Krejčířův druhý, ďábelštější útok na Čepro byl založen na naprosto neuvěřitelném a opět téměř dokonalém plánu, při němž šlo o životy

KUDY KRÁČEL ZLOČIN Bylo nad slunce jasnější, že Káčko se nám ve výčtu svých mafiánských praktik posunul od podvodů k vraždám. A začal myslet na zadní kolečka, kdyby se náhodou něco zvrtlo a byl zatčen. Usilovně přes své advokáty sháněl psychiatry, kteří by mu vyrobili „papíry na hlavu“. Jak se ale záhy ukázalo, případ Čepro s největší pravděpodobností ukázal na Krejčířovy limity.

Káčko potřeboval pro realizaci svého doposud největšího podvodu pár „všehoschopných“ advokátů s kontakty zejména do politiky, státní správy a justice, nějakého toho psychiatra, chytrého komplice typu Pechana, pár „bílých koní“ typu Polanského a Zwierzyny, pár kontaktů u policie, celníků a tajných služeb, pár naprosto oddaných poskoků, pár vrahů, jednu tiskárnu a hodně, opravdu hodně peněz.

Krejčířův plán druhého útoku na Čepro

Hlavní myšlenka byla, že Káčko s Pechanem vytvoří nepřehlednou síť firem a finančních pohledávek obchodů s různým typem, množstvím, druhem a kvalitou pohonných hmot mezi soukromými subjekty a státem prezentovaným Čeprem, kde vznikne dluh asi tři miliardy korun, který Káčko přizná. V Těšínské tiskárně, kterou ovládal, nechá vytisknout falešné bankovky, konkrétně švýcarské franky a české koruny v hodnotě pěti miliard korun, které připraví na paletě v jedné ze svých firem, která dluží státu ty tři miliardy. Sežene úplatného celníka, kterému nabídne 10 milionů. Celník nabídku přijme, dostane zálohu a jednoho dne provede náhodnou kontrolu v této firmě, kde „nečekaně“ najde paletu s bankovkami. Zjistí, že tuto částku dluží firma státu, a tak ji zabaví. Sepíše příslušné dokumenty o zabavení celního dluhu ve výši tři miliardy včetně oněch zbývajících dvou miliard. Naloží peníze do dodávky a odveze je pryč. Cestou ho ale někdo přepadne a zabije (to ale celník neví).

Celník i peníze zmizí a Káčko bude mít v ruce úřední papír, že mu peníze byly opravdu státem úředně zabaveny. Zbaví se dluhu tři miliardy, a navíc bude mít u státu ještě své dvě miliardy, které bude požadovat vrátit. Celník bude nezvěstný, údajně někde v Jižní Americe, a peníze neznámo kde.

Ale to není všechno, Káčko a jeho advokáti stále ještě nevzdali spor se státem, který původně díky ukradeným obsílkám nevyhráli a stále počítali s tím, že jej nakonec i vyhrají a získají tak zpět i oněch 2,8 miliard. Takže suma sumárum: Zisk Káčkovců kolem osmi miliard, konec firmy Čepro a pár mrtvol…

Firmou, která pak měla sehrát rozhodující roli při realizaci tohoto plánu, byla Pechanova firma Tukový průmysl. A aby byl Pechan čistý, tak se jednatelem stal zadlužený „bílý kůň“ Radek Zwierzyna. Ale Káčko a Pechan začali své požadavky zvyšovat a Zwierzynovi začalo vše docházet. Stal se součástí plánu, kde se mělo i vraždit. Zhrozil se a začal hledat pomoc, jak se ze zoufalé situace dostat, a našel. Vše nám potvrdil a dodal i důkazy. Popsal úplně vše, co a jak Káčko s Pechanem narafičili, jak nastraží ve firmě Tukový průmysl falešných pět miliard, jak přijede podplacený celník, jak peníze úředně zabaví, jak jej při jejich převozu zabijí, jak začnou Káčkovci vymáhat tyto peníze po státu zpět. A došlo mu i to, že i on se pak stane vlastně nepohodlným svědkem. A popsal nám také, na jakém účtu a u jaké firmy v zahraničí jsou připraveny peníze z Káčkovy trestné činnosti, které budou pro tuto akci použity. Dokonce k nim měl přístup.

A tak jsme ještě vymysleli plán, jak peníze od Krejčíře „odklonit“ a získat státu. Potřebovali jsme k tomu spolupráci s Úřadem pro zahraniční styky a informace tehdy vedeným Karlem Randákem (a ta fungovala náramně) a také souhlas ministra financí Bohuslava Sobotky. Zdráhal se, ale nakonec s naším plánem souhlasil. Bohužel jsme to nestihli. Nestihli jsme tak rychle připravit novou offshorovou firmu, která bude pod naší kontrolou a kam se peníze převedou.

Akce „Celník“

Krejčíř a jeho advokáti dostali odněkud echo a převod peněz stopli. A Káčko nařídil spustit okamžitě akci „Celník“. Zrušili jsme akci na získání peněz a po dohodě s Vrchním státním zastupitelstvím jsme spustili akci „Celník“ i my. Bylo to 17. června 2005.

A Krejčíř s Pechanem se činili. Padělané peníze, na jejichž výrobě se podíleli Káčkovi nejvěrnější, tedy Zagora, Hricýk a Pavlíček, byly převezeny do Krejčířovy firmy na Karlově náměstí a připraveny k přesunu do společnosti Tukový průmysl. Jenom pro ilustraci, později zadržených padělaných bankovek bylo zhruba 350 000 kusů v nominální hodnotě 1000 švýcarských franků a 22 000 padělků v nominální hodnotě 5000 korun. Byl tak vytvořen dojem, že se jedná o peníze v celkové výši pět miliard korun. A Pechan připravil „Předávací protokol o provedeném šetření pracovníka celní správy v areálu společnosti Tukový průmysl“. Scénu ještě vylepšil o nově nainstalovaný kamerový systém, na němž bude celé dění zaznamenáno a následně využito jako důkaz, že se vše opravdu stalo.

Důstojná kulisa Káčkova „divadýlka“ s předáním peněz – hotel Hilton Prague. Foto Hana Hlušičková

A jako třešnička na dortu bylo nachystáno ještě „divadýlko“, a to v prostorách pětihvězdičkového hotelu Hilton Prague na Rohanském nábřeží v Karlíně, kde pod bdělým okem tamních kamer mělo proběhnout ještě jedno podpůrné dějství, také s předáváním části peněz, což mělo dokazovat, že se jedná o obchodní jednání.

Krejčíř začal mezitím shánět Zwierzynu a pozval ho na schůzku do Prahy. Nám bylo jasné, že se k němu nesmí dostat. Začali jsme se obávat o jeho život. Podařilo se nám ho zachytit až těsně před místem, kam měl dojet na osudovou schůzku, u hotelu Olympik. Vyšetřovatel Novák a státní zástupkyně Pavlánová rozhodli, že Zwierzina bude odvezen přímo k soudci, který provede jeho výslech a na jeho základě vydá příkazy k zadržení Krejčíře s Pechanem a nařídí domovní prohlídky. Jenomže popsat celou akci tak, aby to bylo soudci zcela jasné, trvalo dlouho. Soudce vyslýchal dopoledne, vyslýchal i celé odpoledne, vyslýchal až do pozdních večerních hodin 17. června…

Plán je jedna věc, skutečnost druhá

Plán na zatčení Káčka nebyl vůbec složitý (na první pohled). Zjistili jsme, že Krejčíř má veškeré dokumenty k plánovanému podvodu (a pro nás tudíž klíčové důkazy) ve svém velkém koženém kufříku, který má neustále u sebe, resp. nosí mu ho jeho dvoučlenná ochranka. A z odposlechu jsme věděli, že pojede na nějaký malý chirurgický zákrok do zubní ordinace v hotelu Marriott kousek od Masarykova nádraží. A protože se zubaře bál jako čert kříže, tak si vyjednal, že mu zoubek opraví v celkové anestezii. Co víc jsme si mohli přát: V čekárně u zubaře budou sedět spořádaně dvě gorily a hlídat kufřík, v ordinaci bude Káčko v narkóze. My přijedeme se zatykačem, vyzveme jeho ochranku k vydání věci a chudák Káčko se probudí z narkózy s pouty na rukou. Odvezeme ho na útvar, kde mu bude sděleno obvinění, a dvě party kriminalistů udělají již zcela formální domovní prohlídky v bydlišti Krejčíře a Pechana a pak jednu důležitou v Káčkově firmě na Karlově náměstí, kterou my zatím budeme hlídat. Prostě báječný plán.

V objektu hotelu Marriott se nacházela zubní ordinace, z níž Krejčíř zbaběle utekl. Foto Karel Tichý

Ale ne všechno jsme mohli předvídat. Soudce stále vyslýchal Zwierzynu a už bylo jasné, že hned tak neskončí. Plán se nám začal hroutit v okamžiku, kdy Krejčíř, který čekal schoulený bolestí v čekárně u zubaře a poslouchal kvílení vrtačky z ordinace, dostal normálně strach. Nečekaně vyskočil ze židle, popadl ochranku i s kufříkem, skočili do „meďáka“ a uháněli domů do Černošic s naší sledkou v patách. Prokletí domovní prohlídky Káčkova „orlího hnízda“ v Černošicích se začalo naplňovat…

Menší z Krejčířových vil v Černošicích. Foto Exekutorská komora ČR

Nález falešných peněz ve skladu Krejčířovy firmy

V pozdních nočních hodinách 17. června ukončil soudce výslech Zwierzyny a na jeho základě vydal příkaz k zadržení Krejčíře i Pechana a nařídil domovní prohlídky. První z nich začala v černošické vile Krejčíře krátce po půlnoci 18. června (o jejím dramatickém průběhu budeme psát příště). Druhá prohlídka a zadržení Pechana proběhlo naproti tomu vcelku bez větších problémů a následovala ještě prohlídka nebytových prostor v Káčkově firmě na Karláku. A tam jsme opravdu našli ukázkově zabalené falešné peníze připravené pro převoz do společnosti Tukový průmysl. Byly vyskládané na paletě a zabalené tak, že vždy na vrchu byly peníze pravé, ale uvnitř balíku pak byly ty falešné. Byla tam celá řada dalších písemných důkazů připravených k tomuto velepodvodu a ty, společně s dokumenty z Krejčířova kufříku, důkazně zpečeťovaly osud Káčka, Pechana a dalších.

Krejčíř byl později v nepřítomnosti obviněn z pokusu o vraždu a z miliardových podvodů, a to ve zločinném spolčení. A pamatujete si ještě na první únos mého informátora Jakuba Konečného? V Krejčířově firmě jsme našli i ty lyžařské brýle, které měl Jakub tehdy na očích, a byla na nich jeho DNA! Klíčový důkaz proti Káčkovcům v trestní kauze Jakubova únosu. Jen ten advokát, který vymýšlel, jak jsme napodobili Krejčířův rukopis, abychom psali ty jeho motáky z basy, tak i tady tvrdil, že i toto, co jsme našli, je naprosto jasná a připravená policejní provokace.

Krejčířovy vily v Černošicích Na konci 19. století se Černošice etablovaly jako letovisko, v němž si letní byty pořizují rodiny právníků, lékařů, průmyslníků a obchodníků. Během několika desetiletí vyrostlo podél řeky a železnice i v okolních stráních množství honosných vil podle návrhů renomovaných architektů. Genius loci přitahoval také polistopadové úspěšné podnikatele i novodobé zbohatlíky, včetně těch, kteří k penězům přišli nelegálními cestami. Mezi ně můžeme zařadit i Káčka. Pozemek o rozloze 1950 m2 s vilou z 30. let v Horních Černošicích, v ulici V Dubině, zakoupil Radovan Krejčíř v roce 1998. Objekt zcela přestavěl za odhadem 400 milionů k obrazu svému. Honosná vila o rozloze 743 m2 stojící vysoko na stráni a chráněná před zvědavci vysokými betonovými zdmi, v nichž jsou ze strany ulice zabudované garáže pro 6 aut, měla v suterénu krytý bazén s vířivkou, saunu, technické zázemí a legendární akvárium se žralokem. Chodba vytesaná ve skále, která ukrývala i vchod do tajné místnosti, spojovala vilu s přízemním objektem o rozloze 333 m2 výše v zahradě, kde byl squashový kurt a diskotéka. Z této vily Krejčíř v létě 2005 uprchl policii přímo během domovní prohlídky. Později byla na vilu kvůli Krejčířovým dluhům uvalena exekuce a byla dlouhodobě neobývaná. Od roku 2016 se uskutečnilo několik pokusů o vydražení vily. Postupem času ji zdevastovali vandalové a dílo zkázy téměř dokonal rozsáhlý požár v noci na 20. srpna 2019. Hodnota vily poté klesla na polovinu odhadní ceny a pravomocným rozsudkem vrchního soudu se vyřešila i poslední z možných právních překážek (žaloba manželky Krejčíře, která se snažila dosáhnout přepsání vily na stát, byla zamítnuta). Při osmém pokusu o prodej, jenž se konal 30. listopadu 2021, se konečně vila vydražila za částku 21 380 000 korun. Vyplývá to z informací na portálu e-drazby.cz. Krejčíř vlastnil v Černošicích ještě jednu „menší“ vilu, a to na adrese Karlštejnská ulice čp. 273. Ve stylově zachovalé novobarokní vile z 30. let bylo po válce zdravotní středisko. Po listopadu 1989 byl objekt s rozsáhlou zahradou svažující se k potoku Švarcava vrácen původním majitelům, kteří ho poté prodali Krejčířovi. I tuto nemovitost Krejčíř v roce 2001 zrekonstruoval – zabudoval vnitřní bazén a přistavěl zimní zahradu. Tato vila má sice skromnější obytnou plochu, nicméně disponuje v přízemí, v patře a v podkroví mj. 8 pokoji, tělocvičnou, velkým salonem, zimní zahradou a 4 koupelnami. Přistavěný vnitřní bazén v suterénu má prosklenou severní a část západní stěny a je z něj možný vstup do zahrady. Vila byla několik let neobydlená. Až v roce 2017 byla vydražena za necelých 16 milionů korun, což byla zhruba poloviny hodnoty nemovitosti podle znaleckého posudku. Nový majitel ji zrekonstruoval a v roce 2019 se mu podařilo nemovitost prodat za trojnásobek pořizovací ceny, tedy za 43 milionů korun.