Kauzy policejních prezidentů: Švejdar – „hraničář“ s tvrdou palicí

25. 02. 202414:21
Kauzy policejních prezidentů: Švejdar – „hraničář“ s tvrdou palicí
foto: Hana Hlušičková, PrahaIN.cz/Budova policejního prezidia v Holešovicích

MAGAZÍN AFÉRY & KAUZY, 8. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou i několik desítek let. V žádném případě si ale neděláme ambice rozkrýt sekvence případů, jen se budeme snažit upozorňovat na kauzy a aféry, které hýbaly mediálním prostorem. A začínáme kauzami policejních prezidentů, kteří se často dostávali mezi mlýnské kameny, když planul mocenský zápas mezi politickými rivaly. Dnes si připomeneme policejního šéfa, jenž prošel se ctí zkouškou ohněm pandemie, ale musel skončit, protože se nehodil do krámu nové vládní garnituře.

V pořadí druhý „hraničář“ původem ze Žacléře nastoupil k tehdejšímu Sboru národní bezpečnosti v březnu 1987 a začínal jako policista na obvodním oddělení v Peci pod Sněžkou. V roce 1989 přešel na Odbor obecné kriminality Okresního ředitelství Trutnov, jemuž pak v letech 1991–1993 šéfoval. Mezi lety 1993–2006 byl velitelem SKPV PČR Správy Východočeského kraje Hradec Králové, jak uvedla Policie ČR

Při zaměstnání vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Hradec Králové a v roce 2002 obhájil na Ústavu sociálních studií diplomovou práci na téma „Vývoj drogové kriminality v ČR“, jak lze najít na stránkách univerzity.

Mezi lety 2006 a 2007 působil na policejním prezidiu jako náměstek, resp. ředitel Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování.

K tomuto dvouletému Švejdarovu období na prezidiu se váže jedna osobní vzpomínka exdetektiva Tichého. V březnu 2006 Švejdarovi přistál na stole třístránkový dokument z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu ze Zbraslavi, jenž obsahoval informace o průběhu vyšetřování vraždy Františka Mrázka. Plukovník Kubice v něm ředitele informoval, že z něj vyplynuly skutečnosti týkající se podezření z trestné činnosti policistů protikorupčního útvaru plk. Tichého, pplk. Koppa a mjr. Dvořáka. Byl to lživý blábol, (dokonce v tom chvatu omylem povýšili Karla Tichého na plukovníka, a tak s tím měli asi fakt velikou práci!), který asi účelově předcházel vlastní tzv. Kubiceho zprávě (o níž budeme psát v pokračování tohoto cyklu). V ní však tito tři policisté už jaksi nebyli zmiňováni, protože se toto podezření ukázalo jako blamáž.

Jan Švejdar. Foto: Policie ČR, síť X, se souhlasem pro média

Po výměně policejních prezidentů, když Vladislava Husáka nahradil Oldřich Martinů, jenž dosadil na Švejdarovo místo za náměstka kontroverzního Jiřího Houbu, přezdívaného „plukovník zhouba“, jak o něm poté při jeho odchodu od policie napsal iDNES.cz, se Švejdar přesunul z prezidia na krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, kde byl v letech 2007 až 2012 nejprve náměstkem ředitele pro Službu kriminální policie a vyšetřování a od dubna 2012 jejím ředitelem.  

V polovině března 2014 se ujal vedení Krajského ředitelství policie Pardubického kraje (ředitelem byl v letech 2014 až 2018). Tento jeho přesun z Hradce do Pardubic byl iniciován, jak jsme se již zmiňovali, návratem exprezidenta Červíčka z Prahy „domů“. Aby se mu uvolnilo místo, musel předtím nastat přesun policejních ředitelů po linii Hradec Králové – Pardubice – Jihlava – České Budějovice. O tom, že celá akce skončila odchodem jihočeského ředitele na policejní prezidium, psal například server iDNES.cz. Všichni ředitelé samozřejmě unisono tvrdili, že jejich přesuny neboli takzvané rotace se odehrávají na jejich vlastní žádost, a nikoliv proto, aby vznikl volný post pro Červíčka.

Když na konci října 2018 rezignoval Tomáš Tuhý na funkci policejního prezidenta, bylo na místo jeho nástupce vyhlášeno výběrové řízení. Přihlásili se dva kandidáti, Jan Švejdar a Jaromír Kníže, ředitel KŘP Ústeckého kraje. Výběrová komise Janu Hamáčkovi (ministrem vnitra za ČSSD ve druhé Babišově vládě) doporučila ustanovit do funkce policejního prezidenta prvního z uchazečů. A tak tehdy jednapadesátiletý Švejdar usedl do horkého křesla šéfa policie (byl jím od 1. 12. 2018 do 31. 3. 2022), jak je zřejmé z webu Policie ČR.

Policejní exprezident Červíček, který se zná se Švejdarem dlouhá léta, se v rozhovoru pro server HlídacíPes vyjádřil k novému šéfovi policie hned po jeho nástupu do úřadu: „Jsem přesvědčen, že bude policii řídit jinak než jeho předchůdce. Bude pravděpodobně preferovat skutečnou policejní práci, klást důraz na výsledky, funkčnost základních útvarů policie a na jejich vybavení pro práci místo slavnostních akcí, zlatých knoflíků a rozruchu kolem vysílání policejních jednotek do zahraničí. Chci věřit i tomu, že bude čelit tlaku politiků a jejich představám o tom, jak má fungovat policie. A taky doufám, že bude mít ochotu napravit důsledky nepovedené reorganizace celorepublikových útvarů.“

Obtížné hledání nových tváří do týmu

Třetí měsíc ve funkci, tedy v únoru 2019, se Jan Švejdar vypravil za prezidentem Milošem Zemanem do Lán, aby s ním za účasti ministra vnitra Hamáčka a Zemanova poradního týmu jednal o prioritách policie. Našli společné téma, a to boj proti finanční a ekonomické kriminalitě. Server Aktuálně.cz o této schůzce podrobně informoval s tím, že Zeman ocenil práci české policie. Lze říci, že od té doby měl Švejdar u Zemana plusové body, a tak nebylo divu, že ho 8. května 2019 jmenoval brigádním generálem.

Miloš Zeman. Foto: PrahaIN.cz

Po roce a půl od svého nástupu do úřadu, v květnu 2020, Švejdar oznámil, že se chystá obměnit své náměstky na policejním prezidiu, jak podle informací svých zdrojů napsalo Právo. Policejní prezident má celkem tři – prvního náměstka, náměstka pro ekonomiku a náměstka pro kriminální policii. Za klíčového muže je pak považován náměstek pro kriminální policii a vyšetřování.

Ale hledání nových tváří na posty náměstků nebylo lehké. Od prosince 2016 funkci náměstka pro kriminální policii a vyšetřování zastával Jaroslav Vild, bývalý ředitel protikorupční policie. Po reorganizaci, která proběhla za éry Tuhého a dala vzniknout Národní centrále proti organizovanému zločinu (NCOZ), se Vild jasně postavil na stranu policejního prezidenta Tuhého, čímž si podle zlých jazyků vysloužil místo náměstka, jenž mjimo jiné dohlíží i na fungování NCOZ. S nástupem Švejdara považovaly zdroje novinářů z MF DNES odchod Vilda za hotovou věc (a zdroje se nemýlily, poté od července 2020 až do července 2023 působil jako ředitel Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje). Také odchod Vilda z policejního prezidia způsobil přesuny, jak o tom podrobněji psal server Plzeňský deník. Aby se mohl stát policejním ředitelem v Plzni, jeho dosavadní šéf Pavel Krákora putoval opačným směrem, tedy do Prahy, na policejní prezidium, kde se stal „druhým mužem“ policie čili ředitelem Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování. Po necelém roce však v březnu odešel do civilu, ovšem důvod jeho odchodu byl přinejmenším nejasný, jak se o tom rozepsal server iDNES.cz. A tak až do třetice se podařilo najít toho pravého. Švejdarovým náměstkem SKPV se stal od 1. dubna 2021 Tomáš Kubík, jak o tom informovala na svých stránkách policie.

A přišla zkouška ohněm za pandemie

Památného dne 1. března 2020 byly na českém území potvrzeny první případy onemocnění a následovalo temné období, které si nikdo z nás nedovedl představit. Lockdown, nouzový stav, karanténa, zákaz volného pohybu, uzavřené okresy, zavřené obchody i školy, roušky… Švejdarem vedený policejní sbor se v době několika vln pandemie staral o hlídání uzavřených státních hranic i některých izolovaných měst a obcí, kontroloval dodržování vládních nařízení o karanténě či omezeném pohybu osob. A tisíce policistů byly v ulicích, při hlídání hranic zavřených okresů, kontrolách na silnicích i na polních cestách. A také stovky z nich byly v karanténě, jak uvedly Novinky.cz.

Povýšení Švejdara na generálmajora 27. října 2020 bylo jistě i oceněním, jak policie zvládla svou práci za první vlny koronaviru. Ale to už začínala druhá vlna pandemie a vláda potřebovala mít při mimořádných opatřeních oporu v policii dvojnásobnou.

K všeobecnému zmatku a nervozitě přispívala den ze dne se měnící vládní nařízení a opatření ministerstva zdravotnictví, vyhlašování nouzového stavu, uzavření škol, omezení shromažďování více osob venku i uvnitř. Policie byla v první linii, a tak není divu, že se stala častým terčem kritiky, jako například v případu narozeninové oslavy bývalého poslance za ČSSD Petra Bendy, která se konala v teplickém hotelu Prince de Ligne v rozporu s vládními opatřeními proti šíření covidu-19. Bylo to v době tvrdého lockdownu, kdy platil zákaz nočního vycházení. Přesto byly na oslavě desítky lidí, a to včetně policejního exprezidenta Husáka, tehdy ředitele policie v Libereckém kraji, a bývalého premiéra Paroubka. A tak se objevily spekulace, na něž musel Švejdar trpělivě odpovídat novinářům, jako například v rozhovoru pro Novinky.cz: „Musím v každém případě vyloučit nějaké úmyslné jednání našich policistů. Jak se předjímalo, že tam šel nějaký pokyn nekontrolovat, to určitě není pravda a nemám absolutně žádný důvod tomu nevěřit. Zrovna tepličtí policisté měli v té době hodně práce. Nestíhali být všude, hasili to, co bylo potřeba, a těch problémů v té době v okrese Teplice bylo víc než dost.“

Petr Benda. Foto: PrahaIN.cz

Švejdar se zkrátka uměl na jedné straně policistů zastat, na druhé straně byl k jejich proviněním nesmlouvavý, jak dokládá případ středočeského náměstka Jana Krejčího, který řídil pod vlivem alkoholu, a navíc se pravděpodobně opil na soukromé oslavě, jež se podle protiepidemických opatření nesměla konat, jak informoval server Seznam Zprávy. Dovedl však názorům podřízených naslouchat, a tak se mimo jiné vyjadřoval k postojům některých policistů k jejich povinnému očkování. Novinářům z iDNES.cz sdělil, že by policie mohla tímto přijít až o 10 tisíc kvalifikovaných lidí, pokud by se prosadilo.

Mezi vlnami pandemie přišla kauza Vrbětice

Kauzu kolem výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích odstartoval mimořádný brífing vlády 17. dubna 2021, na němž bylo oznámeno, že na základě zjištění českých bezpečnostních služeb má vláda důvodné podezření o zapojení ruské zpravodajské služby GRU do výbuchů ve vrbětickém areálu v říjnu a prosinci 2014. Předseda vlády Babiš na tiskovce ocenil práci českých bezpečnostních složek a Policie České republiky, zejména Národní centrály proti organizovanému zločinu, jak o tom informoval např. server České televize.

Policejní prezident Švejdar měl na to konto několik jednání. Účastnil se schůzí výborů v Poslanecké sněmovně, kde spolu s ministrem vnitra Hamáčkem a ministrem obrany Metnarem informovali poslance o kauze Vrbětice. Poté se přesunul na schůzku, kterou inicioval Hrad, jak o tom psaly Seznam Zprávy. Prezident Miloš Zeman chtěl údajně o případu získat víc informací. Po tomto jednání ovšem Švejdar čelil trestnímu oznámení společnosti Imex Group, která ho žalovala za to, že měl prezidentovi protiprávně předat dosud veřejnosti neznámé informace o kauze Vrbětice, jak napsal Ekonomický deník.

A pak se vyměnil ministr vnitra a bylo vymalováno

Z vedení policie se Švejdar rozhodl odejít údajně po pohovoru s designovaným ministrem vnitra Vítem Rakušanem, který se odehrál ještě před jeho nástupem do úřadu na začátku prosince 2021, o čemž informovala mj. Česká televize. Nicméně ve sboru se už od sklonku léta objevovaly zvěsti, že ve své funkci někdy na přelomu září a října Švejdar skončí, jak informovaly zdroje Ekonomický deník. O rozvázání služebního poměru požádal Švejdar až v lednu k 31. březnu 2022, jak o tom napsala mnohá média, mj. server Aktuálně.cz, protože dospěl k názoru, že jeho „další setrvání ve funkci není žádoucí a zbytečně by komplikovalo věcné řešení současných policejních a bezpečnostních témat“. A tak se Švejdar přesvědčil o pravdivosti přísloví „Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde“. V tomto případě, jak se zdá, mu bylo dáváno za vinu, jak se postavil k povinnému očkování policistů a že nedokázal dotáhnout zásadní policejní reformu připravovanou odbornou skupinou Reforma, viz server iDNES.cz.

Vít Rakušan. Foto: PrahaIN.cz

U policie sloužil Švejdar 35 let. V jejím čele stál jako policejní prezident čtyři roky, a tak ani on nedovršil ze zákona pětileté funkční období.

S časovým odstupem více než dvou měsíců po svém ne zcela dobrovolném odchodu od policie poskytl Jan Švejdar rozhovor pro Právo, v němž přiblížil okolnosti své rezignace. Na otázku, zda je mu líto, že musel skončit dřív, než mu vypršel mandát, odpověděl: „Rozdělil bych to na své dvě vnitřní oblasti. Profesně je mi to určitě líto, ale lidsky ne. Asi bych ani neuměl pracovat s někým, kdo si vaší práce neváží a kdo vám lže. Říkám to na rovinu a všude. Nemám na to žaludek.“

Dnes připomíná Jan Švejdar, generálmajor ve výslužbě, mohutného medvěda ze znaku svého rodného města Žacléře – v lese kácí stromy, užívá si čerstvého vzduchu a vnitřní svobody.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných