Kauzy policejních prezidentů: Vondrášek – trable „modrého“ generála, dvanáctého do tuctu

MAGAZÍN AFÉRY A ZLOČINY, 9. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou i několik desítek let. V žádném případě si ale neděláme ambice rozkrýt sekvence případů, jen se budeme snažit upozorňovat na kauzy a aféry, které hýbaly mediálním prostorem. A začínáme kauzami policejních prezidentů, kteří se často dostávali mezi mlýnské kameny, když planul mocenský zápas mezi politickými rivaly. Dnes si připomeneme v pořadí 12. policejního prezidenta, který doposud přestál všechny větší či menší maléry, ale teď se nad ním snáší Damoklův meč.

Třetí z úspěšných „hraničářů“ a „dvojče“ dnešního multifunkčního politika v barvách ODS, hejtmana Královéhradeckého kraje a senátora Červíčka, s nímž se u sboru prostřídávali ve funkcích v tehdejším Východočeském kraji a poté i v Praze. V policejních kuloárech se jim říkalo „žabáci“ z hranice a tvořili jádro vlivné „hradecké kliky“.

Bratři v triku – Červíček a Vondrášek

Ve dvaceti letech, tedy v roce 1993, nastoupil Vondrášek ke sboru, kde působil u pořádkové i cizinecké policie. Po kariérním žebříčku postupoval poměrně svižně: v letech 1993–1997 pracoval na Obvodním oddělení Hronov jako policejní inspektor, v letech 1997–2007 působil na různých vedoucích funkcích u pohraniční a cizinecké policie v tehdejším Východočeském kraji. V roce 2007 přešel na Okresní ředitelství PČR Náchod, kde pracoval až do října 2008 jako zástupce ředitele pro uniformovanou policii. Poté Vondrášek přešel z východních Čech do Prahy, kdy si jej za svého náměstka pro vnější službu na Krajském ředitelství policie hl. m. Prahy vybral jeho vrstevník, s nímž se znal i z Náchoda, Martin Červíček, tehdy nový ředitel pražských policistů. Tuto funkci zastával tři roky, a když se Červíček v dubnu 2011 stal náměstkem policejního ředitele, přesunul se na jeho post a zastával v letech 2011–2014 funkci ředitele pražských policistů. Vysokoškolské vzdělání získal na Policejní akademii České republiky v Praze (obor policejní management a kriminalistika) a magisterské na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity (obor sociální pedagogika), jak lze dohledat na stránkách Policie.

Martin Červíček. Foto: PrahaIN.cz

Muž s nervy z oceli

V roce 2012 jako šéf pražské policie čelil kritice kvůli zásahu jeho podřízených u dopravní nehody lobbisty Romana Janouška. Ten byl později odsouzen na 4,5 roku vězení za těžké ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky. Tehdejší policejní prezident Petr Lessy nepřímo vyzval Vondráška, aby kvůli pochybením v postupu policie odešel z funkce. Podle Hospodářských novin Vondrášek rezignaci odmítl slovy: „Nepovažuji to za nesystémové selhání, s nímž jsem svou zodpovědnost spojil. Inspekce nezjistila, že by Janoušek ovlivňoval během svého zadržení policii či vyšetřování, a to ani prostřednictvím třetích osob.“

Ve vypjaté situaci se za svého šéfa postavili řadoví policisté, kteří na jeho podporu sepsali petici adresovanou policejnímu prezidentovi, a zastal se ho podle serveru iDNES i jeho předchůdce ve funkci Martin Červíček, který byl tehdy Lessyho náměstkem.

Oba aktéři dramatu, Lessy i Vondrášek, se obrátili na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) i vzhledem k tomu, že vnitřní kontrola, kterou nařídil šéf pražské policie, odhalila pochybení několika policistů. Vondrášek zachoval chladnou hlavu a prohlásil, že počká na výsledky vyšetřování inspekce. A vyplatilo se mu to. „Prověřování jsme ukončili se závěrem, že nebylo prokázáno podezření ze spáchání trestného činu. Ještě bych ale dodala, že naše prověřování nijak nesouvisí s tím, které prováděly bezpečnostní orgány policie,“ řekla iDNES.cz mluvčí GIBS Radka Sandorová.

Náměstkem policejního prezidenta

Od dubna 2014 do března 2022 působil Vondrášek jako první náměstek dvou policejních prezidentů. Z titulu této funkce dokonce dvakrát dočasně vedl českou policii, a to koncem roku 2018 po rezignaci tehdejšího policejního prezidenta Tomáše Tuhého, jak zaznamenal server iDNES, a v prvních měsících roku 2022 po odstoupení Jana Švejdara, který podal výpověď v lednu (a skončil 31. března).

Martin Vondrášek. Foto: PrahaIN.cz

V období, kdy působil jako první náměstek, byl v roce 2016 prezidentem republiky Milošem Zemanem jmenován brigádním generálem a v roce 2020 dokonce generálmajorem (pikantní bylo, že byl povýšen ke stejnému datu jako policejní prezident Švejdar a měl tak stejnou hodnost jako on).

Korunní princ se dočkal trůnu

Dne 1. dubna 2022 ustanovil ministr vnitra Vít Rakušan Martina Vondráška policejním prezidentem Policie ČR. Při nástupu do funkce upřesnil Vondrášek své priority na tiskové konferenci. Ve výčtu mimo jiné byly personální stabilizace sboru, digitalizace agend a dokončení organizačních změn Služby kriminální policie a vyšetřování (SKPV), jak o tom informoval např. iROZHLAS. Finální řešení podoby reformy policie chtěl Vondrášek představit do května, jenže vše nešlo tak hladce a rychle.

Horký srpen policie na jihu Čech

Mezitím však bylo nutné čelit problémům, které se objevily v souvislosti se spanilými jízdami expremiéra Andreje Babiše. Na mítincích předsedy hnutí ANO, které provázela často bouřlivá atmosféra, docházelo ke střetům mezi příznivci a odpůrci politika, a tak při nich asistovali uniformovaní policisté, ale také policisté v civilu, kteří se vmísili do davu, aby měli situaci lépe pod kontrolou. Média se zaměřila především na dvě shromáždění na jihu Čech, která se konala na samém začátku srpna 2022, na nichž neuniformovaní příslušníci jihočeské kriminálky rázně zakročili za použití donucovacích prostředků jednak v Borovanech na Českobudějovicku proti jednomu mladíkovi, jednak v Českém Krumlově, kde zadrželi ženu, která fyzicky napadla jednoho z policistů v civilu a způsobila mu tržnou ránu na obličeji.

Je nutné říci, že bez bližších informací, jak ke konfliktům došlo, se rozpoutala mohutná mediální kampaň proti zákrokům policie, zejména na sociálních sítích a poté se přenesla i do všemožných sdělovacích prostředků. Tlaku veřejného mínění Vondrášek neodolal a nechal se pouhé dva dny po incidentech vyprovokovat, bez toho aniž by zhlédl videa ze zásahů a měl k dispozici relevantní informace od zasahujících policistů, k ostrému vyjádření, že policie při zákrocích chybovala. Situaci neuklidnil ani ministr vnitra, který prohlásil, že naprosto chápe rozhořčení a zděšení veřejnosti ze zásahu policie a bude požadovat postihy chybujících policistů, jak uvedla CNN Prima News. Také premiér si přiložil polínko do ohně a na svůj twitterový účet 5. srpna napsal, že požádal ministra vnitra Rakušana a ředitele GIBS Dragouna o důkladné prošetření všech okolností těchto znepokojujících událostí.

Andrej Babiš. Foto: PrahaIN.cz

Na druhý den Vondrášek prozřel a na tiskové konferenci 5. srpna novinářům sdělil, že nechce ohledně zákroků policistů činit předčasné soudy, celá situace se totiž podle něj stala trochu jinak, než jak líčila média. Prohlásil, jak uvedla CNN Prima NEWS, že „právo shromažďovací je pro činnost policie velmi problematické. Policie má sehrávat subsidiární úlohu a reagovat na základě průběhu situace. Policii musí být principiálně úplně jedno, kdo je svolavatel a jaké názory prezentuje“. Novinářce Respektu, které poskytl rozhovor, řekl, že spisový materiál chce dát GIBS, aby vyhodnotila, zda došlo ke zneužití pravomoci úřední osoby.

K podzimu se „vzbouření na vsi“ uklidnilo, zvláště poté, co oba případy vyšetřila GIBS. V říjnu před novináře předstoupila mluvčí inspekce a uvedla, že zákrok v Borovanech proti mladíkovi, který trpěl, jak se později ukázalo, poruchou autistického spektra a vypadal na osobu zjevně starší než 15 let, byl podle závěrů šetření oprávněný, přiměřený a v souladu s právními předpisy. Také použití donucovacích prostředků proti ženě v Českém Krumlově bylo v pořádku. Vyplývalo to i ze závěrů šetření Úřadu vnitřní kontroly policejního prezidia, které Vondrášek zveřejnil již v polovině srpna, jak o tom informoval server iDNES. Zároveň připustil, že nebyla ze strany policie zvládnuta velitelská role. Uspořádal proto mimořádnou videokonferenci na téma zvládání shromáždění, u nichž lze očekávat narušení veřejného pořádku, jak se uvádí na stránkách PČR.

Policejní reforma číslo 2

Pracovní skupina ve vedení policie s názvem Reforma vznikla za předchozího šéfa policie Švejdara, jak zmínily Lidovky.cz. S výsledky její tříleté práce seznámil Vondášek novináře 10. června 2022. Na brífinku oznámil, že z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) se vyčlení nový útvar pro boj s terorismem, kyberkriminalitou a extremismem a že nový útvar vznikne ze dvou starých sekcí, zbývající tři zůstanou pod NCOZ. „Zbylé tři sekce, ať už jde o zločinecké struktury, finanční policii nebo závažnou hospodářskou trestnou činnost a korupci, mají tolik společného, že si vůbec nedokážu představit, že by se cokoli dalšího do budoucna vyčleňovalo,“ prohlásil podle serveru iDNES Vondrášek s tím, že změny projednal jak s vedením NCOZ, tak s nejvyšším státním zástupcem Igorem Střížem a vrchní státní zástupkyní v Praze Lenkou Bradáčovou. Na konci září 2022 informoval Radiožurnál, že nový útvar bude od října řídit expert na drogovou kriminalitu Břetislav Brejcha.

A tak 1. ledna 2023 vznikl samostatný útvar, Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK), poté co se z NCOZ do něj vyčlenily tyto sekce, jak se uvádí na stránkách PČR.

Vondráškova snaha se dočkala ocenění i u nového prezidenta Petra Pavla, který jej 8. května 2023 povýšil do hodnosti generálporučíka, jak uvádí web Hradu. Vondrášek se tímto stal v naší novodobé historii teprve třetím důstojníkem s nejvyšší hodností u policie, tříhvězdičkovým generálem.

Ministr vnitra Vít Rakušan, prezident Petr Pavel a policejní prezident Martin Vondrášek. Foto: PrahaIN.cz

Velmi, ale velmi ožehavé téma znásilnění

Skoro by se dalo říci, že zvláště v srpnu se Vondráškovi jako šéfovi policistů lepí smůla na paty a pronáší neuvážené výroky, které potom v roli kajícníka horko těžko napravuje.

V srpnu 2023 poskytl Vondrášek rozhovor, který byl zveřejněn na webu Aktuálně.cz v pořadu Spotlight. Moderátorce líčil, že oznámení žen o sexuálním násilí jsou velmi často smyšlená. „Velmi často, ale velmi často, je oznámení ženy o nějakém sexuálním násilí smyšlené. Velmi často. Je to dost často i vyšetřovací verzí, musíme prověřit, jestli to, co nám ta žena říká, je pravda. Mně se to stalo osobně v mojí praxi minimálně dvakrát,“ řekl v rozhovoru 10. srpna pro iRozhlas. Nutno podotknout, že se mu to stalo před třiceti lety, kdy sloužil na obvodním oddělení v Hronově. Tenkrát se snažil oznamovatelku uklidnit a nabídl jí kafe, jak vyprávěl v již zmíněném pořadu Spotlight na Aktuálně.cz.

Džin z lahve byl vypuštěn a následovala mediální smršť. Takto reagovala Michaela Studená z organizace Pod svícnem na Aktuálně.cz: „Je to plivnutí do tváře všem obětem sexualizovaného násilí, které byly na služebnách sekundárně viktimizovány.“ Aktivisté upozorňovali na to, že ženy se bojí znásilnění nahlásit a takováto vyjádření Vondráška k jejich strachu přispívají.

Na stránkách PČR vyšla 8. srpna 2023 tisková zpráva s titulkem Mé smýšlení je naprosto opačné. Udělala ale Vondráškovi medvědí službu, protože uvedla konkrétní čísla: „V roce 2021 Policie ČR zahájila úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu znásilnění v 1193 případech, ze kterých bylo 525 případů odloženo… z důvodu, že ve věci nešlo o podezření z trestného činu, jinými slovy se skutek nestal.“

A tak se musel policejní prezident znovu a znovu omlouvat. „Lituji těch vět, minimálně dvou, které jsem řekl, ještě jednou se omlouvám všem obětem trestných činů, kterých se mohlo mé vyjádření dotknout. Bylo to ode mě chyba, nyní to už těžko beru zpátky,“ řekl v již zmíněném rozhovoru pro Radiožurnál.

Namísto stabilizace sboru odchody zkušených policistů

Přes příslib Vondráška při jeho nástupu do funkce, že nenechá odejít zkušené policisty, se děje od poloviny roku 2023 pravý opak. Od listopadu 2023 se začala média ve svých článcích zmiňovat o zprávách, že u policie končí několik vysokých důstojníků, v některých případech i nedobrovolně. Podle informací z policejních zdrojů opustilo podle serveru Novinky.cz např. NCTEKK během zhruba roku jeho fungování několik desítek policistů, vesměs velitelů či expertů na obory, kterými se má tento útvar zabývat. Začátkem února 2024 zdroje téhož serveru uvedly, že počet končících policistů už překročil čtyři desítky. „Přes devadesát procent vedoucích oddělení, odborů a jeden náměstek raději odešli po konfliktech s vedením, s ředitelem útvaru Břetislavem Brejchou a jeho náměstkem Jaroslavem Zákopčanem, nebo byli přímo donuceni odejít,“ sdělil Novinkám.cz jeden z vysoce postavených policistů.

Pochybnosti o postupu policie při prosincové tragédii

Fakt, že samotný zákrok policistů v budově fakulty byl profesionální, rychlý a bezchybný, nikdo nerozporuje. Objevují se ale výhrady k práci nejen policie, ale logicky i zpravodajských služeb kvůli tomu, že nikdo nedokázal tragédii zabránit. Nejen veřejnost, ale také rodiny obětí, mezi nimiž je 14 studentů a pedagogů, ale i 25 zraněných, si stále kladou „legitimní otázky o postupu policie před samotnou střelbou“, které „předcházelo delší časové období v řádu hodin a je otázka, jestli policie udělala dost pro to, aby události předešla,“ řekla deníku Echo24 senátorka Kordová Marvanová. „Je nutné, aby veškeré souvislosti této události a jednání všech zainteresovaných složek policie byly s mimořádnou pečlivostí vyhodnoceny, ověřeny a prověřeny,“ zdůraznil na PrahaIN bývalý kriminalista Karel Tichý.

Právě kvůli pochybnostem o postupu policie se do vyšetřování případu zapojila GIBS. Verdikt zveřejní pravděpodobně až za několik měsíců. Ale „ten závěr spíše bude, že to byla souhra nešťastných okolností, že se ty informace nepropojily…,“ cituje časopis Neovlivní.cz pracovníka inspekce. Dosavadní vyšetřování GIBSu tedy nesměřuje k obvinění konkrétních osob, asi v duchu právnické zásady „in dubio pro reo“; a tak zatím ani stopy po nedbalosti, chybách v komunikaci anebo pochybení? Také vedení policie i velící důstojníci dodnes trvají na tom, že nepochybili. Ani Úřad vnitřní kontroly policejního prezidia žádné pochybení nezjistil: během pátrání po střelci z filozofické fakulty i při zásahu proti němu policisté postupovali správně.

Není generál jako generál

Tím prvním je generálporučík Jiří Kolář, který svou rezignaci na post policejního prezidenta oznámil k 15. červnu 2005, jak uvedl server Novinky.cz, po kritice policie v souvislosti s útěkem Radovana Krejčíře během domovní prohlídky. A padl nejen on, odvoláni byli také šéf a náměstek protikorupční služby, další policisté byli vyšetřováni inspekcí. Tehdejší ministr vnitra Bublan přiznal, že mezi policejními útvary byla špatná koordinace. Krejčíř „jen utekl“ z dosahu spravedlnosti, a tak už nemohl páchat trestnou činnost. Čepro a několik miliard korun bylo pro stát zachráněno, stejně jako celník a několik dalších životů…

Tím druhým je generálporučík Martin Vondrášek. Ten v sobě důstojnickou čest asi tvrdě potlačil. Rezignaci ani nezvažuje, neboť necítí osobní odpovědnost za to, že policie nezabránila útočníkovi provést svůj záměr, přestože měla jisté indicie, které svědčily o jeho nebezpečnosti. Sám však na tiskové konferenci 9. ledna zmínil mezi možnými oblastmi pro zlepšení mimo jiné zvýšení analytických schopností policie, jak zveřejnil web ct24. Na spekulace a pochyby alibisticky reaguje v článku časopisu Neovlivní.cz: „Prosím, abyste rozlišovali, co policisté ty tři hodiny předem měli a mohli vědět, a srovnávali to s tím, co víme dnes.“ Měl by se však raději řídit aristotelovskou zásadou „de omnibus est dubitandum“ čili počátkem poznání je pochybování.