expert na vojenskou techniku, který v minulosti na generálním štábu Armády ČR vypracovával odmítavá stanoviska ke koupi letadel CASA a měl přehled podle serveru iDNES o tom, kdo a jak na jejich pořízení tlačil. Poté, co Daňhel začal svědčit na policii, mu byla NBÚ odebrána bezpečnostní prověrka, bez níž nemohl dělat svoji práci, poté dostal předvolání kvůli korupci na vojenskou policii. Podle policie mohlo být cílem prostřednictvím diskreditace Daňhela znevěrohodnit jako důležitého svědka, a to právě lidmi, o jejichž manipulacích měl vypovídat do protokolu.

Aby toho nebylo málo, tak se objevilo Daňhelovo falešné obvinění, že prý pobíral paušální měsíční částky od firmy Omnipol, která nákup letadel zprostředkovala… Nakonec byl obviněn za údajné zneužití nezletilé dívky a hrozilo mu vězení. Po roce soud rozhodl o tom, že i toto obvinění bylo falešné. Obhájkyně expilota dokonce před soudem prohlásila, že se stal součástí hry zpravodajské služby, a vyslovila podezření, že Vojenské zpravodajství zneužilo své postavení podobně jako v kauze Nagyová, jak uvedl server EuroZprávy.

Rozsudek soudu: Žádná škoda státu nevznikla

V červnu 2020 začal soud po svědcích vyslýchat znalce. Právníci obhajoby u soudu zpochybnili posudek české pobočce firmy American Appraisal (AA), na kterém byla založena obžaloba. Odmítli způsob, jakým znalecký ústav stanovil obvyklou cenu strojů. Státní zástupce Kořán musel nakonec v závěrečné řeči konstatovat, že se u Parkanové nepodařilo zneužití pravomoci prokázat. Nově pro ni proto navrhl mírnější právní kvalifikaci, a to nedbalostní maření úkolu veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku z vědomé nedbalosti. Kořán také zrevidoval na základě dodatku ke znaleckému posudku výši škody z téměř 819 na 777 milionů korun, jak uvádí server Lidovky.cz.

Soud nakonec v říjnu 2020 Parkanovou i Staňka pravomocně osvobodil. Žalobce Kořán se proti tomu obratem odvolal, ale osvobození potvrdil v říjnu 2021 odvolací soud, jenž dal za pravdu obhajobě, která předložila vlastní znalecké posudky. Podle pravomocného rozsudku žádná škoda státu nevznikla a oba obžalovaní udělali maximum pro to, aby se obchod uskutečnil v souladu se zákonem, popsal závěr soudu server Echo24.cz.

Stíhání bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové i jejího podřízeného Jiřího Staňka definitivně skončilo na začátku roku 2022, kdy nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se rozhodl nepodat dovolání v kauze nákupu armádních letounů CASA, jak uvádí server ČT24. V lednu 2022 se exministryni omluvila za léta trvající trestní stíhání prostřednictvím dopisu současná šéfka resortu Jana Černochová.

Žalobce Kořán nicméně i poté trval na tom, že obžaloba byla podaná důvodně. Ve stanovisku, jež poskytl na žádost Neovlivní.cz je uvedeno, že „Vrchní státní zastupitelství je povinno rozhodnutí soudu respektovat, avšak nemůže se ztotožnit se závěrem, že armádní letoun je věc, u níž není možné znalecky stanovit cenu, o to méně že řádný posudek znaleckého ústavu soudu předložen byl.“ Rovněž vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová se nedávno v podcastu na serveru Seznam Zprávy vyjádřila, že „s ohledem na to, jaké tam byly důkazy ve věci, tak si nemyslím, že by obžaloba byla nedůvodná“ a dodala, že „tato kauza byla velmi nepříjemná především proto, že rozkolísala praxi ohledně znaleckých posudků“. Také z e-mailu, který zaslal serveru Neovlivní.cz policista Jiří Mazánek, vyplynulo, že v kauze Parkanové trvá na svém a s argumentací v osvobozujícím rozsudku nesouhlasí.

V reakci na potvrzení neviny Parkanové a Staňka v říjnu 2021 se opřel do postupu vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové i státního zástupce Jana Kořána bývalý stranický šéf TOP 09 Miroslav Kalousek, který se exministryně v kauze zastával už od zahájení vyšetřování. Kritice podrobil také postup Jiřího Mazánka, dnes ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu (viz článek serveru iDNES), tehdejšího vyšetřovatele kauzy, který podle něj stavěl na nepravdivém znaleckém posudku.

A co dělají aktéři kauzy dnes?

Vlasta Parkanová společně s Jiřím Staňkem obdržela od ministerstva spravedlnosti odškodné za nezákonné stíhání. Avšak ještě v listopadu 2024 se exministryně už poněkolikáté neúspěšně domáhala u soudu vyšší částky odškodného v řádu milionů za zničené zdraví i kariéru. Kvůli stíhání se stáhla z politiky i veřejného života a žije podle stránek projektu Paměť národa v Sezimově Ústí.

Jiří Staněk, ředitel sekce vyzbrojování ministerstva obrany, byl po odchodu z ministerstva externím poradcem ředitele Vojenského technického ústavu, členem a později předsedou dozorčí rady Vojenského opravárenského podniku (VOP) 026 Šternberk, než ho v roce 2013 od státu koupila soukromá firma. Poté své zkušenosti začal zúročovat v jedné zbrojařské firmě, stejně jako mnoho dalších bývalých vojáků a úředníků z ministerstva obrany.

A co ti další? Martin Barták se poté, co opustil křeslo ministra obrany, krátce uchytil jako náměstek na Kalouskově ministerstvu financí. Po odchodu z ministerstva se stáhl z politiky a vrátil se k povolání lékaře. Dnes pracuje jako neurochirurg v Ústřední vojenské nemocnici, v níž na pozici nově jmenovaných náměstků působí dva muži, k nimž měl blízko na vrcholu své politické kariéry: Tomáš Perutka (byl Bartákovým ekonomickým náměstkem na ministerstvu) a Jiří Havel (za Bartákovy éry pracoval jako náměstek pro ekonomiku ÚVN), jak upozornil server Aktuálně.cz.

Jan Kořán, žalobce z Vrchního státního zastupitelství, platil za „specialistu“ na armádní zakázky a měl na starosti politicky citlivé případy. Podle politiků z pravicového spektra patřil ke „zdivočelým“ státním zástupcům. Dozoroval také kauzu nákupu obrněných transportérů Pandur, v níž byl obviněn lobbista Marek Dalík, odsouzený do vězení na pět let. Ještě v roce 2022 podal podle stránek Vrchního státního zastupitelství v Praze žalobu v kauze spojené s vědecko-technickým parkem Nupharo se škodou ve výši 300 milionů korun. Dnes už Kořán na VSZ nepůsobí.

Nové transportní letouny, které by nahradily dosluhující sovětské antonovy An-26, začali vojáci aktivně hledat již v roce 2005 za vlády Jiřího Paroubka. Uvažovalo se o americkém letounu C-130 Hercules, evropském Airbusu A-400M, novějších antonovech z Ukrajiny či letounu CASA C-295.

V červenci 2007, půl roku po nástupu Topolánkovy vlády, padlo rozhodnutí, že se tendr neuskuteční a armáda se pokusí získat stroje výměnou za nepotřebné bitevníky L-159 Alca.

V květnu 2009 byla smlouva na dodávku letounů podepsána. První stroj C-295M přistál v Praze za osm měsíců, v lednu 2010, zbylé tři pak do konce téhož roku. Letouny CASA získala armáda výměnou za bitevníky L-159 Alca, k nimž Česko ještě „přihodilo“ více než tři miliardy.

V průběhu roku 2011 postihlo české letouny CASA několik závad, kvůli nimž měly zákaz létat. Potíže byly s avionikou nebo se systémem pasivní ochrany. Později se objevily problémy třeba s nefunkčním systémem ochrany proti naváděným střelám. Výměnou za tyto potíže armáda s dodavatelem vyjednala prodloužení záruky o půl roku, během roku 2013 se jako kompenzace ze Španělska vrátily i dva bitevníky L-159.

Česká armáda má nyní šest strojů CASA, původní čtveřici doplnily v roce 2021 dva nové stroje modernizované verze C-295MW. Ministerstvo obrany za ně zaplatilo 2,3 miliardy korun s DPH.

Na podzim 2023 podle serveru Seznam Zprávy armáda konečně veřejně přiznala, že letouny CASA mají omezené kapacity ohledně doletu a příliš malou nosnost, a začala uvažovat o nákupu středních transportních letadel. V říjnu 2024 ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na pořízení dvou letounů Embraer C-390 Millennium za 11,3 miliardy korun bez DPH.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných