foto: Hana Hlušičková/Vstup do budovy policejního prezidia ze Strojnické ulice
MAGAZÍN AFÉRY & KAUZY, 3. DÍL: V novém cyklu zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou i několik desítek let, a konečně se dostávají před soud. V žádném případě si ale neděláme ambice rozkrýt sekvence případů, jen se budeme snažit upozorňovat na kauzy a aféry, které hýbaly mediálním prostorem. A začínáme kauzami policejních prezidentů, kteří se často dostávali mezi mlýnské kameny, když planul mocenský zápas mezi tehdejšími rivaly, ODS a ČSSD. Dnes si připomeneme notorického průšviháře a kámoše lobbistů.
Pátý z policejních prezidentů podplukovník Vladislav Husák zastával funkci od 21. 9. 2005 do 31. 3. 2007, viz web Policie ČR. Podařilo se mu udržet se v horkém křesle za levicové i pravicové vlády. Nadstandardní vztahy měl například s expremiérem Stanislavem Grossem i s šéfem inspekce ministra vnitra Miroslavem Borníkem. Byl totiž dobrý sluha, žoviální typ, který si rád zahrál policejní fotbálek, kde se mezi „kluky, co spolu hrávali“, domlouvaly kariérní postupy i pády.
Ještě před oficiálním jmenováním Husáka šéfem policie média upozorňovala na blízké vazby Husáka s advokátem Tomášem Sokolem, s nímž hrával tenis a jenž v té době byl obhájcem mnoha velmi vlivných osob v nejsložitějších hospodářských kauzách i uprchlého bosse Radovana Krejčíře, a na fakt, že Husák působil v Pohotovostním pluku SNB, který se před listopadem 1989 podílel na potlačování protikomunistických demonstrací. Nic z toho však ministra vnitra Františka Bublana nepřesvědčilo a tvrdohlavě prosazoval jeho jmenování, jak psaly Hospodářské noviny. Rovněž stínový ministr vnitra ODS Ivan Langer k ohlášené nominaci Husáka sdělil, že „není důležité až tak kdo, ale co a jakým způsobem bude dělat“.
Pozoruhodná kariéra sluhy dvou pánů
Husák vystudoval střední ekonomku a poté krátce pracoval jako horník-technik na Dole Nosek v Tuchlovicích na Kladensku. V roce 1985 nastoupil ke Sboru národní bezpečnosti (SNB), kde po nástupní škole začal působit na Správě hlavního města Prahy. Na podzim roku 1986 byl převelen k Oddělení dopravních nehod v Praze, kde pracoval v různých funkcích do konce června 1996. Mezi lety 1993 a 2002 absolvoval na Policejní akademii v Praze bakalářské a magisterské studium. Od července 1996 pracoval jako zástupce ředitele Obvodního ředitelství Praha 5 a od září již ředitelství vedl. Po dvou letech byl 15. července 1998 zařazen na místo zástupce ředitele Správy hl. m. Prahy. Od září 2002 zastával funkci náměstka policejního prezidenta pro uniformovanou policii, viz online encyklopedie Wikipedie. Na podzim 2002 z titulu této funkce například odpovídal za bezpečnost během pražského summitu NATO.
Do čela policie byl Husák jmenován na návrh ministra vnitra Františka Bublana za koaliční vlády Jiřího Paroubka. Když sociální demokraty vystřídali po vítězných volbách v září 2006 politici z řad ODS, ministr vnitra Ivan Langer jej ve funkci ponechal. První jednobarevná Topolánkova vláda totiž měla jiné starosti, podle Ústavy byla jen dočasně pověřena vykonáváním funkce (do 9. 1. 2007), neboť jí nebyla 3. října 2006 vyslovena důvěra Poslanecké sněmovny. Nedařilo se ani druhé Topolánkově vládě, do níž ODS přibralo KDU-ČSL a Stranu zelených, opět s Langerem na vnitru, protože Poslanecká sněmovna 24. března jí vyslovila nedůvěru (a tato vláda byla podle Ústavy dočasně pověřena vykonáváním funkce jako vláda v demisi, aby Topolánek směl působit jako předseda rady EU v době českého předsednictví EU až do 8. 5. 2009).
První z průšvihů ještě před nástupem do funkce
Už samotný Husákův vzestup do čela policie byl spojen s malérem. V policejním interregnu (policejní prezident Kolář rezignoval na konci června k 15. srpnu) byl ještě jako náměstek policejního prezidenta pro uniformovanou policii (oficiálně byl kabinetem pověřen výkonem funkce policejního prezidenta 17. srpna, schválen vládou byl až 21. září) odpovědný za tvrdý zákrok proti technoparty CzechTek u Mlýnce na Tachovsku na konci července 2005. V médiích se psalo, že pokyn k tomu, aby policie proti festivalu nesmlouvavě zasáhla, vydal ministru vnitra Bublanovi premiér Jiří Paroubek. Nasazení těžkooděnců a vodních děl proti účastníkům technoparty stálo daňové poplatníky 31 milionů korun.
Počátek Husákovy éry byl ve znamení reorganizace
Překopávání útvarů totiž byla vždy oblíbená činnost vedení policejního prezidia a ministerstva vnitra. V rámci připravované reorganizace policie se tak spekulovalo i o tom, že Husák sloučí protikorupční službu s finanční policií. Nakonec byl v prosinci 2005 pověřen řízením policejního Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Miloslav Brych, Husákův kamarád, který si k sobě vzal jako zástupkyni Renátu Strnadovou s vazbami na Příbram. Mimochodem, o personálním obsazení nového vedení útvaru se operativní cestou dozvěděli detektivové z protikorupčního v předstihu od bosse Františka Mrázka, který radostně kumpánovi hlásil: „Nastoupí jim tam Míla Brych s Renatou a vše se v dobré obrátí…“ (podrobněji v knize K. Tichého Lovec mafiánů – pozn. red.).
Nové vedení útvaru pak v rámci reorganizace například rozprášilo Oddělení podpůrných operativně pátracích prostředků, které se střetávalo s těmi nejzávažnějšími případy organizovaného zločinu prorůstajícího do státní správy. Trnem v oku byly hlavně poznatky obsažené ve spisu „Krakatice“. Marná byla snaha operativců stěžovat si na schůzce v pracovně u ministra Bublana na své nadřízené – policejní prezident Husák, jeho náměstek Snopek, ředitel inspekce Borník a jejich šéf Brych tam stáli vedle nich. U Bublana sice našli zastání, ale hned poté, co „delegace“ vyšla před ministerstvo, to operativci schytali. A tak se Krejčířův pokyn „zlikvidujte operativu“ naplnil 25. ledna 2006.
Smolná léta 2006 a 2007
Na mnohé z problémů si Husák zadělal sám. Získal jistý pocit nadřazenosti a ztratil pud sebezáchovy. Ani odpovědnost plynoucí z vysoké funkce mu nezabránila v tom, aby se stýkat s vlivnými, často kontroverzními podnikateli, kteří tahali za nitky v pozadí politické scény. Naopak, vyhledával je.
Terčem kritiky se stal kvůli své rychlé jízdě v červenci 2006 na trase Karlovy Vary – Praha. Pikantní na této aféře bylo, že v té době si začali řidiči zvykat na zaváděný bodový systém a výrazné zvýšení pokut za přestupky v silničním provozu. Jako nejvyšší policista v zemi mu tak udělal svéráznou reklamu.
V březnu 2007 vypluly na povrch tři Husákovy maléry. Telefonáty se Šloufem ve spojitosti s korupční kauzou biolíh, únik poznatků o ruském agentovi a informace o tom, že věděl o chystané vraždě bosse Františka Mrázka.
Dne 15. března zveřejnila média zprávu, například MF Dnes, že Husák čelí podezření, že vzhledem ke svému údajnému zapojení do kauzy biolíh mohl prostřednictvím Miroslava Šloufa, exporadce Miloše Zemana, varovat některé aktéry kauzy před chystaným policejním zátahem na jaře 2006 (při akci biolíh policie pozatýkala lobbisty a státní úředníky z ČSSD). Husák podezření odmítl, ale přiznal, že si se Šloufem několikrát telefonoval. Inspekce ministra vnitra v čele s Borníkem jeho roli v kauze biolíh sice prověřovala, avšak nic neprokázala.
O den později se v médiích objevila zpráva, že údajně z Husákova okolí koncem roku 2005 unikla tajná informace o jistém ruském agentovi a jeho kontaktech u české policie. Policejní prezident ji prý vyzradil jednomu z novinářů. Ani v tomto případě nedospěla inspekce k žádnému závěru.
Vyšlo také najevo, že jako policejní prezident věděl tři měsíce předem o chystané vraždě bosse Františka Mrázka a nezabránil jí. „Když jsme čelili tlakům lidí kolem Mrázka a Krejčíře, kteří proti nám postavili peníze, armádu advokátů, své uplacené spolupracovníky z policie a veškeré kontakty ve státní správě, všechno jsme to dokumentovali a snažili se dovolat nějaké pomoci u našich nadřízených. Vypracovali jsme několik zpráv, v nichž jsme popsali, co proti nám podsvětí chystá, že se připravuje i naše fyzická likvidace a mimo jiné i likvidace Mrázka. Předali jsme je tehdejšímu policejnímu prezidentovi Husákovi a inspekci. Výsledek byl nula. Nikdo se tím nezabýval,“ vzpomínal bývalý elitní policista pro Aktuálně.cz.
Reprofoto stránky deníku Mf DNES ze středy 21. března 2007 (foto v článku MAFA: David Port; tiskový archiv autorů)
Riziková přítelkyně
Husákovi jednu dobu hrozilo, že nedostane bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, bez které nemohl setrvat v úřadu. Měl prověrku jen na stupeň tajné a svou funkci tak vykonával na základě výjimky.
Problémem, už několikátým v řadě, byla jeho důvěrná přítelkyně Jitka Mitisková, viz server iDnes.cz. Novináři vypátrali, že působila v centrále StB, konkrétně v oddělení pro boj s vnitřním nepřítelem. Mitisková, která v posledních letech pracovala na sekretariátu ministerstva vnitra, byla propuštěna po nástupu ministra Ivana Langra právě kvůli svému někdejšímu angažmá v StB. Právě ona podle policie varovala Pavla Přibyla, blízkého spolupracovníka expremiéra Stanislava Grosse, že je v rámci vyšetřování vraždy Františka Mrázka odposloucháván kvůli podezření, že mohl znát lidi, kteří stáli za smrtí bosse.
Reprofoto titulní stránky deníku Právo z 23. března 2007 (foto v článku: zdroj neuveden; tiskový archiv autorů)
Pokusy o restart kariéry
Husák rezignoval na post policejního prezidenta 23. března 2007. Po roce a půl ve funkci odcházel zhrzený. Ve skříni mu totiž už visela nově ušitá generálská uniforma, neboť očekával za svou obětavou službu povýšení na brigádního generála. „Prostřednictvím mé osoby začalo být poškozováno dobré jméno největší firmy v zemi – Policie České republiky. Odcházím za situace, kdy proti mně není vedeno trestní stíhání. Jediné, co je proti mně vedeno, je diskreditační kampaň,“ prohlásil Husák, po jehož boku stál ministr vnitra Ivan Langer, na mimořádné tiskové konferenci o níž informovalo Aktuálně.cz.
Reprofoto stránky deníku Právo z 23. března 2007, Husákův „černý pátek“ (foto v článku PRÁVO: Milan Malíček; tiskový archiv autorů)
Husák se nedlouho po rezignaci stal náměstkem šéfa cizinecké policie, od května 2008 ji vedl. V březnu 2011 funkci šéfa cizinecké policie opustil, neboť si ho policejní prezident Petr Lessy vzal k sobě jako náměstka pro uniformovanou policii. Mělo se jednat o Husákův slavný comeback na policejní prezidium.
Za necelých deset měsíců si ale Husák způsobil další malér. V Obecním domě v Praze ho jednoho krásného dne v prosinci 2011 novináři přistihli u stolu s exprimátorem Pavlem Bémem, vlivným členem pražské ODS a náměstkem na ministerstvu obrany Rudolfem Blažkem a kontroverzními podnikateli Tomášem Hrdličkou, Milanem Richterem a Romanem Janouškem. Když fotky z tohoto setkání Blesk zveřejnil, Husák se vymlouval: „Jednalo se o náhodné setkání, zahlédl jsem je a chtěl jsem je pozdravit, případně prohodit pár slov.“ Přitom se nechal na místo přivézt služebním vozem a cíleně šel na schůzku.
A tak těsné vazby na Romana Janouška zapříčinily, že v březnu 2012 musel Husák na post náměstka policejního prezidenta rezignovat. Dokonce se proslýchalo, že za Janouška lobboval u zasahujících policistů, když opilý podnikatel měl autonehodu a poté těžce zranil ženu z nabouraného auta, jak psal iDnes.cz.
Dlouho bez práce ale tento bezpáteřní policejní důstojník nebyl, 1. července 2012 nastoupil do čela Útvaru pro ochranu ústavních činitelů, jenže ve funkci šéfa ochranné služby skončil už v listopadu téhož roku, protože jeho bezpečnostní prověrka pozbyla platnosti, viz článek Hospodářských novin. Vedení útvaru po něm převzal jeho náměstek Jiří Komorous a Husák skončil na prezidiu jako řadový policista.
Pro Husáka to byl už třetí odchod z vysokého postu.
Poslední průšvih pana plukovníka?
V letech 2013–2021 byl Husák ředitelem policie v Libereckém kraji. Ani na drsném severu si neodpustil svou zálibu ve schůzkách s vlivnými lidmi. Z Prahy na něj nebylo příliš vidět, proto v hraničářském kraji vydržel v čele liberecké policie tak dlouho. Až do doby, než přišla koronavirová pandemie…
V lednu 2021 se Husák zúčastnil narozeninové oslavy bývalého poslance za ČSSD Petra Bendy, která se konala v teplickém hotelu v rozporu s vládními opatřeními proti šíření covidu-19. Bylo to v době tvrdého lockdownu, kdy platil zákaz nočního vycházení. Přesto byly na oslavě desítky lidí. Do hotelu dorazil i bývalý premiér Jiří Paroubek, člen Rady České televize Jiří Šlégr a tehdejší poslanec Milan Hnilička.
Husák po provalení kauzy novinářům tvrdil, že o oslavě v hotelu prý nejprve vůbec nevěděl a argumentoval tím, že jeho setkání se Šlégrem a Hniličkou mělo pracovní povahu. A když už tam byl, poblahopřál Bendovi k padesátinám a zůstal přes noc. Prý kvůli únavě, větru a pozdní hodině, jak referoval web Náš Liberec.
Nicméně Husák nevyvázl tak lehce jako většina ostatních hostů. Po skandálu kvůli nedodržení protiepidemických opatření policejní prezident Jan Švejdar požadoval jeho odchod z funkce ředitele policie v Libereckém kraji. Odvolání Husáka kvůli pobytu v hotelu během oslavy nebylo trestem v pravém slova smyslu, Švejdar o něm rozhodl v rámci svých personálních pravomocí.
Švejdar Husáka přesunul do Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy na místo metodika. Až jeho ředitel David Fulka vedl s Husákem kázeňské řízení, jak psal iRozhlas.cz, jež skončilo snížením platu po dobu tří měsíců.
Husák sankci nechtěl komentovat, řekl ale pro iRozhlas.cz, že větší trest dostal, když byl odvolán z funkce krajského policejního ředitele: „Já jsem přišel o práci, kterou jsem, myslím, dělal dobře. Přišel jsem o to, co jsem miloval a miluju. Devět měsíců trvá kázeňské řízení a moje zdraví tím samozřejmě poměrně zásadně utrpělo. Takže ať je pokuta, jaká chce, nehraje to pro mě žádnou roli. Protože já jsem byl potrestaný tím, že jsem přišel o svoji práci.“
Zablýsklo se na lepší časy, ale nezahřmělo…
Už to vypadalo, že Husák, který musel v únoru 2021 odejít z čela policie v Libereckém kraji, získá nové ředitelské místo. Měl řídit Vyšší policejní školu a Střední policejní školu Ministerstva vnitra v Praze-Hrdlořezích. Nový ministr vnitra Vít Rakušan v prosinci 2021 uvedl, že jde o rozhodnutí jeho předchůdce Jana Hamáčka. A to byl kámen úrazu. Rakušan pro iRozhlas.cz uvedl, že: „Má reakce je, že chci okamžitě vypsat výběrové řízení, kde bude potřeba splnit kvalifikační předpoklady, kterými je, mimo jiné, pedagogické vzdělání nebo alespoň pedagogické minimum. To, podle mých informací, pan Husák nemá.“
V lednu 2022 už bylo jasné, že na post ředitele policejní školy Husák nedosáhne. Ministr vnitra Vít Rakušan zrušil pověření, které mu vydal jeho předchůdce. Husák měl přitom školu vést jen dočasně.
Ještě jeden pokus o návrat na výsluní
V září 2023 se objevila zpráva, že ústecký policejní šéf Jaromír Kníže odchází po téměř 40 letech u policie do civilu. Podle zjištění Radiožurnálu, o kterém referoval iRozhlas.cz, tomu ale předcházel spor Knížete s policejním prezidentem Martinem Vondráškem, který se týkal nabídky místa ekonomického náměstka právě Vladislavu Husákovi. S ním se začal přátelit, když Kníže jako okresní policejní šéf vedl v roce 2005 zákrok proti účastníkům technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku.
A tak ani tento Husákův pokus o návrat na pro něj důstojnější pozici u policie nevyšel. Ale co, když ji miluješ (rozuměj policii), není co řešit. Práce metodika je také službou vlasti.