foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Ústavní soud
Radovanu Krejčířovi se PrahaIN.cz dlouhodobě věnuje, v říjnu loňského roku jsme zveřejnili sérii článků v rubrice Kudy kráčel zločin. Přiblížili jsme v nich jeho zločineckou dráhu od veksláka a prodejce pašovaného alkoholu po mafiána, který vymyslel způsob, jak okrást stát ďábelským útokem na Čepro o 3 miliardy. A provázeli jsme ho také na útěku z Česka přes Seychely do Jižní Afriky, kde rozvinul svůj „talent“ do děsivých rozměrů.
A tak jen pro připomenutí: Krejčíř byl v Česku několikrát pravomocně odsouzen v různých kauzách. Naposledy 28. března 2018 mu Vrchní soud v Praze potvrdil (více ZDE a ZDE) jako uprchlému za pokus o vytunelování Čepra, přípravu vraždy celníka, řízení organizovaného zločineckého gangu, padělání peněz i směnek souhrnný trest odnětí svobody v trvání 15 let (do něj se započítaly také dřívější odsouzení za půlmiliardový daňový únik, podvody, zpronevěru a další trestné činy). Tento trest mu uložil Městský soud v Praze a nese datum 27. 11. 2015.
Krejčířovi advokáti se ale počátkem roku 2022 obrátili na Ústavní soud, napsaly Lidovky, zda nedošlo ke krácení Krejčířových ústavních práv. Domáhali se zrušení verdiktů nižších soudů, protože byla podle nich porušena Krejčířova ústavou garantovaná základní práva, mj. právo na spravedlivý proces. Ústavní soud stížnost odmítl s tím, že je neopodstatněná. Odkázal na dřívější stanovisko Nejvyššího soudu, že konání hlavního líčení bez účasti obžalovaného nebrání ani jeho zadržení v cizí zemi, pokud se předtím trestnímu řízení doma vyhýbal.
Další pokus o nové soudní řízení podnikl Krejčíř v polovině roku 2023. Jeho žádost podle serveru Aktuálně v neveřejném řízení zamítl v červenci Městský soud v Praze s odůvodněním, že: „Okolnosti rozhodné pro vedení trestního řízení jakožto proti uprchlému se nezměnily. Důvody soud spatřuje zejména v tom, že stávající situace odsouzeného, kdy se nachází ve výkonu trestu v Jihoafrické republice, je důsledkem jeho záměru vyhýbat se trestnímu řízení vedenému proti jeho osobě v České republice.“
Psali jsme
Hlava údajné organizované zločinecké skupiny, zlínský podnikatel Michal Redl, se na začátku své „kariéry“ věnoval pohostinství. Posléze začal…
Zkrátka městský soud rozhodl, že Krejčíř pro české orgány stále zůstává nedostupný a nelze v dohledné době očekávat jeho vydání k výkonu trestu do vlasti. Nadále tedy podle něj trvají důvody, pro které byl souzen jako uprchlý. Soud také upozornil na to, že nynější situace je důsledkem původního Krejčířova záměru vyhnout se trestnímu stíhání před soudem domovského státu útěkem do ciziny.
Psali jsme o tom například v článku TOP 10 největších zločinců: Radovan Krejčíř a podrobně je celá kauza popsána v knize Karla Tichého Lovec mafiánů a Karla Tichého a Hany Hlušičkové Kudy kráčel zločin.
Právě proti rozhodnutí městského soudu z července 2023 brojil Krejčíř v roli stěžovatele ústavní stížností a namítal opět porušení několika článků Listiny základních práv a svobod a dále článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Ve stížnosti k Ústavnímu soudu Krejčíř podle CNN Prima News uvedl, že důvody vedení řízení proti němu jako proti uprchlému „nejenom pominuly, ale (…) nikdy nebyly ani dány“. Napadl rozhodnutí Městského soudu v Praze z roku 2015, které je podle něj vybudováno na chybné premise, že je uprchlý. To ale není podle něj pravda, vždyť českým orgánům je přeci známa adresa věznice (kde si odpykává pětatřicetiletý trest za obchodování s drogami provázené nájemnými vraždami, které spáchal v Jihoafrické republice) a poštu si tam řádně přebírá.
Ústavní soud však nyní konstatoval, že k žádnému porušování práv stěžovatele nedošlo. Krejčíř „měl prostřednictvím svého právního zástupce možnost se po celou dobu trestního řízení k věci vyjadřovat, podávat opravné prostředky atp., čehož také hojně využíval. Nelze tedy hovořit o tom, že by vedením řízení proti uprchlému nebylo šetřeno podstaty jeho práva na účinnou obhajobu či práva na spravedlivý proces jako celku“, stojí v usnesení soudu.
Na závěr Ústavní soud upozornil na skutečnost, že „napadeným rozhodnutím městského soudu není stěžovatel provždy zbaven možnosti podat návrh na zrušení odsuzujícího rozsudku“. Může se tak stát v případě, až bude „stěžovatel skutečně dostupný českým orgánům činným v trestním řízení, přestane být uprchlým a bude moci znovu argumentovat, že důvody vedení řízení proti uprchlému pominuly“.
Ústavní soud své usnesení ze dne 20. prosince 2023, v němž rozhodl o ústavní stížnosti Radovana Krejčíře proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2015, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 3. 2018, zpřístupnil ve své databázi NALUS (výsledky hledání ZDE).