foto: Hana Hlušičková, PrahaIN.cz/Budova policejního prezidia
MAGAZÍN AFÉRY & KAUZY, 5. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou i několik desítek let. V žádném případě si ale neděláme ambice rozkrýt sekvence případů, jen se budeme snažit upozorňovat na kauzy a aféry, které hýbaly mediálním prostorem. A začínáme kauzami policejních prezidentů, kteří se často dostávali mezi mlýnské kameny, když planul mocenský zápas mezi politickými rivaly. Dnes si připomeneme policejního šéfa, jenž měl co na srdci, to na jazyku – zvláště před novináři, poté byl obviněn, „svlečen z uniformy“, soudem očištěn, aby znovu nakrátko usedl do šéfovského křesla.
Po interregnu (po rezignaci Koláře, než byl jmenován Husák), bezvládí (po odchodu z funkce Martinů), nyní zažijeme spolu s Petrem Lessym, sedmým (a devátým) policejním prezidentem (26. 1. 2011 – 29. 8. 2012 a 7. 1. 2014 – 28. 2. 2014, viz web Policie ČR), období podobné středověkému schizmatu – policejní „dvojprezidentství“. Lidé si dělali legraci z toho, jak Pecina rozdělil kompetence. Jeden bude pomáhat, druhý chránit… O tom „druhém“, Červíčkovi, příště.
Kočkopes
Když Radek John, který byl v koaliční vládě Petra Nečase za Věci veřejné ministrem vnitra (od 13. 7. 2010 do 21. 4. 2011), vyhlásil výběrové řízení, oznámil, že ve výběru mu bude pomáhat desetičlenná poradní komise, kam pozval i zástupce opoziční ČSSD. ODS vznik komise kritizovala, premiér Nečas o ní v České televizi prohlásil, že to je „paskvil a kočkopes a vzejde z ní jen kočkopes“. John označil jeho slova za nestátnická. Za ČSSD v ní měli usednout František Bublan a Martin Pecina, účast ale odmítli. John označil jejich přístup za nekonstruktivní s tím, že ho pokládá za politizaci procesu.
Podle médií patřil Petr Lessy od počátku mezi favority Radka Johna a komise se pro něj nakonec skutečně rozhodla. „Já doufám, že komise vybrala toho nejnezávislejšího člověka,“ uvedl tehdy ministr vnitra. „Shodli jsme se na tom, že musí zajistit nezávislost policie, zabránit únikům informací z vyšetřovacích spisů,“ citovaly Johnova slova například Lidovky.
Petr Lessy a Radek John, foto Policie ČR, se svolením
Premiér sice volbu Lessyho nevetoval, protože nechtěl riskovat stabilitu vlády dalšími politickými střety s „véčkaři“, ale nesouhlasil se způsobem výběru nového šéfa policie, jak o tom psaly například Hospodářské noviny.
Sedmačtyřicetiletý Petr Lessy, rodák z Prostějova, přišel do čela policie z funkce náměstka ředitele Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje pro vnější službu. Vystudoval práva na policejní akademii, postupně sloužil u policie ve Frýdku-Místku a na krajském ředitelství v Ostravě na pozicích náměstka pro uniformovanou policii a šéfa pořádkové policie.
Lessyho perný rok 2011
Největším kriminálním případem, jenž byl vyřešen v období působení Lessyho v úřadu policejního prezidenta, byla vražda devítileté Aničky J., jež byla pohřešována od 13. října 2010. Její ostatky byly nalezeny po pěti měsících pátrání, 16. března 2011, v místech, které již bylo vícekrát prohledáváno. Hlavního podezřelého Otakara T. policie obvinila už v říjnu poté, co našla jeho DNA na dívčině batohu a láhvi. Přitížil mu i výslech na detektoru lži. Soudce však návrh vzít ho do vazby nepřijal a policie ho musela propustit. S nálezem těla policie podezřelého znovu obvinila, tentokrát z vraždy, znásilnění, krádeže a dalších 17 případů majetkové trestné činnosti. Po zadržení odmítl vypovídat a 21. března se v pankrácké věznici pokusil o sebevraždu. Poté byl převezen do nemocnice, kde o dva dny později zemřel, aniž nabyl vědomí.
Psali jsme
MAGAZÍN AFÉRY & KAUZY, 4. DÍL: V novém cyklu zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou…
Přestože Lessy při nástupu do úřadu sliboval, že zamezí únikům informací od policie do médií, během vyšetřování případu se v nich objevily materiály ze spisu, bulvární média psala o příbuzných podezřelého, server Novinky zveřejnil videozáznam části policejního výslechu Otakara T. z doby jen několik dnů po zmizení Aničky. Tento způsob nakládání s citlivými údaji byl již tehdy předmětem kritiky médií.
V dubnu, tedy za tři měsíce od problematické volby policejního prezidenta, vystřídal Radka Johna v čele ministerstva vnitra Jan Kubice. Nové vedení ministerstva vnitra přišlo v červnu s plánem na zrušení vojenského systému hodností, do něhož se zapojil i policejní šéf Lessy. Zprávu o tom zveřejnil například server Aktuálně.cz. Znamenalo by to, že policisté, kteří kromě služebních hodností mají ještě hodnosti vojenské včetně těch prestižních od plukovníků po generály, by v policii sloužili jen jako asistenti, inspektoři, komisaři či radové.
Jan Kubice, foto PrahaIN.cz
Snaha o zcivilnění policie byla vedena i zkušenostmi z minulosti, kdy ministři vnitra prosazovali nejvyšší důstojnické hodnosti pro osoby, jejichž výkony tomu neodpovídaly, a snahy o jejich povýšení byly motivovány politicky. To byl případ třeba dvou bývalých náměstků policejního prezidenta, Ivana Bílka a Jiřího Houby, pro něž prosazoval (marně) hodnost brigádního generála Ivan Langer.
Nakonec zůstalo vše při starém, když si asi policie spočítala, kolik peněz by to všechno stálo.
V červnu také vláda přijala zvláštní zákon, který umožnil vznik Generální inspekce bezpečnostních sborů, přičemž GIBS oficiálně vznikla 1. ledna 2012.
V listopadu se napjaté vztahy mezi ministrem vnitra a Lessym vyostřily. Kubice Lessyho vyzval k rezignaci kvůli tomu, že jako policejní prezident odmítal jeho návrhy na personální a systémové změny v policii.
V prosinci začal Lessy před novináři otevřeně hovořit o nemožnosti spolupráce s ministrem vnitra a špatné komunikaci. Bylo zřejmé, že ve sporu mezi Kubicem a Lessym jde do tuhého. Na společné schůzce nicméně Lessy tlaku ministra ustoupil a navrhl mu reorganizaci a snížení počtu lidí ve vedení policejního prezidia, čímž se snížil i počet náměstků ze čtyř na tři. Z kola ven musel náměstek Pavel Osvald, který byl „koněm“ Věcí veřejných, jak o tom psal iDNES. Tímto „véčkaři“ ztratili vliv na policii, zatímco ODS podle staré dohody prosadila jako prozatímního šéfa GIBSu Ivana Bílka, který byl považován za člověka blízkého exministru vnitra Langerovi.
Tentýž měsíc se v médiích začalo psát o příčinách odchodu jednoho z nejzkušenějších kriminalistů Petra Krömera, šéfa speciálního týmu „Tatra“. Muže, jenž obvinil exministra Martina Bartáka v souvislosti s nákupem nákladních vozů Tatra pro armádu (kauze se budeme věnovat v některém z dalších pokračování cyklu). Ministr vnitra Jan Kubice chtěl, aby neodcházel, vzkaz poslal přes policejního prezidenta. Objevilo se ale podezření, že Lessy vzkaz zamlčel.
V odchodu zkušeného kriminalisty Krömera sehrála podle informací médií, viz například článek na portálu iDNES, klíčovou roli také Bezpečnostní informační služba, u níž žádal detektiv o pomoc při vyšetřování případu „Tatra“, tedy i exministra Bartáka. Když neuspěl, vynadal jí, že kryje politické elity a je na zrušení. BIS si pak stěžovala u ředitele protikorupční policie Tomáše Martince. A ten detektiva vyzval, ať si najde jiné místo. Kriminalista se bránil i u Lessyho, ale marně. Nepodržel ho a nabídl mu práci policejního metodika. Krömer od policie odešel a nebyl sám, řady policie tehdy opustilo několik ostřílených kriminalistů, kteří už měli také všeho dost.
Psali jsme
MAGAZÍN AFÉRY & KAUZY, 3. DÍL: V novém cyklu zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou…
Osinou v pozadí
Začátkem roku 2012 se tlak na policejního prezidenta stupňoval. V lednu zahájil Kubice s Lessym první kázeňské řízení, zdůvodnil je výroky policejního prezidenta na adresu náměstka zlínské krajské policejní správy Jaroslava Vaňka v kauze takzvaného Toflova gangu. S tímto pokusem ještě Kubice neuspěl a řízení sám zastavil.
Na další možnost k výpadu čekal Kubice do půli února, GIBS totiž prověřovala, zda Lessy nespáchal trestný čin překročením limitů při udělování odměn policejním šéfům. Inspekce ale dospěla k závěru, že se policejní šéf trestného činu nedopustil.
V květnu prověrka nařízená Kubicem ukázala, že výběr Lessyho na post šéfa policie sice nebyl standardní, nicméně vady byly podle prověrky jen procesní a jmenování platilo.
V červnu se na veřejnost dostaly informace o vyšetřování nákupu transportních letounů CASA (kauze se budeme věnovat v některém z dalších pokračování cyklu), kdy policie požádala poslance o vydání bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové (TOP 09). Protikorupční policie ji podezřívala ze dvou trestných činů. O poslaneckou imunitu přišla Parkanová v červenci 2012 a vzápětí rezignovala na místo ve vedení dolní komory.
V červenci Lessy na mimořádném jednání sněmovního výboru pro bezpečnost seznámil poslance se skutečností, že mu Kalousek několikrát volal, aby ovlivnil vyšetřování v kauze letounů CASA. Kalouskova slova o tom, že „budou odstíháni všichni a nebude to trvat dlouho“, sdělil Lessy novinářům o přestávce jednání výboru, jak o tom psal například portál iDNES. V témže článku byla zveřejněna i reakce Kalouska na Lessyho prohlášení: „Policejní provokace týkající se jakýchkoli mých údajných telefonátů s policisty šetří Generální inspekce bezpečnostních sborů na můj podnět. Na nepravdivé útoky funkcionářů policie nebudu reagovat, než inspekce uzavře své šetření… Nikdo, ani policejní prezident, nesmí nikoho, ani člena vlády, bezdůvodně a bez důkazů osočovat.“
Psali jsme
MAGAZÍN AFÉRY & KAUZY, 2. DÍL: V novém cyklu zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou…
Bylo zřejmé, že policejní prezident byl vtažen do oka politického hurikánu. Lessyho opětovně kritizoval premiér, jehož výrok: „Pan policejní prezident rozehrává pro mne naprosto nepochopitelnou hru, je ve sporu s dalšími a dalšími členy vlády,“ zveřejnila média, viz článek v Hospodářských novinách. Situace se neuklidnila ani po schůzce Lessyho s prezidentem Klausem.
Z nevraživosti mezi Kubicem a Lessym se postupně vyvinul natolik kontroverzní vztah, že to nakonec ohrožovalo politické priority vlády v oblasti vnitřní politiky státu.
Kdo s koho?
Kalouskova věštecká slova se naplnila v srpnu, kdy na Lessyho nastoupila GIBS. V polovině srpna se objevila v médiích informace, že inspekce podezřívá Lessyho z pomluvy ministra vnitra Jana Kubiceho. Té se údajně dopustil v rozhovoru pro deník Právo, kde uvedl, že Kubice tlačí na jeho odchod z funkce a jeho postup označil za možné vydírání.
Nicméně GIBS nakonec Lessyho překvapivě obvinila z pomluvy a ze zneužití pravomoci veřejného činitele v kauze ze září 2011, která se týkala náměstka ředitele Krajského ředitelství policie Zlínského kraje Jaroslava Vaňka. GIBS Lessyho obvinila (a šéf GIBS Bílek byl poté za toto nepotvrzené obvinění dlouhodobě kritizován), že předal prostřednictvím své mluvčí písemnosti, které získal v souvislosti s výkonem funkce, a poskytl další, zjevně nepravdivé informace tisku s úmyslem poškodit jiné vysoké funkcionáře. Bitvu na jihomoravském poli vedenou přes média sledovalo například Právo.
Kalich hořkosti si Lessy vypil 29. srpna 2012, kdy byl Kubicem zbaven funkce, a dokonce propuštěn ze služebního poměru. O svém konci se dozvěděl na dálku, jak o tom psal iDNES. Oficiálně Kubice Lessyho odvolal na základě zákona o služebním poměru. Ten umožňuje propustit policistu, který „porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru“, viz Zákonyprolidi.cz. Ve funkci byl Lessy téhož dne nahrazen svým náměstkem pro Službu kriminální policie a vyšetřování Martinem Červíčkem.
Nakonec Městský soud v Praze v říjnu 2013 stíhání Lessyho zastavil a označil ho za nezákonné. Ještě jako policejní prezident kvůli stejné věci čelil kárnému řízení, které skončilo jeho očištěním. Podle soudu se přitom nikdo nemůže za stejný čin zodpovídat dvakrát.
Nový ministr vnitra v Rusnokově vládě Martin Pecina (Kubiceho nahradil v červenci 2013) Lessyho v prosinci uvedl zpět do funkce šéfa policie. Jenže na stejné židli už seděl Martin Červíček…
Martin Červíček, foto PrahaIN.cz
Dvojvládí v české policii trvalo měsíc, než Pecina Červíčka zbavil funkce. V lednu 2014 rozhodla poradní komise, že Červíček byl do funkce policejního prezidenta jmenován neoprávněně. Dne 7. ledna 2014 ministr vnitra v demisi Pecina Červíčka odvolal, a Lessy tak zůstal jediným policejním prezidentem. Lessy tím vstoupil podruhé do stejné řeky a v úřadu policejního prezidenta byl oficiálně necelé dva měsíce, od 7. ledna 2014 do 28. února 2014.
Dne 5. února 2014 se dohodl nový ministr vnitra v Sobotkově vládě Milan Chovanec s Petrem Lessym na tom, že k 28. únoru 2014 rezignuje na post policejního prezidenta a stane se styčným důstojníkem Policie ČR v Bratislavě. Na této pozici působil Lessy do května 2018, kdy ukončil služební poměr. Poté pracoval jako řadový referent na magistrátu ve Frýdku-Místku. V červenci 2020 se stal Petr Lessy ředitelem společnosti Pustevny.