Kauzy policejních prezidentů: Červíček – „žabák“ králem

27. 01. 202412:08
Kauzy policejních prezidentů: Červíček – „žabák“ králem
foto: Hana Hlušičková, PrahaIN.cz/Policejní prezidium při pohledu z ulice Dukelských hrdinů.

MAGAZÍN AFÉRY & KAUZY, 6. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou i několik desítek let. V žádném případě si ale neděláme ambice rozkrýt sekvence případů, jen se budeme snažit upozorňovat na kauzy a aféry, které hýbaly mediálním prostorem. A začínáme kauzami policejních prezidentů, kteří se často dostávali mezi mlýnské kameny, když planul mocenský zápas mezi politickými rivaly. Dnes si připomeneme policejního šéfa, jehož profesní kariéra opírající se o schopnost rychle se učit novým věcem byla přímo oslnivá.

Ambiciózní muž dvou tváří – kariérní skokan i schopný profesionál, který to u policie dotáhl na brigádního generála a který se umí prosadit i v civilním životě. Velmi rychle si osvojil umění pohybovat se ve společnosti, uvážíme-li, že vyrůstal v městečku s necelými dvaceti tisíci obyvatel. „Dvojče“ Martina Vondráška, dnes tříhvězdičkového generála, který rovněž pochází z Náchodska a s nímž se prostřídávali ve funkcích na Královéhradeckém kraji a poté i v Praze. V policejních kuloárech se jim říkalo „žabáci“ z hranice a patřili do „hradecké kliky“, která sdružovala spřízněné policisty.

Raketová kariéra regionálního policisty

Rodák z Náchoda, jenž byl v pořadí osmým policejním prezidentem od 30. 8. 2012 do 6. 1. 2014 (viz webové stránky Policie ČR), nastoupil k policii v roce 1990, v letech 1996–2000 dálkově studoval na policejní akademii a ve studiích pokračoval v letech 2003–2005 na Univerzitě Hradec Králové, kde získal magisterský titul. Jen co odložil skripta, začal intenzivně pracovat na své kariéře a změnil si příjmení, aby se vrátil k rodnému jménu – z Martina Poláčka se tak stal Martin Červíček.

Martin Červíček, foto PrahaIN.cz

Cíl byl jasný, dostat se do Prahy. Toužil se zařadit do elitní skupiny „mladých a progresivních“ policistů zaměřených na výsledek, kteří uměli chytit příležitost za pačesy a rychle navazovali ve společnosti kontakty, jež efektivně využívali ve svůj prospěch.

A tak se stalo, že v srpnu 2007 získal Červíček post ředitele dopravní policie policejního prezidia zákonnou, ale málo vídanou cestou. Jako vedoucí okresní kriminálky přitom původně nesplňoval podmínky, za nichž se mohl o místo ve vedení policie ucházet. Aby mohl vysokou funkci získat, musel se nejprve přihlásit do konkursu na policejního radu na prezidiu. Tím se stal 15. srpna a ve stejný den se přihlásil do výběrového řízení na ředitelský post. Za další dva dny místo dostal. Komise, která jej vybírala, měla na stole jen Červíčkovu přihlášku, do konkurzu se prý nikdo jiný nepřihlásil. „Prostě jsem se přihlásil a vyhrál jsem. Rozhodl jsem se až poté, co jsem vyhrál první konkurz (na policejního radu na prezidiu),“ řekl Červíček deníku MF Dnes. Jak prosté, milý Watsone…

Těsně před výběrovým řízením byl navíc Červíček povýšen na plukovníka, takže jako jediný z uchazečů splnil podmínky. Potřebné povýšení a vítězství v konkurzu dělily pouhé dva dny. Nestandardně se konala na tutéž funkci dvě výběrová řízení krátce po sobě. Už tehdy ale způsob jeho dosazení do funkce vyvolal přinejmenším údiv a v kuloárech kolovaly zvěsti, že za strůjce rychlého Červíčkova postupu byl tehdejší ministr vnitra Ivan Langer.

V čele dopravky byl Červíček jen něco přes rok. V říjnu 2008 poskočil na místo ředitele Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy a v této funkci setrval do března 2011. Představitelé hlavního města, zejména primátor Pavel Bém, marně požadovali na tento post otevřené výběrové řízení.  Ministr vnitra Ivan Langer ovšem Bémovi vzkázal, ať se do personálních věcí policie neplete, a Červíčka ve funkci podržel.

Ivan Langer, foto PrahaIN.cz

V této době navíc začíná románek, který Červíčka k ODS přiblížil ještě o něco více. Jako šéf pražské policie se totiž sblížil se starostkou Prahy 2 a tehdejší poslankyní Janou Černochovou (toho času to hodně řešil Blesk), která ho uvedla do vlivných politických kruhů.

A kariérní vzestup pokračoval, od dubna 2011 do srpna 2012 působil pod Petrem Lessym ve funkci náměstka policejního prezidenta pro Službu kriminální policie a vyšetřování.

Ze dne na den policejním prezidentem

Ve funkci policejního prezidenta nahradil Červíček ze dne na den Petra Lessyho, kterého 29. srpna 2012 odvolal ministr vnitra Jan Kubice poté, co byl Lessy pracovníky GIBS obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby a pomluvy.

Jmenování Červíčka šéfem policie přimělo jeho partnerku Janu Černochovou přehodnotit své působení v Poslanecké sněmovně. Kvůli hrozícímu střetu zájmů se rozhodla, že již nebude zasedat ve sněmovním výboru pro bezpečnost, ani v podvýboru pro reformu Policie ČR, jemuž předsedala, jak informoval iDnes.

Těžkou hlavu ale Červíčkovi dělalo vystupování jeho přítelkyně ve sporu Kalousek versus Lessy v kauze CASA, který se řešil i na půdě sněmovny a v němž se Černochová jednoznačně stavěla za Kalouska. Jeden z pamětníků, s nímž jsme o tomto období mluvili, nám vylíčil jednu ze schůzek, kterou s policejním prezidentem měl. V jeho kanceláři byla zapnutá televize, v níž běžel přenos z jednání sněmovny. A Červíček byl natolik zaujatý vystoupením Černochové, že vůbec nevnímal, s jakými materiály ho jeho podřízený seznamuje a co navrhuje, že by se pro danou věc mělo udělat. Produktivnější by v tu chvíli bylo asi házet hrách na stěnu…

Nicméně partnerství dvou ambiciózních jedinců nemohlo skončit happy endem. Na podzim 2012 bylo už zřejmé, že jejich čtyřletý vztah spěje k zániku. A v médiích poté kolovaly pikantní podrobnosti o jejich rozchodu. Na své si přišli zejména čtenáři Blesku.

Jana Černochová, foto PrahaIN.cz

Hořkosladký Červíčkův rok 2013

Lessy „svlečený z uniformy“ rozhodně nehodlal složit ruce v klín a celou záležitost chtěl řešit u soudu. A nechal se slyšet, že chce zpátky zbraň, odznak i křeslo. Povolal do zbroje právníky, o jejichž úspěchu nemohl nikdo pochybovat: Tomáše Sokola a Václava Lásku, bývalého policejního vyšetřovatele. 16. května 2013 byl Lessy obžaloby zproštěn. Státní zástupce se odvolal, ale pražský městský soud řízení zastavil s argumentem, že ve stejné věci již bylo rozhodnuto v kázeňském řízení.

Pro Červíčka to vypadalo na smolný rok. Smůla se 13. června (ne, nebyl to pátek, ale čtvrtek) přilepila na paty i Petru Nečasovi, jehož koaliční vláda se od svého vzniku potýkala s vážnými problémy. Ten den zasáhli příslušníci ÚOOZ pod vedením Róberta Šlachty na Úřadu vlády. Dodnes jde o největší policejní operaci v nejvyšších patrech české politiky. Zásah na Úřadu vlády, ministerstvu obrany a dalších místech proti několika politikům, úředníkům a podnikatelům podezřelým z korupce a zneužití pravomoci úřední osoby vedl k pádu vlády Petra Nečase a jeho odchodu z čela ODS. Následně padla řada obvinění a začaly soudní procesy, které se táhnou dodnes. Shrnutí různých větví kauzy podal v červnu 2023 přehledně server Aktuálně.cz.

V rámci mumraje okolo předčasných podzimních voleb do sněmovny a sledování vnitrostranických rozbrojů uvnitř favorizované ČSSD téměř v médiích zanikla informace, že policejní prezident Červíček byl prezidentem Zemanem 28. října 2013 povýšen do hodnosti brigádního generála, jak o tom informoval web Policie ČR. Zlí jazykové tvrdili, že to jen dokazuje, že v této republice je možné úplně všechno. Žádný jiný generál totiž u policie tehdy nesloužil. Z mladého a progresivního „žabáka“ se stal král.

Přesvědčil se, že nahoře pořádně fouká

Pár dnů před říjnovými parlamentními volbami se snažila média nabídnout svým čtenářům rozptýlení a na Červíčka, známého přítele „modrých“, vytáhl jeho třináct let starou bakalářskou práci z policejní akademie se sugestivní otázkou: opisoval, nebo ne? „Investigativní práce“ novinářů, například televize Nova, kteří neváhali a vyžádali si k nahlédnutí originál bakalářky s názvem „Zásady řízení ochrany hranic“, spočívala v tom, že ji srovnávali se skripty vedoucího jeho práce. Na skripta Červíček sice odkazoval v seznamu použité literatury, ale doslova převzaté pasáže ze skript neoznačil uvozovkami ani odkazem. A jako třešničku na dortu předhodili šokovaným čtenářům, že ji psal dokonce pod jiným jménem, jak zjistil Blesk.

Možná, že mediální útok v podobě dehonestující kampaně proti Červíčkovi se zrodil v hlavách těch, kteří stáli na straně Lessyho, a to v době, kdy městský soud zastavil trestní stíhání a schylovalo se k jeho očištění. Exministr Radek John například prohlásil, že by se měla v tomto případě prověřit role GIBSu kvůli podezření, že byla použita politiky z ODS k likvidaci nepohodlných osob.

Dva jsou víc než jeden

Poté, co ministr vnitra v demisi Martin Pecina 3. prosince 2013 zrušil rozhodnutí předchozího ministra Kubiceho o odvolání Lessyho z funkce policejního prezidenta, vzniklo na policejním prezidiu dvojvládí – ve funkci byli rázem dva policejní prezidenti. A tak si připomeňme vtip, který se objevil na sociálních sítích. Podle něj Lessy říká: Já budu pomáhat, načež Červíček dodává: … a já budu chránit.

Pecina přitom neakceptoval stanovisko své poradní komise, která mu doporučila, aby řízení zastavil a počkal na rozhodnutí správního soudu. Pecina měl svou hlavu a dokonce snad i věřil, že se s oběma pány domluví na rozumném řešení. Schizma pak řešil tak, že Lessymu nařídil dovolenou, a ve funkci fakticky ponechal Červíčka. Poté vyčkával, až Červíček splní svůj údajný slib, že sám odstoupí, což Červíček popřel pro časopis Reflex.

Červíček se ale rozhodl o křeslo šéfa policie bojovat. Odmítl dobrovolně odstoupit z úřadu a odmítl také nabídku přijmout náhradou za rezignaci funkci styčného důstojníka na Slovensku. V jeho nesmlouvavém postoji ho podpořil i prezident republiky Miloš Zeman, který si Červíčka pozval na Hrad a vyjádřil názor, že definitivně by měl ve sporu rozhodnout až nový ministr vnitra, jak napsalo Aktuálně.cz.

Dne 9. prosince 2013 zahájil Pecina přezkumné řízení, které mělo prověřit platnost ustanovení Červíčka do funkce policejního prezidenta v srpnu 2012, což reflektoval iDnes. Za pár dnů Pecina kapituloval a v České televizi řekl, že správní řízení ukončí asi až jeho nástupce. Uvedl, že Červíček bude pravděpodobně správní řízení účelově protahovat.

Martin Pecina, foto PrahaIN.cz

V lednu 2014 rozhodla poradní komise, že Červíček byl do funkce policejního prezidenta jmenován neoprávněně, jak sdělil Radiožurnál. Proto 7. ledna 2014 Pecina Červíčka odvolal a vrátil do funkce Lessyho, kterého soud zprostil viny. Lessy tak vyhrál bitvu, ale nikoli válku, jak už víme.

Aby neztratil tvář, rozhodl se Červíček podat rozklad proti rozhodnutí někdejšího ministra vnitra Peciny o jeho odvolání z funkce policejního prezidenta, o čemž informovalo Aktuálně.cz. Prohlásil, že ať dopadne jakkoli, dále se už soudit nechce a o post policejního šéfa se ucházet nebude. Nový ministr vnitra Chovanec se nechal slyšet, že by se Červíček mohl stát ředitelem policie v některém z krajů, viz iDnes. A jak řekl, tak se stalo.

Škatulata, hejbejte se aneb návrat „krále“ domů

A tak se po sedmi letech strávených na výsluní v Praze vrátil bývalý šéf náchodské kriminálky a policejní exprezident Červíček v březnu 2014 domů a získal křeslo ředitele policie Královéhradeckého kraje, jak informoval iDnes. Aby mohl na toto místo nastoupit, musely nastat přesuny dalších tří krajských policejních ředitelů – Jan Švejdar z Hradce Králové šel „na vlastní žádost“ do Pardubic, Radek Malíř z Pardubic se stal ředitelem policie Kraje Vysočina a Miloš Trojánek z Vysočiny se přesunul do Českých Budějovic (o policejních přesunech informoval opět iDnes). Říká se, že vyjednání této personální rošády vyneslo Tomáše Tuhého do křesla policejního prezidenta.

Hradec však není Praha. A tak ve funkci šéfa královéhradeckých policistů vydržel Červíček jen dva roky, protože ho zlákala mnohem pestřejší kariéra politika. V polovině ledna 2016 se stal lídrem kandidátky ODS pro volby v Královéhradeckém kraji a podal si po 26 letech žádost o ukončení služebního poměru, viz HN.cz. Dočasného řízení policie v Královéhradeckém kraji se ujal náměstek pro Službu kriminální policie a vyšetřování krajského policejního ředitelství v Hradci Králové Jiří Karásek.

Život po životě (policajta)

V roce 2016 se stal brigádní generál v záloze Martin Červíček členem ODS a po krajských volbách téhož roku, v nichž byl lídrem kandidátky Občanské demokratické strany, prvním náměstkem hejtmana Královéhradeckého kraje s gescí pro dopravu a silniční hospodářství (až do roku 2020).

Od roku 2017 je předsedou Oblastního sdružení ODS Náchod a od roku 2018 členem Výkonné rady ODS. Tím ale výčet jeho funkcí nekončí. Na podzim 2018 zvítězil také v senátních volbách a stal se senátorem za obvod č. 47 – Náchodsko, napsal iDnes. V Senátu je členem ústavně-právního výboru.

V roce 2020 byl v krajských volbách lídrem společné kandidátky ODS + Starostové a nezávislí a Východočeši a byl zvolen hejtmanem za ODS, jak uvedl iRozhlas.cz.

Ambice postoupit ještě výš?

Ze sledu posledních událostí je zřejmé, že se v Červíčkovi opět probudil „král-žabák“, který pomýšlí na další angažmá. Zapracoval na svém image zásadového a nesmlouvavého muže, jenž by si zasloužil vystoupat mnohem výš ve stranické struktuře „modrých“… Nejprve okázale připravená loňská prosincová návštěva prezidenta republiky s chotí v Královéhradeckém kraji (zaznamenala Hradecká drbna), nyní v lednu 2023 ostrá kritika nekalého počínání stranického kolegy a člena krajské buňky ODS na Královéhradecku Antonína Stanislava (známého tím, že na něj podal protikorupční podnět někdejší ředitel insolvenčního odboru Jan Benýšek), náměstka ministra spravedlnosti a současně ředitele domova pro seniory v Tmavém Dole na Trutnovsku, jehož přiměl k odstoupení, viz iDnes.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných