Kauzy policejních prezidentů: Tuhý – nagelovaný tajtrlík, nebo obratný vyjednavač?

11. 02. 202412:09
Kauzy policejních prezidentů: Tuhý – nagelovaný tajtrlík, nebo obratný vyjednavač?
foto: Hana Hlušičková pro PrahaIN.cz/Policejní prezidium při pohledu z ulice Dukelských hrdinů.

MAGAZÍN AFÉRY & KAUZY, 7. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou i několik desítek let. V žádném případě si ale neděláme ambice rozkrýt sekvence případů, jen se budeme snažit upozorňovat na kauzy a aféry, které hýbaly mediálním prostorem. A začínáme kauzami policejních prezidentů, kteří se často dostávali mezi mlýnské kameny, když planul mocenský zápas mezi politickými rivaly. Dnes si připomeneme policejního šéfa, jenž připomínal vzhledem hrdinu z jihoamerické telenovely a jehož diplomatická kariéra skončila neslavně.

Rodák z hornoslezského Krnova to v křesle nejvyššího šéfa policie neměl rozhodně lehké. Ke zlomovým okamžikům jeho éry v čele policie patří nejen vyšetřování dvou výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích a masová vražda v Uherském Brodě, ale také kontroverzní reorganizace policie, jejímž výsledkem byl vznik Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Tomáš Tuhý, rodák z hornoslezského Krnova, byl policejním prezidentem čtyři a půl roku (což je po Kolářovi dosud druhé nejdelší funkční období), od 12. 4. 2014 do 31. 10. 2018, viz webové stránky Policie ČR. K policii nastoupil v roce 1992 jako řadový policista ve Městě Albrechtice. V následujících letech pracoval na různých vedoucích pozicích a průběžně si doplňoval vzdělání. V roce 1997 absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity a v roce 2005 Filozofickou fakultu Ostravské univerzity. Od roku 2008 rychle stoupal po kariérním žebříčku, až se v roce 2010 stal ředitelem Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Funkci zastával do začátku roku 2013, kdy se přesunul do Prahy, aby se v dubnu 2013 stal prvním náměstkem policejního prezidenta a po „schizmatu“, které vyústilo v rezignaci Petra Lessyho, byl dočasně pověřen vedením policie.

Tomáš Tuhý, foto PrahaIN.cz

Nového policejního prezidenta jmenoval Milan Chovanec, který v koaliční vládě Bohuslava Sobotky zastával úřad ministra vnitra, na doporučení odborné komise. Chovanec k tomu následující den v médiích (jak o tom psaly např. Lidovky.cz) poznamenal: „Česká policie potřebuje stabilitu, potřebuje jasné vedení, jasnou hlavu a od soboty ji má.“

Tuhý s pověstí obratného vyjednavače (vzpomeňme na rošádu s přesuny několika krajských ředitelů policie) nepřebíral sbor v nejlepším stavu. Za poslední roky od policie odešlo mnoho kvalitních manažerů i detektivů, nedařilo se vyšetřování velkých kauz, v nichž figurovali kmotři, lobbisté a politici, ani běžné kriminality.

Po dvojvládí byla na policejním prezidiu rozkolísaná situace, protože nezůstal žádný z náměstků, a tak si Tuhý musel vybudovat svůj tým. Povzbuzení se mu dostalo od prezidenta Miloše Zemana, který ho 28. října 2014 povýšil z plukovníka na brigádního generála. O jeho jmenování informovala mj. i Česká televize.

Kontroverzní reorganizace policie

Jeden ze zlomových okamžiků éry policie pod Tuhého vedením přišel v polovině roku 2016, kdy nastalo překopávání struktury čili reorganizace. K 1. srpnu se sloučily dva útvary kriminální policie s celorepublikovou působností – Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) – a nově vznikla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Jejím prvním ředitelem se stal Michal Mazánek (1. 8. 2016–31. 7. 2018), druhým šéfem, který ve funkci působí dodnes, je jeho jmenovec Jiří Mazánek (od 1. 8. 2018).

Za prosazením reorganizace měl stát triumvirát složený z ministra vnitra Chovance, policejního prezidenta Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho. Tak velký zásah do struktury dvou útvarů, přestože se o zásadních změnách uvažovalo už téměř deset let, vyvolal samozřejmě vlnu kritiky uvnitř policie i odborné veřejnosti, neboť reorganizace byla tragicky komunikovaná.

Milan Chovanec, foto PrahaIN.cz

Kauza „brutálního úniku informací“

Hlavním kritikem reorganizace policie byl šéf ÚOOZ Róbert Šlachta, který se nemohl smířit s tím, že nebude ředitelem celého útvaru, a začátkem června požádal o uvolnění ze služby. Dalším, kdo brojil proti reformě, byl Šlachtův podřízený, detektiv Jiří Komárek, jenž byl vedoucím ostravské expozitury ÚOOZ. Ve svém rozhorlení šel dokonce tak daleko, že v polovině června 2016 vystoupil před novináři s tím, že policejní prezident je podezřelý z „brutálního úniku informací při objasňování hospodářské trestné činnosti“ v kauze, kde jde o stamiliony. Obává se prý, aby nedošlo k ohrožení vyšetřování živých kauz. Oznámil, že před sněmovní komisí chce uvést důkazy, které svědčí o tom, že policie se nereorganizuje kvůli zkvalitnění práce, ale aby byl odstraněn Šlachta. O jeho vystoupení psala např. Česká televize.

Sněmovní vyšetřovací komise, která se reorganizací policie zabývala, však v závěrečné zprávě zkritizovala Šlachtu i Komárka, kteří podle poslanců podporovali spekulace a vycházeli z nepřesně vyhodnocených informací.

Tuhý obvinění o vynášení informací rezolutně odmítl. Postup expozitury elitního policejního útvaru označil za „nebývalý účelový nátlak“ končícího šéfa ÚOOZ Róberta Šlachty a jeho příznivců, kteří tak reagují na rozhodnutí o reorganizaci policie, napsal Tuhý v tiskové zprávě, z níž citovaly např. Lidovky.cz.

Únik informací souvisel s kauzou údajně zmanipulovaných IT zakázek, které příslušníci GIBS s olomouckými žalobci vyšetřovali. Tuhý byl prověřován kvůli tomu, že z telefonu, který dříve používali jeho blízcí, údajně unikla SMS s informací o chystané policejní razii. Ukázalo se však, že GIBS uvedla do záznamu o zahájení vyšetřování nesprávný směr komunikace a že SMS naopak přišla na zmíněný telefon. Na dotaz novinářů, zda poznatky o infikovaném přístroji v rodině nejsou jako původní tvrzení o příchozí zprávě pravdivé, uvedl v rozhovoru pro Novinky.cz: „Jsem přesvědčen, že takový telefon buď nikdy neexistoval, nebo nebyl používán nikým z mého okolí… Každopádně si nedovedu představit, jak by se k někomu z mé rodiny takovýto telefon mohl dostat.“ Zatrolený telefon – byl, nebyl? měl ho, neměl ho někdo z blízkých? – povšimněte si, jak se obdobná historie opakuje o sedm let později…

Komárek později podal trestní oznámení na Tuhého, jeho tehdejšího náměstka Laubeho a ministra vnitra Chovance pro podezření ze sabotáže, jak o tom psal server iDNES. Žalobci posléze případ založili bez dalšího opatření, jelikož ve věci nespatřovali podezření ze spáchání trestného činu. Tuhý na oplátku podal na GIBS trestní oznámení na Komárka, kterého vinil z pomluvy a ze zneužití pravomoci úřední osoby.

V prosinci 2017 soud Jiřího Komárka za nařčení policejního prezidenta Tuhého z úniku informací potrestal nepravomocně roční podmínkou. Komárek se proti rozsudku odvolal. Krajský soud v Praze 30. dubna 2018 zrušil původní verdikt a zprostil ho obžaloby. Podle pravomocného rozsudku jednal ve veřejném zájmu. Exdetektiv se poté začal domáhat odškodění za stíhání, nakonec na začátku roku 2019 dostal 55 tisíc korun, jak uvedla ČT24.

Jiří Komárek, foto PrahaIN.cz

Vítězové a poražení

Po sloučení protikorupčního útvaru v čele s Jaroslavem Vildem s protimafiánským útvarem Róberta Šlachty, se Vild jasně postavil na stranu vedení policie. Za svou loajalitu k Tuhému si Vild vysloužil místo náměstka ředitele NCOZ a v letech 2017–2020 post náměstka policejního prezidenta.

Oproti tomu šéf protimafiánského útvaru Šlachta neskrýval hořkost a tvrdil, že reorganizaci spustilo vyšetřování kauz Beretta (v ní byli obviněni bývalí i současní policisté kvůli únikům ze spisů a ovlivňování trestních řízení) a Vidkun (úniky z trestních řízení na Olomoucku), na jejichž rozkrytí se podílel ÚOOZ. Malér byl prý v tom, že kauzy zasahovaly dovnitř policie, jak v rozhovoru na Novinky.cz uvedl bývalý šéf ÚOOZ.

Je ale pravda, že k práci ÚOOZ pod vedením Šlachty se už předtím ozývaly kritické hlasy, např. politolog Tomáš Šmíd Šlachtu podezíral, že do korupce začal vrtat kvůli své mediální slávě a moci, varoval před spoléháním na odposlechy jako na hlavní zdroj policejní práce. „Vytrhnete informaci, neověříte ji z dalších zdrojů a kuchtíte ‚případy století‘. To je největší tragédie šlachtovského způsobu práce v ÚOOZ,“ řekl v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Kontroverzní reorganizace policie vyostřila také spory ve vládní koalici mezi hnutím ANO a ČSSD. Andrej Babiš, tehdy na postu vicepremiéra a ministra financí ve vládě Bohuslava Sobotky, se nechal v jednom rozhovoru pro média slyšet, že policejní prezident důvěru hnutí ANO nemá a požadoval Tuhého rezignaci. Označil ho dokonce za tajtrlíka a Chovancovu loutku, jak psal například Echo24.cz.

Ale Tuhý nepřišel za „úspěšně“ zvládnutou reorganizaci policie zkrátka. Prezident Zeman ho na návrh vlády v květnu 2016 povýšil do hodnosti generálmajora.

Další rozsáhlou reorganizaci Tuhý připravoval v polovině roku 2017. K 1. lednu 2018 měly všechny krajské „sledky“ přejít pod Útvar zvláštních činností, servisní složku podřízenou náměstkovi policejního prezidenta. Systémově se tím měl vytvořit předpoklad, aby bylo možné soustředit citlivé informace z celé republiky, viz článek na Lidovky.cz.

Začátek kauzy Čapí hnízdo

Ostré výpady Andreje Babiše vůči Tuhému se s odstupem času mohou jevit jako zastrašovací manévr. Už v březnu 2016 totiž oslabilo důvěryhodnost Babiše několik protichůdných vyjádření kolem využití evropské dotace na výstavbu areálu Čapí hnízdo.

Dne 10. srpna 2017 obdržela Poslanecká sněmovna žádost policie o vydání Andreje Babiše (a Jaroslava Faltýnka) k trestnímu stíhání v souvislosti s podezřením z trestných činů dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. Mandátový a imunitní výbor vydání obou poslanců doporučil, jak o tom informovaly např. Hospodářské noviny a Poslanecká sněmovna hlasovala 6. září 2017 pro jejich vydání k trestnímu stíhání. Na konci září média informovala (např. server iDNES), že státní zástupce obdržel usnesení o zahájení trestního stíhání.

Andrej Babiš, foto PrahaIN.cz

Tváří v tvář atakům vůči policii i jeho osobě kvůli tomuto případu Tuhý zachoval „poker face“. Novinářům tvrdil, že ze strany politiků necítil žádné nestandardní věci a nezaznamenal ani ovlivňování vyšetřování kauzy. Učinil prý dostatečná opatření, aby případ byl řádně vyšetřen bez jakýchkoli vlivů a tlaků. Postup vyšetřování se však zkomplikoval tím, že podzimní parlamentní volby vyhrálo hnutí ANO a Andrej Babiš se stal premiérem nejprve v jednobarevné (13. 12. 2017 – 27. 6. 2018) a poté v menšinové vládě (27. 6. 2018 – 17. 12. 2021).

Umění žít ovládá Tuhý dokonale

Navzdory všemu si Tuhý i v horkém křesle šéfa policie dokázal užívat života. Někdy začátkem roku 2016 se rozvedl a našel si novou partnerku, s níž se zúčastnil Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Usměvavý snědý šéf policie s havraními napomádovanými vlasy sčesanými dozadu a jeho opálená partnerka s blonďatými kadeřemi oblečená v lesklých šatech vzbudili pozornost novinářů nejen z Expresu. Rok se s rokem sešel a policejní prezident se znovu objevil na filmovém festivalu v Karlových Varech, nyní jako ženatý muž. A opět díky svému účesu a ležérnímu stylu lázeňského šviháka působil jako hrdina argentinských telenovel nebo slavný hollywoodský herec kubánského původu, jak poznamenal opět Expres.

Další změnou v jeho soukromém životě představovalo dokončení postgraduálního studia a získání „velkého“ doktorátu v roce 2018 na „domácím území“, tedy na severomoravské vysoké škole, na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. A dovršením jeho policejní kariéry bylo, když ho prezident Zeman v říjnu 2018 povýšil do hodnosti generálporučíka, což je u policie nejvyšší generálská hodnost.

Z místa šéfa policie rovnou na post velvyslance

Policejní prezident Tomáš Tuhý skončil ve funkci po vzájemné dohodě k 31. říjnu 2018, jak na tiskové konferenci uvedl Jan Hamáček, jenž byl ministrem vnitra ve druhé Babišově vládě. Tuhého nahradil do doby, než byl vybrán nový šéf policie, jeho první náměstek Martin Vondrášek.

Do služeb ministerstva zahraničních věcí přešel Tuhý téměř den poté, co skončil u policie. Se skromností sobě vlastní uvedl, že už v době svého působení u policie se prý osobně mezinárodní i diplomatickou oblastí zaobíral.

Tuhému se naskytla příležitost zaujmout diplomatický post „značka ideál“ hned za humny, neboť svou misi na Slovensku skončila na konci dubna Livia Klausová. A tak se 28. listopadu 2018 stal českým velvyslancem na Slovensku, jak o tom napsaly např. Novinky.cz.

Podezření z plagiátorství a konec v diplomatických službách

Server Seznam Zprávy roku 2022 zveřejnil informaci, že Tuhého disertační práce vykazuje znaky plagiátu s množstvím doslovně opsaných nebo jen mírně upravených pasáží, které se shodují se staršími absolventskými pracemi a články na internetu, avšak Tuhý tato tvrzení odmítl a uvedl, že jeho práce na téma „Metody řízení zajištěnosti údržby průmyslových podniků“ je originální a s jasným přínosem pro obor.

Ministr zahraničí Jan Lipavský, aby zabránil ostudě, prohlásil, že zváží další postup. Nakonec se ministerstvo rozhodlo, že s Tuhým k 31. prosinci 2023 ukončí pracovní poměr, přestože se s ním počítalo jako s novým velvyslancem ve Slovinsku a už obdržel takzvaný agrément, tedy souhlas hostitelské země s jeho vysláním, jak o tom informoval iROZHLAS.

Za zrušením diplomatické mise oficiálně stála nová politika Černínského paláce, který do zahraničí na nejvyšší posty vysílá jen kariérní diplomaty, což Tuhý nebyl, a navíc jeho angažmá v Lublani schválila ještě Babišova vláda.

Politické angažmá v dresu ANO?

V listopadu 2023 se v médiích, např. stránkách Seznam Zprávy, objevila zpráva, že Tomáš Tuhý se má stát volebním lídrem hnutí ANO v Moravskoslezském kraji. Pro krajské volby, které se konají na podzim 2024, si ho vybral přímo Babiš.

Podle informací Seznam Zpráv přijel Babiš v listopadu do Ostravy a zaskočeným členům ANO oznámil jméno kandidáta na hejtmana jako hotovou věc. Ne všichni spolustraníci ale z toho byli nadšení.

Severní Morava je pro ANO tradiční baštou, v kterýchkoli volbách tam téměř automaticky získá minimálně 30 procent hlasů a jasně vítězí. Poté, co v roce 2023 hnutí i funkci hejtmana opustil Ivo Vondrák kvůli dlouhodobým sporům, hledal Babiš usilovně náhradníka.

Zdá se, že hlavním důvodem, proč Babiš navrhuje policejního exprezidenta, je akcentovat v kampani bezpečnost jako téma v souvislosti s uprchlickou krizí. Inspirace může pocházet i od ODS, která do svých řad přijala také bývalého policejního prezidenta – Martina Červíčka.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných