Krejčířovu vilu prodávali. Ovšem jen do chvíle, než jsme se to dozvěděli

VÍME PRVNÍ: PrahaIN.cz byla v uplynulém týdnu upozorněna na velkou realitní událost. Na trhu s nemovitostmi se měla objevit dnes už legendární vila Radovana Krejčíře v Černošicích. Poté, co jsme oslovili prodejce, bez vysvětlení zmizela z nabídkového katalogu.

Obrovská nemovitost byla v exekuci a první pokus o vydražení proběhl už v roce 2016. Jenomže bezvýsledně. Následně se situace opakovala. Vyšel až osmý pokus, při kterém za dům s rozsáhlou zahradou zaplatil zájemce sumu přes 21 milionů korun.

Soudkyně Martina Kasíková v roce 2016 přitom v této souvislosti uvedla, že výsledná cena nemovitých věcí se všemi součástmi a příslušenstvím jako jednoho komplexu se stanovuje na 97.290.000 korun. Stojí to v podkladech, které má PrahaIN.cz k dispozici. Radovana Krejčíře a jeho manželku Kateřinu Krejčířovou u soudu zastupovala advokátka Karolína Babáková.

Manželé Krejčířovi tehdy soudu předložili znalecký posudek, který byl vypracován znaleckým ústavem Equity Solutions Appraisals. Po doplnění dokazování odvolacím soudem navrhli, aby bylo původní usnesení změněno a cena nemovitosti určena na částku 97.290.000 korun.

Ještě v sobotu byla vila k mání za 55 milionů korun. Nabízely ji webové stránky Středočeskéreality.cz. U jména byla taky kontaktní osoba prodejce. Jemu jsme v sobotu telefonicky položili dotazy, na které nereagoval. Vzápětí dům zmizel. „Nemovitost byla již zřejmě zadavatelem stažena z nabídky serveru,“ stojí pod inzerátem.

Rodinný dům, úzce spjatý s Radovanem Krejčířem, byl v nabídce za 55 milionů korun a detailní nabídka hovořila o jeho čerstvé rekonstrukci a superluxusních vymoženostech.

Původní stavba vily pochází z 30. let 20. století, v letech 1994–1995 byla provedena její přestavba a přístavba. V letech 1999–2001 proběhla další rekonstrukce.

Zmíněná vila se v minulosti stala nejen atrakcí pro vandaly, ale také pozoruhodností pro turisty. Krejčíř ji proslavil tím, že z ní při policejním zásahu utekl.

Jak to tehdy probíhalo, naší redakci shrnul někdejší detektiv Karel Tichý, který se razie účastnil.

Pohled na Černošice. Zdroj: commons.wikimedia.org, ŠJů, se svolením pro média

Zpátky domů?

„Po zkušenostech z předešlých prohlídek mi bylo jasné, že u Káčka to asi nebude lehké. Hlavně v tom, jak se budeme do toho jeho ´hradu´ zase dostávat. A tak jsme se rozhodli, že si vyžádáme raději ještě součinnost s Útvarem rychlého nasazení. S příslušníky URNY, což bylo deset ozbrojených mužů v černých kombinézách a s kuklami na hlavách, jsme se sešli někde v Radotíně. Tam se domluvil celý přesun všech policistů do Černošic. Byla to dlouhá kolona vozidel. První jsem jel já s vrchním státním zástupcem Jardou Dolejším, státní zástupkyní Pavlánovou a kolegyní Bárou Šádkovou jako největší znalci prostředí, za námi několik vozidel URNY a za nimi další vozidla s kriminalisty, kteří měli provést prohlídku. Když první vozy kolony najížděly do ulice, tak mi kriminalisté z posledního vozu oznámili, že jejich kolegové píchli a musí někde pod kopcem měnit kolo. Bylo mi jasné, že potom budou bloudit, tak jsme nejdříve na místo zásahu odvezli Dolejšího s Pavlánovou a potom na ně počkali na křižovatce, abychom je navedli správným směrem.

Prohlídka začala přesně tak, jak jsme předpokládali a proč jsme si vyžádali asistenci URNY. Káčkova ochranka nechtěla policii do vily pustit. Tak museli urňáci překonat vysokou zeď, použít pár dělobuchů a zpacifikovat je. Příslušníci URNY zadrželi Krejčíře, který se zprvu ani nemohl pořádně probrat ze svého práškovo-alkoholového opojení, a dokonce si myslel, že ho přepadlo nějaké konkurenční komando od jeho kumpánů z podsvětí. A vlastně si pořádně oddechl, když zjistil, že jde opravdu jenom o policii. Naštěstí se nestřílelo, i když k tomu bylo opravdu hodně blízko,“ přibližuje Karel Tichý, zakládající člen redakce PrahaIN.cz.

„Pak začala policejní domovní prohlídka, která vstoupila do novodobých policejních učebnic… Policejní komando vedené Špitálským mělo pouhé dva úkoly. Za prvé zadržet Káčka a za druhé zajistit kufřík, ve kterém byly písemnosti o připravovaném ataku na Čepro. A to v první fázi také zvládli. Jenomže pak se začaly dít neuvěřitelné věci. Policisté se začali chovat jako na exkurzi v zámku a v rámci prohlídky obdivovali technické vymoženosti a luxusní vybavení vily. A k dovršení všeho velitel zásahu poděkoval příslušníkům URNY za spolupráci a poslal je domů,“ doplňuje.

Krejčíř z vily uprchl v roce 2005. Podle některých informací cestoval do Polska, podle našich zjištění se dostal na Slovensko. V té souvislosti jsme před časem kontaktovali i tamní tajnou službu SIS. Na konkrétní dotazy týkající se Radovana Krejčíře odmítla odpovídat. 

Od roku 2015 si podnikatel v Jihoafrické republice odpykává 35letý trest odnětí svobody za různé trestné činy.

Už řadu měsíců se nejen mezi novináři hovoří o jeho možném návratu do České republiky. To pro PrahaIN.cz potvrdil i náš jihoafrický zdroj. „Nikdo ho tu nechce, proběhla taky interpelace ministra spravedlnosti, aby ho vrátil do země původu, co si vybavuji,“ řekl. Tamní resorty spravedlnosti a vnitra však na naše dotazy dlouhodobě nereagují.

Co také řekli znalci o vile? Strážní domek je nepodsklepeným objektem sestávající ze dvou provozně nepropojených částí, a to objektu technologického zařízení a objektu strážního domku se strojovnou klimatizace. Obě části strážního domku mají jedno nadzemní podlaží a plochou střechu. Technický stav je dobrý, neváznou zde žádné závažné technické dluhy, které by omezovaly nebo znemožňovaly užití strážního domku. Objekt klubu má jedno nadzemní a jedno podzemní podlaží, je přístupný z horní části zahrady a byl využíván převážně ke společenskému a sportovnímu vyžití obyvatel domu. S vilou je spojen podzemním spojovacím koridorem. Objekt byl vybudován v letech 1999–2001, technický stav je velmi dobrý s výhradou zatékání do multifunkčního prostoru. Stav dřevěné podlahy neumožňuje bez provedení její výměny užívání této části stavby, současně je nutné provést opravu střechy, kterou do prostoru zatéká. Na ostatních částech stavby neváznou žádné závažné technické dluhy, které by omezovaly nebo znemožňovaly její využití. Mezi objekty garáží jsou vsazena vstupní bezpečnostní ocelová vrátka, u vrátek je osazeno komunikační zařízení s kamerou a elektrickým ovládáním dveří. Na vstupní vrátka navazuje terénní schodiště s obkladem z travertinu. Rovněž zpevněné plochy a terasy jsou zhotoveny z travertinu. U velké terasy bylo poškozeno několik dlaždic, byla narušena celistvost pochozí vrstvy terasy. V zahradě jsou osazeny chodníčky pro pěší z travertinových desek. Oplocení je zděné s vyzdívanými sloupky, část oplocení je obložena betonovými tvarovkami. Součástí oplocení jsou plotová vrátka situovaná v blízkosti vyhlídkového přístřešku. Venkovní kruhový zapuštěný bazén je situován v blízkosti vstupu do objektu klubu, venkovní sportovní hřiště je umístěno nad strážním domkem, jedná se o hřiště s povrchem z umělé trávy. Kvalita povrchu hřiště je snížena vlivem dlouhodobého neužívání. Tréninková stěna přiléhající k ploše hřiště je obložena travertinem. Vyhlídkový přístřešek je umístěn na střeše klubu. Bazén pro psy oválného tvaru je zapuštěn v terénu nad objektem klubu. Výběh pro psy je oplocen, podezdívka oplocení je provedena z travertinu. Podzemní železobetonová nádrž na vodu je situována mezi podzemním objektem klubu a strážním domkem, slouží k zásobování zavlažovacího systému zahrady. Kamerový systém je naistalován na pomocných sloupech v zahradě a fasádě garáží a na oplocení, venkovní osvětlení s pohybovými čidly je instalované na oplocení a směřované do přilehlého okolí. Součástí pozemku jsou trvalé okrasné rostliny, zahrada byla založena odbornou zahradnickou firmou, která doposud zajišťuje její pravidelnou údržbu. zdroj: Soudní usnesení, 9. srpna 2016